.png?s3=1)
Priority a novinky ve výzkumu a vývoji vodíkových technologií v Evropě a ve světě, vodík jako alternativní energie ve veřejné dopravě, ekonomické aspekty výroby a distribuce vodíku v České republice, výhody a nevýhody vodíkových spalovacích motorů či přeprava vodíku pomocí stávající plynovodní infrastruktury. I taková byla témata 13. ročníku jedinečné evropské odborné evropské odborné konference s názvem Hydrogen Days 2023, která ve dnech 29.–31. března v Praze hostila experty na vodíkové technologie z celého světa.
„Konference hostila primárně odborníky z komerčních, výzkumných a vzdělávacích institucí, působících v oblasti pokročilých vodíkových a souvisejících technologií. Stejně tak ovšem cílila i na investory, podnikatele, zástupce státních institucí či samospráv, zajímající se o rozvoj vodíkového hospodářství,“ vysvětlil Aleš Doucek, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy (HYTEP), která konferenci pořádá.
Síkela: Inovativní technologie podporujeme, možný je i dovoz zeleného vodíku ze zahraničí
Zájem českých firem i veřejných institucí o vodíkové technologie setrvale roste. Vodík se začíná nejviditelněji prosazovat především v dopravě – přibývá plnicích vodíkových stanic a již několik měst testovalo či bude testovat autobusy městské hromadné dopravy na vodíkový pohon. Nedávno byla v České republice představena i vlaková souprava používající jako palivo právě vodík.
Plány na rozvoj vodíkových aplikací má však Česká republika celou řadu – projekty na výrobu vodíku například v Moravskoslezském, Ústeckém, či Středočeském kraji, projekt na využití odpadního vodíku z chlor-alkalické elektrolýzy v Ústí nad Labem k pohonu vodíkových autobusů, studie a pilotní projekty v rámci přípravy plynovodní infrastruktury na nahrazení zemního plynu vodíkem do budoucna či konstrukce nákladního automobilu s palivovým článkem na vodík do složitých terénů.
Jako perspektivní zdroj energie pro Českou republiku vnímá vodík i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Podle něj by část budoucí spotřeby zeleného vodíku mohla pocházet i ze zahraničních zdrojů.
„Vodík vnímáme jako důležitý nástroj k dosažení emisních cílů a zajištění transformace českého průmyslu. V úzké spolupráci s dalšími ministerstvy budeme dále rozšiřovat podporu vodíkových projektů v oblasti mobility, výroby vodíku, vývoje a výroby vodíkových vozidel a inovativních vodíkových technologií. Diskutujeme také různé možnosti zajištění dopravy zeleného vodíku a jeho derivátů ze zemí, kde mají přebytek obnovitelných zdrojů tak, aby tento vodík mohl být efektivně využit našim průmyslem,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Hladík a Bartoš: Vodík pomůže transformaci uhelných regionů i splnění klimatických cílů EU
Zájem státu o rozšíření vodíkového hospodářství je daný i jeho pozitivním dopadem na životní prostředí. Vodík, vyrobený pomocí obnovitelných zdrojů energie, tak má hrát důležitou roli při splnění klimatických cílů EU, ke kterým se stát zavázal. Masivní nasazení vodíkových technologií, například vysokokapacitních elektrolyzérů na výrobu zeleného vodíku, má rovněž pomoci s transformací regionů, poškozených dopady bývalé či dobíhající těžby uhlí.
„Z mého pohledu je zcela zásadní, aby vodíková budoucnost byla budoucností čistou. Protože vodík, který má mnoho pozitivních vlastností, v současnosti většinou pochází z fosilních paliv. A to je do budoucna nepřijatelné. Ministerstvo životního prostředí podporuje rozvoj obnovitelného vodíku, případně jako doplněk nízkouhlíkový vodík z jaderné energie. Rozvoj vodíkové ekonomiky probíhá s ohledem na transformaci ekonomiky k bezemisní, tedy v zájmu cílů ochrany klimatu a životního prostředí. Proto podporujeme rozvoj vodíkových technologií od výzkumu a vývoje, přes výrobu a skladování až po využití v průmyslu a dopravě v našem Operačním programu Spravedlivá transformace, který pomáhá s proměnou uhelných krajů po skončení těžby,“ upozornil Petr Hladík, ministr životního prostředí ČR.
