Deficit hospodaření státního rozpočtu se v roce 2021 prohloubil o 52,2 mld. Kč. Již druhým rokem se na výsledku podepsaly důsledky epidemie nemoci COVID-19 v podobě nižšího ekonomického výkonu a podpůrná či stimulační opatření zasaženým odvětvím ekonomiky, zdravotnímu systému a domácnostem.
Oproti novele zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 s plánovaným deficitem 500 mld. Kč se na lepším plnění podílely především daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, které svým objemem překročily rozpočet o 96,1 mld. Kč. Za tímto výsledkem stál v prvé řadě vyšší objem mezd a platů, spotřební výdaje domácností, ale i nízké využití nově zavedeného institutu zpětného uplatnění daňové ztráty a mimořádných, zrychlených odpisů podnikatelskými subjekty. Na druhou stranu inkaso čistě daňových příjmů státního rozpočtu zaostalo pod úrovní roku 2020 o 19,2 mld. Kč. Hlavní příčinou bylo snížení zdanění práce a majetku, včetně změny rozpočtového určení daní na vrub státního rozpočtu.
Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (126,3 mld. Kč) a o výdaje, které byly z rozpočtu předfinancovány na společné projekty Evropské unie a České republiky (137,6 mld. Kč), dosáhl deficit 408,4 mld. Kč.
Příjmy státního rozpočtu
Celkové příjmy státního rozpočtu vzrostly meziročně o 0,8 % (+11,8 mld. Kč), k čemuž nejvíce přispělo inkaso pojistného na sociální zabezpečení. Jeho výběr i s přispěním efektů programů na udržení zaměstnanosti meziročně vzrostl o 10,2 % (+55,0 mld. Kč). Tím výrazně překročil také úroveň roku 2019 (+7,9 %). Naopak daňové příjmy klesly o 2,7 % (-19,5 mld. Kč), jelikož byly zásadně ovlivněny legislativními změnami. Negativní dopad měla též úprava rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů, která za celý rok 2021 snížila inkaso státního rozpočtu o 27,4 mld. Kč. Nedaňová část příjmů byla vylepšena mimořádným výnosem z aukce kmitočtů mobilním operátorům v objemu 5,6 mld. Kč. Oproti tomu výnosy z dividend posílily (v souladu s plánem) rozpočet o 6,5 mld. Kč méně než loni, stejně jako příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (-10,7 mld. Kč).
Inkaso daně z příjmů právnických osob výrazně vzrostlo (+19,1 %, tj. +20,8 mld. Kč). Hlavním důvodem bylo zrušení červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob v roce 2020, kdy část zrušené a neuhrazené červnové zálohy roku 2020 byla doplacena v loňskem roce ve vyrovnání daně. Inkaso bylo dále meziročně ovlivněno zvýšením daně v sektoru pojišťoven v důsledku změny zdanění rezerv. Institut zpětného uplatnění daňové ztráty ani možnost uplatnění mimořádných odpisů nebyly v průběhu roku 2021 daňovými subjekty, na rozdíl od očekávání, téměř využity (jejich rozpočtovaný negativní dopad činil pro rok 2021 celkem 18,7 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu). Z analýzy inkasa lze také usuzovat, že sektory, které byly krizí a protiepidemickými opatřeními nejvíce zasaženy, negenerují obvykle takovou daňovou povinnost, aby její výpadek výrazně ovlivnil celkovou výši inkasa. Celkově tak na úrovni státního rozpočtu došlo oproti plánu k přeplnění inkasa o 45,3 mld. Kč.
Daň z příjmů fyzických osob placenou poplatníky (+34,3 %, tj. +1,6 mld. Kč) také ovlivnilo plošné prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob v roce 2020. Obdobně jako u daně z příjmů právnických osob snížilo srovnávací základnu v roce 2020 a část zrušené a neuhrazené červnové zálohy byla doplacena v roce 2021 ve vyrovnání daně. Institut zpětného uplatnění daňové ztráty nebyl v průběhu roku 2021 poplatníky téměř využit.
Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-35,6 %, -48,2 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítal vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka s odhadovaným negativním dopadem za rok 2021 ve výši 56,7 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu (resp. 90,2 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů). Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021 s dopadem 12,1 mld. Kč na příjmy státního rozpočtu. Naopak pozitivní vliv měl růst objemu mezd a platů, včetně výplat mimořádných odměn zaměstnancům ve zdravotnictví, sociálních službách a příslušníkům bezpečnostních sborů či vojákům z povolání.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení byly v roce 2021 přímo dotčeny pouze zákonem o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, v rámci něhož si zaměstnavatel mohl odečíst příspěvek k prvním 14 dnům nařízené karantény od částky odváděného pojistného. Meziroční vývoj inkasa (+10,2 %, +55,0 mld. Kč) je ovlivněn dopady zrušení minimálních záloh na sociální pojištění u osob samostatně výdělečně činných v roce 2020 a také výplatou odměn zaměstnancům ve zdravotnictví, sociálních službách a příslušníkům bezpečnostních sborů a vojákům z povolání v roce 2021.
Inkaso daně z přidané hodnoty (+3,7 %, +10,7 mld. Kč) bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně u některých služeb a zboží účinnými od května a července 2020, prominutím daně z přidané hodnoty na vakcíny, testy, respirátory či energie, stejně jako restriktivními opatřeními proti šíření epidemie. Od druhého čtvrtletí již bylo inkaso pozitivně ovlivněno postupným oživením ekonomiky. Na inkasu roku 2021 se pozitivně projevilo i zvýšení disponibilního příjmu domácností v důsledku snížení daňového zatížení u fyzických osob a růstu mezd, růst cen, a také vyšší prodeje nových bytů doprovázené nárůstem jejich cen. Na úrovni veřejných rozpočtů vzrostlo inkaso daně z přidané hodnoty dokonce o 8,7 % a svým objemem překročilo i úroveň „předcovidového“ roku 2019.
Inkaso spotřebních daní (-3,0 %, -4,6 mld. Kč) zatěžovala od počátku roku nevyřešená epidemická situace. Vzhledem ke splatnosti daně se restrikce i jejich rozvolnění projevovaly v inkasu až s časovým zpožděním. Meziročně výnos spotřební daně z minerálních olejů (-3,0 %, -2,3 mld. Kč) oslabilo i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty, nicméně po zohlednění tohoto faktu bylo možno na vývoji inkasa pozorovat mírné oživování ekonomiky, a to zejména v druhé polovině roku. Meziroční pokles inkasa nastal i u spotřební daně z tabákových výrobků (-5,5 %, -3,3 mld. Kč), kde byl ovšem vývoj ovlivněn vysokými částkami daně rozdílně placenými na přelomu minulých let. V inkasu se dále odrazilo významné omezení přeshraničních nákupů i tradiční výkyv v odběru tabákových nálepek při změnách sazby spotřební daně. Restrikce, týkající se restauračních zařízení, a oslabený cestovní ruch meziročně snížil inkaso spotřební daně z piva (-5,5 %, -0,2 mld. Kč), oproti tomu inkaso spotřební daně z lihu (+12,4 %, +1,0 mld. Kč) začalo od května meziročně růst.
Výdaje státního rozpočtu
Pro tempo růstu celkových výdajů ve výši 3,5 % (+64,0 mld. Kč) byl v roce 2021 určující především vývoj běžných výdajů (+3,5 %, +59,2 mld. Kč), zatímco kapitálové výdaje meziročně vzrostly o 2,8 % (4,8 mld. Kč). Běžné výdaje navýšila protikrizová opatření a realizace priorit předchozí vlády, přičemž mandatorní výdaje dle prvních odhadů dosáhly bezmála 989 mld. Kč, což představovalo meziročně o 5,2 % více, resp. 51,8 % celkových výdajů.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+5,2 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+10,9 mld. Kč), do jejichž výše se v roce 2021 promítá valorizace o 5,8 %. Z dávek nemocenského pojištění (-3,7 mld. Kč) rostlo hlavně nemocenské (+1,3 mld. Kč) a peněžitá pomoc v mateřství (+0,8 mld. Kč), naopak ošetřovné (-5,8 mld. Kč) bylo ovlivněno vysokou základnou předchozího roku. Z ostatních dávek se zvýšily výsluhový příspěvek (+0,8 mld. Kč) a přídavek na dítě (+0,4 mld. Kč), ovšem poklesly vyplacené rodičovské příspěvky (-3,1 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (-0,6 mld. Kč).
Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o dvě třetiny proti stavu k 1. lednu 2020 vedlo k meziročnímu růstu o 29,1 mld. Kč. Transfer ze státního rozpočtu tak pokryl okolo 30 % výdajů na veřejnou zdravotní péči.
Běžné transfery podnikatelským subjektům (+18,8 mld. Kč) zvýšily náhrady mezd a pojistného v rámci programu Antivirus A, A Plus a B v celkovém objemu 25,8 mld. Kč (+2,0 mld. Kč), programy COVID Nájemné (5,7 mld. Kč), COVID Gastro – Uzavřené provozovny (3,2 mld. Kč), COVID Ubytování (3,0 mld. Kč), COVID Lyžařská střediska (0,8 mld. Kč), COVID Kultura (1,2 mld. Kč), COVID Restart sportu (0,8 mld. Kč), Agricovid (0,7 mld. Kč), COVID Sport II (0,5 mld. Kč), COVID Podpora cestovního ruchu (0,3 mld. Kč) a další. V rámci později vyhlášených programů podpory podnikatelů COVID 2021 a Nepokryté náklady bylo vyplaceno již 15,5 mld. Kč. Na růst transferů měl vliv i převod prostředků určených na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (2,3 mld. Kč).
Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+13,3 mld. Kč) představují v prvé řadě prostředky na platy pedagogických i nepedagogických pracovníků ve středních a základních školách (+18,4 mld. Kč), které se v roce 2021 měly zvýšit v průměru o 9 %, resp. o 4,3 %. Za meziročním navýšením stál i převod prostředků určených na financování sociálních služeb (+5,1 mld. Kč), které byly rozhodnutím vlády podpořeny 4,8 mld. Kč nad rámec původního rozpočtu. Stát obcím a krajům také vyplatil příspěvky na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 (4,3 mld. Kč). Opačný dopad na meziroční srovnání měly 13,4 mld. Kč vyplacené obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů.
Objem platů včetně pojistných (+2,0 mld. Kč) byl v předchozích měsících rozhodnutím vlády navýšen o 1,4 mld. Kč, které byly určeny na mimořádné odměny policistům, vojákům a zaměstnancům Vězeňské služby.
Úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu zvýšily nárok na rozpočet o 2,1 mld. Kč, když proti původně schválené výši došlo k úspoře přes 10 mld. Kč.
Z běžných výdajů mírně rostly i neinvestiční nákupy a související výdaje (+0,9 mld. Kč), když zejména nákupy vakcín (6,1 mld. Kč) stály za překročením úrovně roku 2020 výrazně navýšené nákupy ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu.
Naopak běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím meziročně klesly (-3,2 mld. Kč) i přesto, že byly v letošním roce navýšeny mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (4,9 mld. Kč) a také vyššími transfery vysokým školám (+0,6 mld. Kč) či zřízeným příspěvkovým organizacím na jejich činnost (+0,7 mld. Kč). Převážil totiž efekt loňského oddlužení některých nemocnic (6,6 mld. Kč) a mimořádného finanční ohodnocení zaměstnanců ve zdravotnictví (přes 4 mld. Kč).
Kapitálové výdaje dosáhly 177,4 mld. Kč a při meziročním růstu o 2,8 % (+4,8 mld. Kč) zaostaly za plánovanou výší o 11,9 mld. Kč. I přes rekordní absolutní výši dosáhl jejich podíl na celkových výdajích 9,3 %, což z hlediska posledních 20 let představuje průměrný výsledek. Nižší než alikvotní čerpání rozpočtu kapitálových výdajů státu je ovlivněno především realizací projektů Národního plánu obnovy zejména v oblasti dopravy jen na 60 % (-6,6 mld. Kč) a současně neuskutečněním některých projektů v oblasti územního rozvoje, sportu a kultury. Nejvýznamnější složku investic státu tvoří transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které svým objemem 66,6 mld. Kč překročily úroveň roku 2020 o 3,5 mld. Kč. (6.1.2022)