I když ceny energií ustoupí ze svých současných historických maxim, jejich úrovně zřejmě budou brzdit výkon ekonomiky v Evropě intenzivněji a po delší dobu

Výbor pro rozpočtové prognózy (Výbor) na svém jednání v úterý dne 30. srpna 2022 hodnotil srpnové predikce Ministerstva financí ČR pro roky 2022-2023, které budou použity v rozpočtovém procesu, tj. aktuálně zejména při přípravě státního rozpočtu pro rok 2023.

Hodnocení makroekonomické predikce MF ČR pro rok 2022-2023

Výbor vyhodnotil srpnovou makroekonomickou predikci Ministerstva financí ČR pro roky 2022-2023 z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění jako optimistickou. Pro toto hodnocení hlasovali 3 členové, 3 členové považovali prognózu za realistickou. V celkovém hodnocení Výboru tedy v souladu se Statutem rozhodl při rovnosti hlasů hlas předsedajícího. Členové Výboru se shodli, že makroekonomická prognóza jako obvykle kvalitně zpracovaná a zohledňuje všechny dostupné relevantní informace ke dni její uzávěrky.

Nicméně všichni členové Výboru zdůrazňovali značnou míru nejistoty naplnění jejích předpokladů – rizika většina členů Výboru spatřovala především u spotřeby domácností, která by mohla proti předpokladům prognózy ještě více zpomalovat, a u tvorby fixního kapitálu podnikatelského sektoru či tvorby zásob. 

V hodnocení jednotlivých členů se pak odrazilo to, jak silně uvedená rizika vnímají. Ti, kdo označili prognózu za realistickou, poukazovali na shodu s predikcí vlastní instituce a na to, že vyznění prognózy dostatečně zohledňuje rizika horšího vývoje. Ti, kdo hlasovali pro označení prognózy za optimistickou, vnímali potřebu vyslat signál, že vývoj situace na energetickém trhu v Evropě v posledních týdnech byl natolik zlomový, že mění dosavadní makroekonomický výhled, s čímž ovšem nemohl základní scénář prognózy v době svého vzniku počítat.

„I když ceny energií ustoupí ze svých současných historických maxim, jejich úrovně zřejmě budou brzdit výkon ekonomiky v Evropě intenzivněji a po delší dobu, než jsme si donedávna mysleli. Princip opatrnosti velí, aby byl tento faktor v makroekonomických prognózách dostatečně zohledněn,“ říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy.

„Makroekonomická prognóza Ministerstva financí realisticky odráží současný inflační vzestup a negativní dopad snižující se kupní síly domácností do spotřebitelských výdajů. Riziko horšího vývoje je dostatečně vyjádřené celkovým vyzněním prognózy,“ uvádí naproti tomu Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky a člen Výboru pro rozpočtové prognózy.

Hodnocení fiskální predikce MF ČR pro rok 2022-2023

Kromě nové makroekonomické predikce ministerstva financí posoudil Výbor na svém zasedání také srpnovou predikci příjmů sektoru vládních institucí ministerstva financí pro rok 2022-2023. Z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění ji označil za realistickou. Pro toto zařazení hlasovalo 6 ze 6 přítomných členů Výboru.

Navzdory tomu, že členové Výboru vyhodnotili makroekonomickou predikci ministerstva ve světle posledního vývoje na energetickém trhu jako optimistickou, odhady příjmů sektoru veřejných institucí pro letošní a příští rok považovali v souhrnu za realistické. Za touto skutečností stojí fakt, že odhady příjmů jsou do velké míry závislé na vývoji nominálních veličin, které by i při naplnění méně příznivého makroekonomického vývoje měly z důvodu vyšší inflace přinést odhadovanou výši příjmů.

Někteří členové Výboru zmínili rizika u výše příjmu z DPH v návaznosti na očekávaní výraznějšího zpomalení spotřeby domácností. Nižší reálnou spotřebu však může podle nich vykompenzovat vyšší inflace a celkově vyšší deflátor HDP.

Ačkoli byla prognóza vyhodnocena jako realistická, členové Výboru zdůrazňovali značná rizika pro odhady z titulu současného nejistého ekonomického vývoje

„Stejně jako během pandemie je i současná ekonomická situace vzhledem k válečnému konfliktu a energetické krizi velmi nejistá. Odhady daňových příjmů jsou tak zatíženy vysokou nejistotou, což nyní platí u většiny ekonomických odhadů. Ačkoli tedy byl Výbor ohledně makroekonomického vývoje více konzervativní, odhad příjmů vyhodnotil jako realistický, a to z titulu proinflačních rizik, které inkaso některých daní zvyšují,“ uvádí Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace a místopředseda Výboru pro rozpočtové prognózy. Více o Výboru pro rozpočtové prognózy zde. (30.8.2022)