Hrozí krach měny? Nemyslím si to

Komentář Vladimíra Pikory, hlavního ekonoma skupiny Comfort Finance Group

Telefony se dnes netrhnou. Všichni mi volají, zda se mají bát o své úspory, když teď krachne měna. Lidi vyděsila zpráva, že České republice, Maďarsku a Rumunsku údajně hrozí v příštím roce měnová krize. Tuto zprávu vyslali do světa analytici japonské finanční skupiny Nomura Holdings. Důvodem mají být rostoucí rozpočtové a vnější problémy.

Bohužel Nomura má pravdu v tom, že se veřejné finance v posledních letech výrazně zhoršují. Máme za sebou tři roky hlubokých schodků a nezdá se, že to bude vláda řešit. Ta, ačkoli mluví o úsporách, hodlá během svého vládního období zvýšit vládní dluh skoro o 40 %. Překvapivě ji k seškrtání rozpočtu nemusí donutit bezzubá opozice, ale finanční trhy a strach z měnové krize.

Tlak na slabší korunu je enormní

Problémem je krom rychle rostoucího dluhu i vnější prostředí. Pro kurz koruny je důležité, jaký je o ni zájem, což ukazuje vývoj zahraničního obchodu. Poptávka po koruně koreluje s vývozem.  Pokud převyšuje dovoz, poptávka po koruně stoupá. Naopak když se víc dováží než vyváží, poptávka po koruně slábne a roste zájem o zahraniční měnu.

Bohužel pohled na statistiky zahraničního obchodu je neúprosný. Od roku 2005, kam sahá aktuální metodika, nikdy nebyl klouzavý šestiměsíční průměr deficitnější. Jinými slovy, je zde rekordní tlak zahraničního obchodu na oslabení české koruny.

Ještě komplexnější obrázek o vývoji poptávky po koruně získáme, když se podíváme na tzv. běžný účet platební bilance. I tady vidíme ohromné zhoršení a vlastně stejný závěr jako u zahraničního obchodu. Zkrátka – fundamentálně by měla koruna oslabit.

To je něco, s čím by měla pracovat i vláda. Vláda by měla vytvořit podmínky pro větší export. Až v posledních dnech slyšíme o tom, že vláda pomůže průmyslu ve vyšších částkách. Český energeticky náročný průmysl se stal ve světě nekonkurenceschopný. Dotace a subvence však nejsou dlouhodobým řešením. Řešením jsou nižší daně a lepší podnikatelské prostředí. To však vláda ničí třeba tím, jak selektivně rozhodla o válečné dani a ukázala všem, že daně budou platit ti, kdo budou hodně vydělávat. To je nekoncepční. Banky se dani vyhnou, řada firem odejde jinam atd.

ČNB může korunu bránit ještě dlouho

Česká národní banka (ČNB) už řadu měsíců intervenuje ve prospěch koruny a brání ji. Odhaduje se, že od května takto ČNB do koruny už investovala 25,5 miliard eur (zhruba 620 miliard Kč). To je na první pohled šílené číslo, ale ČNB má ohromné devizové rezervy. Tato částka odpovídá jen 16 % devizových rezerv z letošního dubna. Jinými slovy, ČNB může intervenovat ve prospěch koruny (tedy nakupovat korunu) ještě řadu měsíců.

Jednoho dne však i ČNB dojdou peníze a intervence ustanou. Devizové rezervy nejsou nekonečné. V tu chvíli nastoupí na řadu úrokové sazby. Pokud bude pokračovat tlak na oslabení koruny, ČNB zvýší své úrokové sazby, protože se bude bát vysoké inflace a nebezpečné fluktuace měny. Zvýšením úrokových sazeb zvýší poptávku po koruně a tlak na její oslabení skončí.

Teď jde jen o to, jak moc koruna oslabí a jak dlouho ji ČNB bude bránit. Úspěšně v tom může pokračovat ještě dlouho a je šance, že mezitím se nepříznivé vnější prostředí zlepší. Může skončit válka, klesnou ceny energií atd. Ale také to nastat nemusí. Největším problémem by bylo, kdyby mezi lidmi propukla panika a hromadně utíkali k cizím měnám.

Větší problém než slabá koruna je vysoká inflace

Zranitelnost měn rozvíjejících se trhů se nyní podle zprávy Nomura Holdings nachází na nejvyšší úrovni za více než 20 let. Reálně tak hrozí, že nějaká zpráva ze světa trhy vyděsí a nastane ohromný výprodej aktiv ve východní Evropě. Takovým spouštěčem může být nejen ekonomická, ale politická událost. Podstatné je, že bude jedinečná. Bude to něco, co nikdo nečekal a není na to připravený.

Nicméně – jak píší Japonci – i kdyby k tomu došlo, koruna by nejspíš oslabila jen o pár procent a za několik měsíců by se situace zase usadila. Myslím, že není důvod k panice. Tlak na korunu tu sice bude – možná dočasně oslabí k 26 i 27 korunám za euro – ovšem není to důvod k tomu, aby se lidi báli a utíkali k cizím měnám. Takové kurzy jsme tu měli a žádné drama nenastalo.

Největší problém oslabení koruny by byl v tom, že by vyskočila inflace, protože zboží dovážené za 100 eur by najednou nestálo 2450 Kč, ale 2600 Kč. Pro běžné střadatele tedy není problém koruna, ale inflace. Ta je vysoká. Skoro žádná investice nyní nedokáže vynést více. Když ale investujete, tak alespoň část inflace škrtnete svým výnosem. Jinými slovy, závěrem zprávy Nomury je pro běžné lidi to, že nemají mít doma peníze, ale mají je investovat, protože inflace může ještě mnohé nepříjemně zaskočit. (22.11.2022)