Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci září deficitem ve výši 270,9 mld. Kč

Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 255,6 mld. Kč.

Saldo se v průběhu září zhoršilo o 39,7 mld. Kč a za 9 měsíců roku tak bylo o 55,4 mld. Kč lepší než v loňském roce. Příjmové straně pomohly daňové výnosy meziročně vyšší o 15,1 %, naopak výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, příspěvek na úhradu nákladů domácností za energie (tzv. úsporný tarif), navýšené dávky na bydlení a hmotné nouze, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc. Meziroční srovnání nadále zkreslují prostředky z Evropské unie (-14,1 mld. Kč), které jsou v rozpočtu plánovány s neutrálním dopadem.

„Schodek rozpočtu se v září prohloubil na téměř 271 miliard korun a přiblížil se tak původně navrženému schodku. A byť máme aktuálně o 55 miliard lepší výsledek než loni, je to stále schodek na míle vzdálený od mé představy ze začátku roku,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „Vývoj plnění rozpočtu už nyní naplno ovlivňují dodatečné výdaje související s válkou na Ukrajině a rostoucími cenami zejména energií. Na pomoc s nimi jsme v září z rozpočtu uvolnili 17,4 miliardy na úsporný tarif, významně ale narůstají také mimořádně valorizované důchody a další sociální dávky, na kterých jsme již vyplatili o bezmála 50 miliard víc než loni. Výrazně pozitivně nadále vnímám také investiční aktivitu státu, která svou dynamikou o 13 % převyšuje loňskou rekordní úroveň. Nepřekvapivě nejvíc peněz, a to téměř o 10 miliard víc než loni, stát posílá na dopravní stavby.“

V průběhu září se do příjmů rozpočtu výrazně promítla splatnost čtvrtletní zálohy na daň z příjmů právnických osob (30,5 mld. Kč, +4,9 mld. Kč), naopak výdajová strana rozpočtu byla navýšena dvouměsíční zálohou regionálnímu školství (28,4 mld. Kč, +1,0 mld. Kč). 

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu vzrostly na konci září o 8,2 % (+88,9 mld. Kč). K tomu nejvíce přispěly výnosy pojistného a daňových příjmů (+11,1 %, +104,6 mld. Kč), konkrétně především daně z přidané hodnoty a daní z příjmů právnických osob. Naopak o 10,8 mld. Kč (-12,1 %) poklesly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání navíc zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+8,6 %, +5,2 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn účinných v průběhu roku 2021, jako např. snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka s dopadem až v únoru 2021. Inkaso od února 2022 snížilo další zvýšení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti. Naopak příjmy pozitivně ovlivnil růst mezd v soukromém sektoru. Výplata kompenzačního bonusu, určená na pomoc drobným podnikatelům, redukovala výnos i v roce 2022, dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu byl ale meziročně nižší o 9,5 mld. Kč.

Na inkaso daní z příjmů právnických osob (+16,4 %, +16,9 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+76,9 %, +2,6 mld. Kč) měla v září pozitivní vliv splatnost čtvrtletní zálohy na daň. Meziroční růst inkasa na dani z příjmů právnických osob je tažen zejména změnou ve zdanění rezerv pojišťoven a růstem inkasa v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, zdravotní péče a v energetickém sektoru.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny legislativní úpravou. Rostoucí zaměstnanost doprovázená zvýšením mezd v soukromém sektoru se promítá do meziročně vyššího inkasa o 6,4 % (+28,4 mld. Kč).

Inkaso daně z přidané hodnoty (+18,3 %, +38,3 mld. Kč) bylo pozitivně ovlivněno oživením ekonomiky, růstem cen a také vyšším počtem pracovních dní. Naopak negativně působilo prominutí daně z přidané hodnoty na vybrané komodity (energie, vakcíny, testy, respirátory), jejíž celoroční dopad odhadujeme na necelých 2,5 mld. Kč. Inkaso daně v samotném září (+17,4 %) bylo pozitivně ovlivněno vyšším počtem pracovních dní.

V meziročním vývoji inkasa spotřebních daní (+8,5 %, +9,0 mld. Kč) se rovněž promítá ekonomický růst, ale i oživení cestovního ruchu. Ve výnosu spotřební daně z minerálních olejů (+1,8 %, +0,9 mld. Kč) se negativně projevuje dočasné snížení sazby spotřební daně z motorového benzínu účinné od června do září a z nafty, u které bylo nižší zdanění prodlouženo do konce roku 2023. Rostoucí trend vykazuje inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (+13,1 %, +5,2 mld. Kč), z piva (+7,4 %, +0,2 mld. Kč) a z lihu (+2,9 %, +0,2 mld. Kč).

