Huawei oslavila pět let platformy TECH4ALL na konferenci ve Vídni. Hlavním tématem byla ochrana přírody a biodiverzity

Společnost Huawei minulý týden ve Vídni oslavila pětileté výročí založení své digitální platformy TECH4ALL. Stalo se tak na odborné konferenci Innovations for Biodiversity Forum, na níž byly představeny konkrétní projekty zaměřené převážně na ochranu životního prostředí a podporu biodiverzity. Řeč byla například o závěrech monitoringu realizovaného v mokřadech v blízkosti Neziderského jezera.

Platforma TECH4ALL funguje od roku 2019 a reaguje na Cíle udržitelného rozvoje – sedmnáctibodový program, který v roce 2015 přijala Organizace spojených národů (OSN). Huawei jejím prostřednictvím využívá své technologické portfolio s cílem pozitivně ovlivnit čtyři oblasti lidské činnosti: péči o životní prostředí, vzdělávání, zdravotnictví a rozvoj.

V oblasti životního prostředí má platforma TECH4ALL za sebou již několik konzervačních projektů v 53 chráněných územích, na kterých spolupracuje s globálními i regionálními ochranářskými organizacemi. Ty se zaměřují na lesní, oceánské a mokřadové ekosystémy. „V průběhu posledních pěti let platforma TECH4ALL jasně ukazuje, že technologie mohou hrát velmi pozitivní roli v ochraně životního prostředí. Nezastupitelnou úlohu mají nejen při řešení problémů přímo souvisejících s ochranou, ale i v environmentálním vzdělávání a digitální inkluzi,“ říká Harvey Zhang, generální ředitel rakouské pobočky společnosti Huawei.

Není proto překvapením, že realizované projekty byly hlavním tématem debaty na odborném sympoziu Innovations for Biodiversity Forum, které minulý týden hostila rakouská Vídeň. Diskutovalo se zejména o aktivitách v Evropě – například o výsledcích monitoringu biodiverzity v mokřadním ekosystému u Neziderského jezera, největšího vodního útvaru tohoto typu v Rakousku.

Zmíněné mokřady čelí řadě problémů, z nichž nejvýznamnější je zhoršující se kvalita rákosí, což má negativní dopad na populace obojživelníků, savců i ptáků. Již v roce 2021 zde byla instalována zařízení pro audio monitoring, která nasbírala přes dva miliony zvukových záznamů 69 druhů ptáků. Tato rozsáhlá databáze bude využita při tvorbě konzervačního plánu, jehož součástí bude i systém kontrolovaných požárů. Hlavním cílem je posílení biologické odolnosti rákosí a podpora biodiverzity v oblasti. To však vyžaduje důkladné pochopení chování a potřeb jednotlivých druhů, které zde žijí.

„O rákosí zde nebylo pečováno několik desítek let, což má samozřejmě své negativní důsledky. Studie proto mimo jiné zkoumala, zda by kontrolované požáry mohly mít podobný efekt jako tradiční sklizeň. Byla porovnávána data z různě starých oblastí,“ vysvětluje Christian Schulze, který na Vídeňské univerzitě zkoumá biodiverzitu. „Zjistili jsme, že nejvíce ptačích druhů žije ve starších rákosových porostech. Zároveň jsme ale zjistili, že kontrolované požáry mohou mít pozitivní dopad na celý ekosystém,“ dodává.

Na fóru byl zmíněn i další podobný projekt, realizovaný v rámci TECH4ALL na území Polska, kde se monitoruje biodiverzita v Bělověžském národním parku. Také zde je cílem vytvoření komplexního konzervačního plánu. Řecký startup PROBOTEK na vídeňském sympoziu představil pokročilé řešení pro prevenci lesních požárů. Tento systém využívá technologie senzorů, dronů, umělé inteligence a 5G připojení k tomu, aby v reálném čase identifikoval potenciální rizika a vytvářel vizuální záznamy, které jsou okamžitě odesílány do dohledového centra či hasičským jednotkám. Projekt má pomoci v regionech Evropy nejvíce zasažených klimatickými změnami a rostoucími průměrnými teplotami. Díky systému bude možné reagovat během prvních 15 minut po vzniku požáru.

Další prezentovaný projekt se testuje v Norsku. Jedná se o úspěšný filtrační systém založený na umělé inteligenci, jehož cílem je chránit místní populaci lososa obecného, kterému hrozí vyhynutí kvůli konkurenci s invazivním lososem gorbuša. Pilotní provoz, zahájený v roce 2023, dokázal spolehlivě odklonit 6 000 invazivních lososů, a nyní se zkoumá, zda by tento systém mohl být využit i ve složitějších norských říčních ekosystémech. (19.10.2024)