Hospodaření vládních institucí v 2. čtvrtletí 2023 skončilo v přebytku

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo ve druhém čtvrtletí roku 2023 v přebytku odpovídajícímu úrovni 1,5 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí stoupla meziročně o 0,8 p. b. na 44,3 % HDP.

Přebytek hospodaření vládních institucí v 2. čtvrtletí roku 2023 dosáhl 26,9 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená vylepšení o 24,7 mld. Kč. Hospodaření ústředních vládních institucí zůstalo i nadále v deficitu 25,1 mld. Kč, který se meziročně vylepšil o 46,8 mld. Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem ve výši 50,7 mld. Kč, jejich hospodaření se však meziročně zhoršilo o 16,0 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v  přebytku 1,3 mld. Kč.

„Hospodaření vládních institucí v druhém čtvrtletí roku 2023 skončilo v přebytku 26,9 mld. Kč. Meziročně na straně příjmů nejvíce rostly přijaté důchody z vlastnictví a daně z příjmu. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla o 0,8 procentního bodu a dosáhla výše 44,3 % HDP,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a  finančních účtů ČSÚ.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 13,2 % a dosáhly 45,8 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté důchody z vlastnictví a daně z příjmu. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 9,9 % a dosáhly 44,3 % HDP. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky a náhrady zaměstnancům.

Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 357,0 mld. Kč na 3 150,7 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla ze 43,5 % na 44,3 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil +5,0 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 4,2 p. b. Mezičtvrtletně dluh stoupl o 51,3 mld. Kč, nominální změna dluhu činila 0,7 p. b., zatímco růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o -0,9 p. b., což ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke snížení míry zadlužení o -0,2 p. b.

V druhém čtvrtletí 2023 byla změna dluhu (nárůst 51,3 mld. Kč) významně odlišná od výsledku hospodaření (přebytek 26,9 mld. Kč). Vládní instituce si vypůjčily o 51,3 mld. Kč více i přes jejich přebytkový výsledek hospodaření, což se projevilo nárůstem hodnoty držených aktiv, zejména vkladů.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+350,5 mld. Kč).

Dluh sektoru vládních institucí, 2. čtvrtletí 2021 – 2. čtvrtletí 2023

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 59,8 mld. Kč, který odpovídal 3,3 % HDP. Mezičtvrtletně se saldo hospodaření vylepšilo o 6,5 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf. (2.10.2023)