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 33,5 mld. Kč (+2,4 %). Běžné výdaje byly mírně vyšší o 20,3 mld. Kč (+1,6 %,), a to i přes výplatu prostředků na tzv. úsporný tarif, navýšení životního a existenčního minima, dávek na bydlení, mimořádnou valorizaci všech důchodů či jiných sociálních dávek a výdajů souvisejících se solidarní pomocí uprchlíkům. Nižší byly především výplaty protiepidemické pomoci. Kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 13,2 mld. Kč (+13,2 %).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+9,6 %, +49,9 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+9,2 %, +36,8 mld. Kč) navýšené lednovou valorizací o 5,2 %, mimořádnou červnovou valorizací o 6,3 % a zářijovou o 5,2 %. Z ostatních dávek se zvýšily dávky pomoci v hmotné nouzi (+6,8 mld. Kč) v souvislosti s výplatou humanitární dávky, dále přídavek na dítě (+6,6 mld. Kč) navýšený jednorázovým příspěvkem 5 000 Kč na dítě, příspěvek na péči (+2,7 mld. Kč), výsluhový příspěvek (+1,0 mld. Kč) a příspěvek na bydlení (+0,9 mld. Kč). Snížení počtu nakažených nemocí COVID-19 vedlo k poklesu výplaty ošetřovného (-2,6 mld. Kč) a nemocenského (-0,7 mld. Kč). Nižších výdajů dosáhl i rodičovský příspěvek (-1,8 mld. Kč) a podpora v nezaměstnanosti (-0,3 mld. Kč).

Platby veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce vzrostly valorizací vyměřovacího základu o vice než 11 % a vyšším počtem pojištěnců o 7,2 mld. Kč (+7,6 %). Pokles tempa růstu proti stavu na konci srpna odpovídá změně legislativy, kterou došlo ke snížení měsíčních plateb z 1 967 Kč na 1 487 Kč za jednoho pojištěnce.

Z běžných výdajů nejvíce poklesly transfery podnikatelům (-38,8 %, -41,2 mld. Kč). V loňském roce úroveň transferů navyšovaly kompenzace vyplácené firmám v souvislosti s nemocí COVID-19 (programy Antivirus A, A plus a B, COVID Gastro-Uzavřené provozovny, COVID-Nájemné, COVID 2021, COVID - Nepokryté náklady, AGRICOVID, odměny ve zdravotnictví a sociálních službách a další) s dopadem cca 58 mld. Kč. Na pokles transferů měly vliv i zálohové dotace na obnovitelné zdroje energie (-3,8 mld. Kč) snížené březnovým zúčtovaním v podobě vratky prostředků ve výši 4,8 mld. Kč (loni 1,0 mld. Kč) a prostředky určené na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (-1,3 mld. Kč). K růstu naopak přispěly 17,4 mld. Kč vyplacené v průběhu září operátorovi trhu s elektřinou a určené na úhradu části nákladů domácností za vysoké ceny energií (úsporný tarif).  

Klesly i transfery příspěvkovým a podobným organizacím (-6,9 %, -5,0 mld. Kč) ovlivněné nejvíce loňským mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče s dopadem 4,8 mld. Kč a transfery neziskovým a podobným osobám (-10,8 %, -2,3 mld. Kč) s nižší protiepidemickou pomocí (-3,1 mld. Kč).

Součástí neinvestičních transferů územním rozpočtům (-0,5 %, -0,9 mld. Kč) jsou především prostředky na platy pracovníků na středních a základních školách, které při růstu tarifů pedagogických pracovníků o 2 % vzrostly o 5,0 mld. Kč. Do rozpočtů municipalit naopak směřovalo zatím méně prostředků určených na financování sociálních služeb (-1,8 mld. Kč). Meziroční srovnání také ovlivňují loňské transfery spojené s mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (2,0 mld. Kč) a příspěvkem na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu (4,1 mld. Kč proti letošním 1,2 mld. Kč). Kompenzace vyplacená na základě žádostí územních samospráv za ubytování uprchlíků zatím dosáhla 1,2 mld. Kč.

Obsluha státního dluhu představuje aktuálně pro státní rozpočet výdaj meziročně nižší o 2,4 mld. Kč (-7,0 %). Objem ostatních neinvestičních nákupů (+13,9 mld. Kč) byl v posledních měsících výrazně navýšen pořizováním státních hmotných rezerv. Oproti předchozímu roku navíc došlo k úhradě čistých nákladů představujících nespravedlivou zátěž držiteli poštovní licence, tedy České poště s. p., v objemu 6,0 mld. Kč (zpětně za roky 2018 až 2022). Vzrostly i výdaje na nákup vakcín (+2,9 mld. Kč).

Kapitálové výdaje (+13,2 %, +13,2 mld. Kč) v průběhu posledních měsíců výrazně vzrostly, když většina prostředků směřovala státním fondům (59,1 mld. Kč z celku 112,8 mld. Kč). Státní fond dopravní infrastruktury jako největší příjemce investičních dotací obdržel ze státního rozpočtu meziročně o 9,7 mld. Kč více (na straně běžných transferů to bylo o 5,0 mld. Kč méně). Na růst měly vliv i transfery Státnímu fondu životního prostředí, který na rozdíl od minulého roku obdržel 4,3 mld. Kč na zajištění realizace programu Nová zelená úsporám financovaného z prostředků Národního plánu obnovy. Navýšení je patrné jak u investic financovaných z národních prostředků (+17,0 %), tak ze zahraničních zdrojů (+9,7 %). Výdaje zaostávající za alikvotou plánovaného objemu nejsou překvapující, investiční aktivita státu tradičně roste až v závěru roku. (3.10.2022)