Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci září deficitem ve výši 181,7 mld. Kč

Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 188,2 mld. Kč.

Meziroční zlepšení salda o 23,5 mld. Kč bez započtení dopadu prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů bylo taženo téměř 6% nárůstem výběru daní a pojistného. I přes značné navýšení mandatorních výplat včetně obsluhy státního dluhu převyšují výdaje rozpočtu loňský objem jen mírně (+0,6 %).

„Když si odmyslíme povodně, podle plnění za uplynulých devět měsíců je vysoký předpoklad, že dodržíme schválený schodek 252 miliard korun,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Právě zářijové povodně a potřeba rychle pomoci zasaženým regionům jsou důvodem, proč vláda požádala o novelizaci letošního státního rozpočtu a možnost zvýšit rozpočtové výdaje kapitoly Všeobecná pokladní zpráva o 30 mld. Kč. Celkový letošní schodek by se tak měl prohloubit na 282 mld. Kč.

Pomoc bude směřovat občanům a firmám a samozřejmě krajským a obecním rozpočtům. Do 20. října mají kraje čas na sčítání povodňových škod. 

 „Pomoc bude směřovat občanům a firmám a samozřejmě krajským a obecním rozpočtům. Do 20. října mají kraje čas na sčítání povodňových škod. My už nyní připravujeme nástroje na jejich řešení a pak už pouze určíme alokace na likvidaci škod do podpůrných dotačních programů jednotlivých ministerstev. Nemůžeme občanům a firmám říct, aby si počkali na rozpočet příštího roku. Pomoc na obnovu musí do míst zničených povodní přijít co nejrychleji, proto také dnes Sněmovna schvaluje novelu rozpočtu na tento rok,“ dodal ministr Stanjura. 

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu byly na konci září o 0,6 % (+8,0 mld. Kč) vyšší než před rokem. Příjmy z pojistného vzrostly o 46,5 mld. Kč a čistě daňové příjmy se zvýšily o 21,1 mld. Kč, k čemuž přispěla také změna rozpočtového určení daní (+7,9 mld. Kč). Saldo naopak zhoršovaly přijaté prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (-34,6 mld. Kč), nejvíce z titulu meziročně nižších refundací prostředků z Národního plánu obnovy (-23,9 mld. Kč), a převody výnosů z majetkových účastí státu (-27 mld. Kč).   

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+16,5 %, +13,2 mld. Kč) táhl růst mezd a změny přijaté v rámci ozdravného balíčku, jako například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Nicméně řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (-5,4 %, -8,6 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+3,4 %, +0,2 mld. Kč) měla v září pozitivní vliv splatnost čtvrtletní zálohy na daň. Meziroční pokles inkasa ze zdanění právnických osob byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za zdaňovací období 2020 a 2021, avšak rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za zdaňovací období 2022 bylo nezvykle vysoké.

Inkaso daně z neočekávaných zisků ve výši 27,2 mld. Kč (+6,0 %, +1,5 mld. Kč) bylo pozitivně ovlivněno splatností čtvrtletní zálohy na daň. Další záloha bude splatná v prosinci.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 % s dosavadním dopadem necelých 7 mld. Kč, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku nemocenského pojištění. Pozitivní vliv na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,1 % (+46,5 mld. Kč). 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+5,0 %, +12,9 mld. Kč) se promítá růst výdajů domácností na spotřebu. Zároveň se projevují dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty. 

Inkaso spotřebních a energetických daní (+9,4 %, +10,3 mld. Kč) vzrostlo hlavně díky spotřební dani z minerálních olejů a tabákových výrobků. Meziroční růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+14,3 %, +7,5 mld. Kč) je způsoben vrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (9,95 Kč/l z 8,45 Kč/l). Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+5,7 %, +2,3 mld. Kč) odráží navýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků a zavedení daně z některých dosud nezdaněných výrobků. Meziroční růst daní z elektřiny a zemního plynu je odrazem zrušení některých osvobození. Meziročně mírně pokleslo inkaso spotřební daně z lihu (-1,5 %, -0,1 mld. Kč), nicméně očekáváme jeho růst v období před koncem roku z důvodu předzásobení se výrobky s nižší sazbou spotřební daně (od 1. 1. 2025 bude sazba daně v rámci tříletého plánu opět zvýšena). Výběr ostatních spotřebních a energetických daní nezaznamenal ve srovnání s loňským rokem významnější výkyvy. 

