Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci září deficitem ve výši 180,7 mld. Kč

Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 214,6 mld. Kč.

K meziročnímu zlepšení salda o 90,2 mld. Kč výrazně přispěly v průběhu předchozích několika měsíců příjmy z Evropské unie, především z Národního plánu obnovy, zapojení výnosů z majetkové účasti státu v akciové společnosti ČEZ a vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob podpořené i výnosy dočasného zdanění firem především z oblasti energetiky. Růst příjmů tak o více než 10 procentních bodů převýšil tempo výdajů, které i nadále navyšují především výdaje v sociální oblasti (+81,8 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+56,4 mld. Kč), vyšší investice (+21,3 mld. Kč), podpora územních rozpočtů v oblasti školství (+19,4 mld. Kč) či obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+8,2 mld. Kč).Vývoj příjmů a salda v posledních měsících můžeme hodnotit příznivě. Ukazuje se, že je možné dodržet plánovaný schodek na úrovni 295 miliard Kč, i když nás čeká výdajově náročný konec roku. 

„Vývoj příjmů a salda v posledních měsících můžeme hodnotit příznivě. Ukazuje se, že je možné dodržet plánovaný schodek na úrovni 295 miliard Kč, i když nás čeká výdajově náročný konec roku. V posledních měsících roku vrcholí investiční výdaje a platby na financování projektů ze společných programů s EU. Stále platí, že podmínkou dodržení rozpočtového plánu jsou dodatečné úspory v objemu 15 až 20 miliard Kč, které provádíme průběžně. Ty se týkají provozních výdajů státu a národních dotací,” řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci září růstu 23,0 % (+268,8 mld. Kč), ke kterému výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+59,1 mld. Kč) navýšené o 45,2 mld. Kč z Národního plánu obnovy a srpnové zapojení výnosů z dividend akciové společnosti ČEZ ve výši 54,0 mld. Kč. Za nárůstem stál také výběr pojistného (+40,9 mld. Kč), inkaso daní z příjmů právnických (+39,1 mld. Kč) i fyzických (+20,1 mld. Kč) osob, daně z přidané hodnoty (+13,7 mld. Kč) a mimořádné příjmy v podobě daně z neočekávaných zisků (+25,6 mld. Kč) a odvodu z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+16,7 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+20,9 %, +13,8 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv minulých daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Dále inkaso letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci září 2022 měla negativní dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+32,5 %, +39,1 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,5 %, +0,03 mld. Kč) měla v září pozitivní vliv splatnost čtvrtletní zálohy na daň. Za meziročním růstem inkasa u daně z příjmů právnických osob stály zejména firmy podnikající v oblasti energetiky a finančního zprostředkování.

Příjmy státního rozpočtu v září pozitivně ovlivnila daň z neočekávaných zisků. Inkaso této daně doposud dosáhlo částky 25,6 mld. Kč. Na začátku července poskytly dotčené subjekty oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tj. ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob. Skutečná výše zaplacených záloh je ovlivněna dosavadním vývojem ziskovosti dotčených subjektů v letošním roce a s tím související úpravou výše záloh dle rozhodnutí správce daně. Celkové inkaso této daně bude ovlivněno vývojem ziskovosti v dalších měsících se zohledněním sezónnosti dotčených odvětví, které se následně projeví ve stanovení výše zálohy splatné 15. prosince.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. Kč) a doplněny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 8,7 % (+40,9 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+5,5 %, +13,7 mld. Kč) se promítá na jedné straně růst spotřebitelských cen, na straně druhé dynamiku mírní pokles reálné spotřeby domácností. Dále negativně na inkaso působí zvýšení limitu pro registraci k dani z 1 na 2 mil. Kč zavedené od ledna 2023 a nižší počet pracovních dní ve sledovaném období.

Inkaso spotřebních daní (-4,7 %, -5,4 mld. Kč) zaznamenalo více či méně významný meziroční pokles v případě všech komodit. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-8,2 %, -3,6 mld. Kč), kde se projevuje změna nákupních preferencí spotřebitelů, a inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-0,9 %, -0,5 mld. Kč), což je způsobeno prodloužením platnosti snížené sazby daně z motorové nafty. V souvislosti s novelou zákona však došlo od začátku srpna k navrácení sazby daně na původní úroveň a pokles by tím měl být do konce roku vyrovnán. V případě inkasa spotřební daně z piva a vína je důvodem snížení omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií. 

Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo dosud převedeno 16,7 mld. Kč.  

