Hospodaření státu po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 256,1 mld. Kč.
Tendence zpomalování tempa propadů hospodaření státního rozpočtu pokračovala i v září. V jeho průběhu se deficit rozpočtu prohloubil o 22,4 mld. Kč, tedy o 16,8 mld. Kč více než během září loňského roku.
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy rozpočtu jsou letos výrazně ovlivněny propadem ekonomiky, doprovázeným poklesem zaměstnanosti, mezd a řadou diskrečních opatření na příjmové straně. Celkově tak příjmy dosud meziročně poklesly o 4,1 % (-45,0 mld. Kč), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného o 7,9 % (-44,4 mld. Kč). Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 23,2 % (+18,9 mld. Kč).
Příjem rozpočtu z inkasa daní z příjmů právnických osob (meziročně -19,6 %, tj. -19,3 mld. Kč) je výrazně ovlivněn prominutím červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob (přibližně -13,5 mld. Kč pro státní rozpočet). Čistě za měsíc září se na inkasu (23,9 mld. Kč) pozitivně promítla splatnost čtvrtletní zálohy, přestože bylo inkaso o 4,0 mld. Kč nižší než ve stejném období roku 2019. Lze usuzovat, že tento pokles byl způsoben individuálním stanovením odlišných záloh daně, či částečným projevem zpětného uplatnění daňové ztráty.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (meziročně -2,9 mld. Kč) značně ovlivnilo roční vyúčtování záloh. Meziročního vývoje se negativně dotklo plošné prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob (na úrovni státního rozpočtu 1,6 mld. Kč). K tomu se čistě v inkasu za září projevila splatnost čtvrtletních záloh. Vzhledem k tomu, že řada poplatníků požádala o snížení již stanovených záloh, inkaso za samotné září meziročně kleslo 0,5 mld. Kč. Dále se na inkasu také již mohla projevit možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty.
Přímá podpora vyplácená formou kompenzačních bonusů se svým objemem 21,8 mld. Kč a pokles objemu mezd a platů mají zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-8,7 %). Vývoj objemu mezd a platů souvisí s ošetřováním nebo péčí o dítě během uzavřených škol, uzavřenými podniky během nouzového stavu či jejich omezeným provozem a poklesem zaměstnanosti. V druhém pololetí však již inkaso meziročně rostlo.
Obdobné faktory, stejně jako odklad či zrušení minimálních záloh na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti pro osoby samostatně výdělečně činné (7,4 mld. Kč), determinovaly vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziročním poklesu o 4,4 % se navíc promítla nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele z poloviny loňského roku jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby. Inkaso rovněž snížilo prominuté pojistné placené zaměstnavatelem v rámci programu Antivirus C (13,3 mld. Kč).
Na inkasu daně z přidané hodnoty (-1,8 %) se negativně podepsal pokles maloobchodních tržeb. Inkaso bylo dále tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července. Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu pro státní rozpočet 1,7 mld. Kč. Na druhou stranu pouze za září bylo inkaso meziročně vyšší o 1,5 mld. Kč, kdy se mimo jiné projevila úhrada daňových povinností posečkaných v minulých měsících.
V inkasu spotřebních daní (-2,3 %) se rovněž projevily dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Restrikce měly největší vliv na inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-9,2 %), které vedly k výraznému úbytku přepravních výkonů v měsících březnu a dubnu, a dále vyšší vratka daně z tzv. zelené nafty. Také je patrný pokles inkasa spotřební daně z lihu (-0,6 %), a to navzdory navýšení sazeb, a spotřební daně z piva (-2,8 %), kde kromě poklesu spotřeby točeného piva hrají roli i vratky za likvidované pivo. Za poklesem spotřeby alkoholických nápojů stojí také omezený turistický ruch. V inkasu spotřební daně z tabákových výrobků (+8,0 %) se již projevilo zvýšení sazeb spotřební daně, avšak v nižším než očekávaném objemu. To je způsobeno uzavřením hranic v první polovině roku a z toho plynoucí absencí přeshraničních nákupů např. z Německa a Rakouska a prodloužením lhůty pro doprodej cigaret s předcházející sazbou daně.
Výdaje státního rozpočtu:
Tempo růstu celkových výdajů oproti stavu na konci srpna mírně zpomalilo na úroveň 16,6 %. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji (+16,0 %, tj. +165,9 mld. Kč), dynamiku celkových výdajů zvyšovaly kapitálové výdaje (+24,4 %, tj. +20,8 mld. Kč).
Nejvyšší změny dosáhly sociální dávky (+56,9 mld. Kč). Kromě valorizace důchodů (+26,8 mld.), navýšení rodičovského příspěvku (+10,7 mld. Kč) či příspěvku na péči (+3,1 mld. Kč) vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (+13,8 mld. Kč). Zde zaujímá rozhodující roli navýšené ošetřovné (+8,8 mld. Kč), následované nemocenským (+4,7 mld. Kč). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 1,8 mld. Kč.
Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+34,7 mld. Kč) odráží prioritu vlády orientovanou na oblast vzdělávání či sociální péči. Transfery obsahují růst platů (+17,0 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění sociální péče (+4,1 mld. Kč) či 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,5 mld. Kč). Kromě toho byl v srpnu vyplacen mimořádný příspěvek obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů ve výši 13,4 mld. Kč.
Běžné transfery podnikatelským subjektům (+32,2 mld. Kč) byly hlavně v květnu a červnu silně navýšeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus A a B v celkovém objemu 17,8 mld. Kč. Transfery podnikatelským subjektům zvýšil i vklad 4 mld. Kč do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., na krytí závazků z poskytovaných záruk. Výrazněji vzrostly také výdaje na projekty Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (+6,1 mld. Kč). Dopad mělo i vyplacení ošetřovného pro OSVČ (2,2 mld. Kč) a prostředků v rámci programu COVID Nájemné (1,2 mld. Kč). V srpnu byla rovněž Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a.s., převedena 1,0 mld. Kč na zabezpečení potravinové soběstačnosti.
Do růstu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+9,9 mld. Kč) se výrazně promítl květnový převod 6,6 mld. Kč určený na oddlužení vybraných nemocnic. Vzrostly také příspěvky a transfery směřované vysokým školám (+1,5 mld. Kč) a do oblasti kultury (+0,6 mld. Kč). Zvýšila se i podpora výzkumu, vývoje a inovací realizovaná prostřednictvím Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR (+0,7 mld. Kč).
Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu (+7,1 mld. Kč), když zejména nákupy materiálu vzrostly meziročně více než dvojnásobně (+6,5 mld. Kč).
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+500 Kč na 1 pojištěnce) s účinností od 1. června a aktualizace predikce průměrného počtu státních pojištěnců vedly k navýšení původního rozpočtu těchto plateb o 22,3 mld. Kč. Platby za poslední čtyři měsíce tak již v průměru o více než 3 mld. Kč převyšovaly objem prostředků vyplacených v předchozích měsících tohoto roku, a vedly tak k meziročnímu růstu o 15,3 mld. Kč.
Kapitálové výdaje i přes mírné zářijové zpomalení velmi výrazně rostou (+24,4 %, tj. +20,8 mld. Kč), nejvýrazněji u investic financovaných z národních zdrojů (+33,2 %, tj. +12,8 mld. Kč). Rozhodující roli mají i nadále investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+46,8 %, tj. +13,2 mld. Kč). (1.10.2020)
