Mnohonárodní centrum pro koordinaci logistiky (MLCC) funguje v Praze už osm let. Z původních pěti zakládajících států se dnes členská základna rozrostla na 17 zemí včetně Velké Británie, Španělska, Itálie a Turecka a další chtějí přistoupit: „Vidí, že centrum funguje, spolupráce v oblasti logistiky se neustále zlepšuje a portfolio se rozšiřuje,“ říká jeho ředitel plukovník Daniel Zlatník.
Sdílet kapacity a dělit se o náklady v oblasti logistiky rozhodně není v rámci NATO ničím novým, myšlenka vznikla přibližně před dvaceti lety. Opravdu aktuální se ale stala až s příchodem finanční krize v roce 2008: „Aliance měla v té době zájem o expediční operace, bylo třeba vytvářet mnohonárodní nasaditelné schopnosti a zároveň jednotlivé členské státy hledaly cesty, jak ušetřit. Proto vznikl projekt tzv. chytré obrany (Smart Defence) a mimo jiné i Mnohonárodní centrum pro koordinaci logistiky,“ líčí začátky Zlatník.
Poznamenal, že není žádným tajemstvím, že nasadit a udržet jednotky v zahraniční operaci je schopno pouze několik silných států. „Drtivá většina je totiž závislá na podpoře a vzájemné spolupráci. Proto státy musí sdílet zkušenosti, budovat schopnosti a rozvíjet ineteroprabilitu a vzájemnou důvěru.”
Jde nám to společně? Posun testuje cvičení Capable Logistician
Jednou za tři roky MLCC během polního logistického cvičení Capable Logistician testuje, jak spolupráce mezi armádami funguje v praxi. „Cvičení slouží k prověření nejen tradičních logistických oblastí, ale i jako platforma k otestování novinek,“ vysvětluje Zlatník.
Při posledním cvičení se například zjistilo, že většina logistických standardů potřebuje revidovat, doplnit, eventuálně vytvořit. Významným úspěchem pak bylo testování projektů NATO v oblasti Smart Energy zaměřené na alternativní zdroje, na základě kterého státy hledají možnosti praktického využití.
Letos je v plánu cvičení CL-19, které bude testovat schopnost připravované mezinárodní jednotky pro úpravu a distribuci vody, která je jedním z projektů chytré obrany. Zde Češi spolupracují s aliančním centrem výjimečnosti (Centre of Excellence) v oblasti ženijní služby, které sídlí v Německu. „Vytvoření této jednotky je náročné především proto, že vyžaduje spolupráci mnoha lidí v mnoha oblastech:
Zaprvé ženistů, kteří vodu vytěží, zadruhé zdravotníků, kteří ji otestují, zatřetí logistiků, kteří ji upraví a rozdistribuují. A nakonec samozřejmě vojáků v poli, kteří ji použijí,“ vysvětluje ředitel MLCC.
„Kuchařka“ postupů pro vojáky
Voda ale není to jediné, co se během cvičení testuje. Prověřují a porovnávají se zkušenosti z bojiště doslova ve všech představitelných oblastech. Například, co jednotlivé armády dělají, když jim nepřítel v boji prostřelí nádrž s palivem. „V tu chvíli je rychlá oprava otázkou života a smrti, jednotky proto nepostupují podle norem a standardů, ale tak, aby problém vyřešily co nejrychleji a co možná nejefektivněji. Platí přitom, co armáda to jiné řešení – někdo ucpe díru kusem hadru, jiný klackem,“ prozrazuje s úsměvem ředitel MLCC. Například v oblasti oprav techniky v poli MLCC vytvořilo katalog efektivních řešení, tedy jakési kuchařky postupů pro vojáky v poli.
Laikovi možná může celý proces připadat úsměvný, ale nesmíme zapomenout, že je zde řeč o vojácích 29 členských států Aliance, kteří se mohou v jeden okamžik setkat na jednom bojišti. A měli by si rozumět jak v jazyce, tak ve všech armádních oblastech. „Naším cílem je nalézt společnou řeč, přivést je ke stolu, hledat řešení a slaďovat koncepty společně,“ zdůrazňuje Zlatník. Výsledky samotného cvičení Capable Logistician se pak promítnou do standardů NATO. Co se opravilo, je znovu testováno na dalším cvičení.
Armádní logistika s přesahem do civilní sféry
S měnícím se bezpečnostním prostředím se proměňují také priority v oblasti logistiky. Jednou z nich je například přestupování hranic. Podle Zlatníka se jedná o citlivou záležitost s přesahem do civilní sféry. K překročení hranice a přesunu vojsk a techniky jsou potřeba povolení daného státu, který současně musí v rámci tzv. Host Nation Support poskytnout potřebnou podporu: ubytování, stravování, doplnění pohonných hmot atd.
Konkrétně v České republice je aktuální i otázka infrastruktury. „V zemích bývalé Varšavské smlouvy jsou například mosty či silniční podjezdy dimenzovány jinak než ve starých členských státech Aliance. Navíc technika i voják, který má balistiku a další vybavení, od té doby ztěžkli a je otázka, zda je na to naše infrastruktura připravena,“ uvádí Zlatník.
Vzdělávání a výcvik na prvním místě
Mnohonárodní centrum pro koordinaci logistiky se jako hlavní garant zabývá také koordinací logistického vzdělávání a výcviku. Realizuje požadavky NATO a EU pro přípravu personálu, který by měl působit v rámci těchto organizací. Připravuje vzdělávací programy a obsahy kurzů. Vše se přitom snaží harmonizovat a sjednotit tak, aby nedocházelo k duplikacím a aby kurzy měly odpovídající kvalitu.
Dostatečně vzdělat logistický personál je podle ředitele MLCC klíčové právě kvůli budoucí spolupráci. „Podstatné je, aby vše bylo standardizované, aby si pod jedním termínem všichni představili stejnou věc.“ Logistika sice není tak na očích jako jednotky v první linii, ale je základním pilířem dosahování operačních úspěchů vojsk. „Bez zásobování nikdo nikam nedojede ani nezačne bojovat. Dnes více než kdy jindy platí, že bojovníci vyhrávají bitvy, ale logistici války,“ zdůrazňuje.
Zkušenosti se chystá sdílet i brazilská armáda
Spolupráce v oblasti logistiky se nesoustředí jen na státy NATO, ale i na partnerské státy včetně Gruzie, Ukrajiny, Jordánska, Moldavska a dalších. Ti všichni mají zájem se od MLCC přiučit, jak své schopnosti v oblasti zásobování zlepšit a modernizovat. Dobré jméno centra se ale rozšířilo ještě dál.
„Zájem o spolupráci při cvičeních projevila Brazílie, jež má jednu z největších armád na světě. Chtějí tuto oblast modernizovat a sdílet zkušenosti,“ prozrazuje Zlatník. Pod hlavičkou OSN působí Brazílie spolu s dalšími státy například v Africe a i zde je porozumění výhodou. Je nesporné, že čím víc armád se do programů MLCC zapojí, tím se jejich logistické schopnosti zlepší. Ale nejde jen o ně. „Podstatnější je možná fakt, že spoluprací a vzájemným kontaktem budujeme důvěru mezi státy. A když si budeme věřit a budeme se znát, nebudeme mít potřebu spolu bojovat,“ říká na závěr.
Olga Bálintová, MO (10.1.2019)