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 178,6 mld. Kč (+12,4 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+11,9 %, +157,3 mld. Kč) navýšených realizací mimořádných opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů, obsluhou státního dluhu a platy pedagogů základních a středních škol. Kapitálové výdaje (+18,9 %, +21,3 mld. Kč) zvýšily především strategické nákupy Ministerstva obrany, transfery Státnímu fondu životního prostředí na realizaci programu Nová zelená úsporám a podpora investičních záměrů územních rozpočtů.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+13,9 %, +79,3 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+17,6 %, +76,8 mld. Kč).  Do jejich výše se kromě loňských navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 %, mimořádná od června o 3,9 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+7,3 mld. Kč) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií, výsluhový příspěvek (+1,2 mld. Kč) a příspěvek na mobilitu (+0,9 mld. Kč). Naopak klesly výplaty přídavku na dítě (-3,9 mld. Kč) z důvodu poskytování jednorázového příspěvku 5 000 Kč na dítě od srpna loňského roku, dávek nemocenského pojištění (-1,8 mld. Kč) a rodičovského příspěvku (-1,4 mld. Kč). O cca 1,5 mld. Kč jsou nižší i humanitární dávky legislativně upravené od 1. července 2023 na příspěvek na životní potřeby. 

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+54,9 %, +35,6 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (40,2 mld. Kč), dotacemi provozovateli přenosové soustavy (11,6 mld. Kč) a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (4,6 mld. Kč). Celková pomoc s vysokými cenami energií ve výši 56,4 mld. Kč nebyla z velké části hrazena z rozpočtu letošního roku, ale z nároků z nespotřebovaných výdajů minulého roku (28,8 mld. Kč). Meziroční růst transferů naopak zmírnil příspěvek na úhradu nákladů za energie na měsíce říjen až prosinec 2022 vyplacený ze státního rozpočtu v září loňského roku v objemu 17,4 mld. Kč. Prozatím klesly také dotace na obnovitelné zdroje energie (-2,8 mld. Kč) a nižší jsou i výdaje státu směřované podnikatelům na řešení dopadů epidemie covidu-19 (-2,6 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 26,6 mld. Kč (+13,5 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+11,9 mld. Kč). Pro jejich růst je určující navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků o 4 %. Transfery navyšovaly také realizace projektů Operačního programu Jan Amos Komenský (+7,7 mld. Kč), kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+4,9 mld. Kč), zálohové financování sociálních služeb (+2,7 mld. Kč) a výdaje na prezidentské volby (+0,6 mld. Kč). Meziroční srovnání mírně zkresluje příspěvek obcím a krajům na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu vyplacený loni ve výši 1,2 mld. Kč. 

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 40,3 mld. Kč (+8,2 mld. Kč). Meziroční nárůst o 25,4 % souvisel s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021, a také s financováním schodkového hospodaření posledních let za zhoršujících se úrokových podmínek. 

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. Kč (+9,6 %). Objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím nižšího nárůstu (+2,0 %, +2,0 mld. Kč) z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022, která pro státní rozpočet znamenala snížení plateb v závěru předchozího roku. 

Za zvýšením běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+6,9 %, +4,7 mld. Kč) stály především výdaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (+2,6 mld. Kč), Ministerstva kultury (+0,9 mld. Kč) a Technologické agentury ČR (+0,6 mld. Kč).

Neinvestiční nákupy bez započtení obsluhy státního dluhu (-11,4 mld. Kč) meziročně snižovalo především loňské pořízení zemního plynu do státních hmotných rezerv (-5,9 mld. Kč), nákupy vakcín (-5,2 mld. Kč) a úhrada čistých nákladů představujících nespravedlivou zátěž České poště (-6,0 mld. Kč). Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat i u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-3,4 mld. Kč).

Kapitálové výdaje (+18,9 %, +21,3 mld. Kč) navýšily nejvíce investiční nákupy a související výdaje (+8,1 mld. Kč). Za jejich růstem stálo hlavně Ministerstvo obrany (+6,0 mld. Kč) s nákupem pásových bojových vozidel pěchoty (4,5 mld. Kč). Výrazněji vzrostly i převody prostředků Státnímu fondu životního prostředí (+4,6 mld. Kč) z velké části směřované na realizaci programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy (+4,6 mld. Kč). Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 44,5 mld. Kč (-6,1 mld. Kč) a na podporu investic realizovaných prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu 4,7 mld. Kč (+2,0 mld. Kč). Investiční transfery rozpočtům územní úrovně (+41,2 %, +5,5 mld. Kč) v září podpořil převod 3 mld. Kč určený prostřednictvím Operačního programu Doprava 2014+ na pořízení nových železničních elektrických jednotek v Jihomoravském kraji. Vysoká míra uvolněných prostředků podnikatelům (122,7 % rozpočtu; +4,1 mld. Kč) je dána úspěšnou realizací projektů společných programů Evropské unie a České republiky, převážně v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ a Integrovaného regionálního operačního programu 2014+. (2.10.2023)