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 9,1 mld. Kč (+0,6 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+1,9 %, +27,9 mld. Kč) tažený obsluhou státního dluhu (+20,1 mld. Kč), transfery státním fondům (+20,1 mld. Kč), dávkami důchodového pojištění (+20,0 mld. Kč), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+9,6 mld. Kč), nákupy Ministerstva obrany (+8,4 mld. Kč) a výdaji na výzkum, vývoj a inovace (+2,2 mld. Kč). Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-47,4 mld. Kč) a investice (-18,8 mld. Kč) do značné míry určené požadavky Státního fondu dopravní infrastruktury na státní rozpočet. 

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,2 %, +27,2 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+3,9 %, +20,0 mld. Kč). Jejich výši kromě loňského mimořádného navýšení ovlivnila lednová řádná valorizace o 1,8 %. Rostoucí objem příspěvků na péči (+2,0 mld. Kč) souvisí s navýšením částek v návaznosti na změnu zákona o sociálních službách platnou od července tohoto roku. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+2,1 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+1,8 mld. Kč) a nemocenské (+1,7 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-1,5 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 60,5 mld. Kč (+49,9 %, +20,1 mld. Kč). Při očištění o úrokové výnosy z protiinflačních státních dluhopisů, které byly v nejvyšších objemech vyplaceny loni v lednu, by tempo růstu dosahovalo vyšších hodnot. 

Výrazný nárůst neinvestičních dotací státním fondům (+56,4 %, +20,1 mld. Kč) určovaly prostředky poskytnuté Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+15,0 mld. Kč), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+3,8 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (+1,4 mld. Kč).

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 085 Kč vedlo k posílení zdrojů veřejného zdravotního systému z prostředků státního rozpočtu o 9,6 mld. Kč (+9,2 %). 

Běžné nákupy (bez obsluhy státního dluhu), které meziročně vzrostly o 7,1 mld. Kč (+13,6 %), byly nejvíce navýšeny výdaji Ministerstva obrany (+8,4 mld. Kč) souvisejícími s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+3,9 mld. Kč) a činnostmi a rozvojem bojových sil Armády České republiky.

Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům (-50,2 %, -50,1 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spojená s dotacemi do oblasti energetiky (-47,4 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 8,2 mld. Kč (-32,0 mld. Kč), podpora obnovitelných zdrojů energie 12,1 mld. Kč (-0,5 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-10,3 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,6 mld. Kč). Z ostatních transferů klesla i dotace akciové společnosti Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (-0,9 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 7,9 mld. Kč (-3,5 %). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 166,1 mld. Kč (+4,3 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Výdaje na spolufinancování sociálních služeb (25 mld. Kč) se meziročně nezměnily a jejich objem již téměř dosáhl celoročního plánu. Za snížením transferů stálo prozatím nižší zapojení prostředků společných programů s EU (-8,2 mld. Kč), v prvé řadě OP Jan Amos Komenský (-7,3 mld. Kč), klesající kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou (-4,8 mld. Kč) a loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč). 

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, jejichž výše je mimo jiné odvislá od úrovně hrubého národního důchodu a daně z přidané hodnoty, meziročně klesly o 3,0 mld. Kč (-7,0 %).

Kapitálové výdaje v objemu 115,3 mld. Kč představují meziroční pokles o 14,0 % (-18,8 mld. Kč), který mírně převyšuje tempo stanovené rozpočtovým plánem. Do průběhu uvolňování a realizace investic státu se v tomto roce promítá i skutečnost, že v letošním roce přecházíme na novou víceletou finanční perspektivu u evropských strukturálních a investičních fondů. Více než polovinu těchto prostředků (59,0 mld. Kč; -8,4 mld. Kč) představovaly výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-9,5 mld. Kč), Státnímu fondu životního prostředí (-8,7 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-1,6 mld. Kč). Naopak vzrostly investiční nákupy Ministerstva obrany (+4,9 mld. Kč) zaměřené na udržení a rozvoj schopností Armády České republiky. Transfery vysokým školám (+3,0 mld. Kč) navyšovala především realizace projektů Národního plánu obnovy, OP Spravedlivá transformace a OP Jan Amos Komenský. (1.9.2024)