Hospodářská komora: Novela zákoníku práce přináší pozitivní změny pro zaměstnavatele – sloučí výpovědní důvody a změní mj. vyplácení odstupného v případě nemoci z povolání či pracovního úrazu

Sloučení výpovědních důvodů v případě ztráty zdravotní způsobilosti do jedné kategorie, které přinese novelizovaný zákoník práce z dílny MPSV, pomůže zaměstnavatelům i zaměstnancům. Sníží podnikatelům finanční zátěž a také počet možných sporů o neplatnost výpovědi. Zaměstnancům přitom zůstanou zachovány jejich nároky.

Současná praxe, kdy může být výpověď z pracovního poměru zpochybněna kvůli nesprávnému určení příčiny zdravotní nezpůsobilosti, je nevýhodná pro zaměstnavatele i zaměstnance. Výpovědní důvody jsou nyní dva – v prvním případě nesouvisí zdravotní stav zaměstnance přímo s prací, ale změnil se a práci už nemůže vykonávat (zaměstnanec např. utrpí mimopracovní úraz nebo prodělá závažné onemocnění).

V druhém případě ztrátu zdravotní způsobilosti zapříčinil pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Pokud ale není jisté, z jakých příčin zaměstnanec ztratil zdravotní způsobilost, a zaměstnavatel výpovědní důvod nesprávně určí, vystavuje se riziku, že půjde o neplatné rozvázání pracovního poměru. „Sloučení důvodů výpovědi a poskytnutí odstupného z pojištění zaměstnavatele v případech pracovních úrazů a nemocí z povolání zjednoduší a urychlí proces ukončení pracovního poměru a zároveň zajistí oprávněné nároky zaměstnanců,“ upřesňuje Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory.

S tím úzce souvisí další změna zákoníku práce, která zavádí novou náhradu nemajetkové újmy namísto odstupného v případech pracovních úrazů a nemocí
z povolání. Všichni zaměstnavatelé v Česku jsou povinně pojištěni pro případ náhrady škody nebo nemajetkové újmy při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Nově zavedená náhrada nemajetkové újmy se bude hradit právě z něj a bude ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

Pro firmy to znamená, že nebudou muset tyto náklady platit z vlastních zdrojů. To uvítají hlavně menší zaměstnavatelé, protože pojistné je po finanční stránce nezatíží tolik jako současná praxe. „Důležité je, že se podnikatelům uleví, ale pro zaměstnance se situace nezmění. Jestliže důvodem ztráty zdravotní způsobilosti bude pracovní úraz nebo nemoc z povolání, zaměstnanec bude mít nárok na dvanáctiměsíční odstupné a všechny dosud poskytované náhrady,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Statistiky

Státní úřad inspekce práce zaevidoval v roce 2022 celkem 36 117 pracovních úrazů, z toho 88 smrtelných, 797 závažných pracovních úrazů a 35 232 ostatních pracovních úrazů. (zdroj: SUIP)

Státní zdravotní ústav uvádí, že v České republice i v roce 2023 nadále přetrvával vysoký počet hlášených nemocí z povolání způsobených především covidovou epidemií. V tomto roce bylo diagnostikováno u 6 156 osob (4 960, tj. 80,6 % žen a 1 196, tj. 19,4 % mužů) celkem 7 001 profesionálních onemocnění, z toho bylo 6 937 nemocí z povolání a 64 ohrožení nemocí z povolání. (zdroj: SZÚ)

Povinné pojistné zaměstnavatelů – sazby určuje vyhláška MF č. 125/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jsou odstupňovány podle rizikovosti práce od 50,4 promile
z vyměřovacího základu (v zásadě souhrn hrubých mezd – stejný základ jako pro sociální zabezpečení) až k nejnižší sazbě 2,8 promile z vyměřovacího základu. Pokud pojistné vybrané za daný rok nebylo použito pro výplatu náhrad, stalo se příjmem státního rozpočtu. (zdroj: MF) (28.5.2024)