Jedinou cestou z celosvětové pandemie Covid-19 je vakcinace. „Po očkování je imunita prakticky srovnatelná u všech lidí. Odpovídá ochraně, kterou má člověk po závažném průběhu nemoci,“ vysvětluje profesor Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti.
Jaký je rozdíl mezi imunitou po onemocnění a imunitou po očkování?
Imunita navozená očkováním vznikne bez kontaktu s živým virem. Člověk získá ochranu, aniž by riskoval, že u něho propukne nemoc. Jeho imunitní systém je stimulován bez rizika komplikací a závažných průběhů nemoci. Kdežto nemoc samotná, přesněji virus způsobující nemoc sice stimuluje imunitní systém, ale ten reaguje se zpožděním. Mezitím se virus množí a způsobuje příznaky, může vést k závažnému průběhu, komplikacím, hospitalizacím, nedej bože úmrtí.
Přesto, pokud nepatřím k rizikové skupině, není lepší získat imunitu proděláním nemoci?
Vždy je lepší jít cestou prevence než hasit požár způsobený nemocí. Dopředu nikdo není schopen předvídat, jaký bude mít zrovna u vás onemocnění průběh. Jedna věc je statistika a podle ní mají mladší ročníky mírný průběh. V nemocnici už ale bohužel vidíme i ročníky 1990. Koronavirus navíc může způsobovat věci, které my ještě ani nevíme.
Vakcína tedy nepředstavuje větší riziko a zátěž než samotná nemoc?
Virová infekce je vždy pro imunitní systém daleko větší zátěž než očkování. Je potřeba si uvědomit, že očkovací látka obsahuje jen fragmenty, tzv. antigeny, neobsahuje celý virus. Navíc jich obsahuje minimální dávku. Kdežto i kdybych se nakazil jedním virem, ten se řádově v minutách zreplikuje na miliony a miliony dalších. Už jen z toho pohledu je nemoc silnější zátěž.
A je imunitní odpověď stejná po prodělání nemoci jako po očkování?
Někdy vídáme, že imunitní odpověď po očkování je silnější než po prodělané nemoci. Lidé, kteří prodělali mírnou anebo dokonce bezpříznakovou formu Covidu, mohou mít imunitní odpověď nižší. Kdežto po očkování je imunita prakticky srovnatelná u všech lidí. Odpovídá ochraně, kterou má člověk po závažném průběhu nemoci.
Nemohou se lidé při očkování nakazit samotnou nemocí?
Nemohou. Právě proto že očkovací látka obsahuje jen antigeny. Genetické RNA vakcíny obsahují jen genetickou informaci obalenou v tukovém obalu. Na základě té se v lidských buňkách vytvoří antigen, který stimuluje imunitní systém. Vektorové vakcíny třeba od Johnson and Johnson nebo AstraZeneca zase obsahují jako nosič genetické informace adenovirus. Ten má odstraněnu část, která mu umožnuje se množit, a tím pádem nemůže způsobit onemocnění.
Jsou vakcíny proti Covid-19, kterými se zatím očkuje v České republice, bezpečné?
Zárukou jejich bezpečnosti je centrální evropská registrace. Stejně se registrují všechny léčivé přípravky, které u nás používáme.
Přesto, i očkování může způsobit nežádoucí reakce.
Z dosavadní praxe se závažné reakce po očkování proti Covid-19 vyskytují minimálně. Dosud u nás zemřelo na Covid přes 25 tisíc lidí, na očkování nikdo. Zaměřujeme na sledování anafylaktických reakcí, to je nejvyšší stupeň alergické reakce na vakcínu. Podle zkušeností například s vakcínami Pfizer a Moderna na 17,5 milionu aplikovaných dávek se celosvětově výskyt těchto nejzávažnějších nežádoucích reakcí pohybuje mezi 2 až 5, maximálně některé studie prokázaly 11 reakcí na milion aplikovaných dávek. V Česku zatím žádná anafylaktická reakce hlášena nebyla.
S jakými nejčastějšími reakcemi se tedy po očkování proti koronaviru můžeme setkat?
Jsou podobné jako u jiných očkovacích látek, jen u covidových vakcín jsou o něco častější, než například po očkování proti pneumokokům nebo klíšťové encefalitidě. Nejčastěji je to únava, slabost, zarudnutí v místě vpichu, otok, horečka. U covidových vakcín je zajímavé, že u seniorů nad 70 let je frekvence nežádoucích účinků o 20 až 30 procent nižší než u mladších jedinců.
Čím si to vysvětlujete?
Imunitní systém seniorů je do jisté míry oslabený věkem a reaguje na očkování umírněněji.
Měli by se nechat očkovat i lidé, kteří Covid-19 prodělali?
Zatím se upřesňují data, jak dlouho trvá imunita po prodělané nákaze. Dnes se hovoří minimálně o třech měsících. Některá data ale ukazují na šest, osm měsíců, možná i jeden rok. Na druhou stranu jsou popsány opakované infekce. Lze očekávat, že u lidí s mírným nebo bezpříznakovým průběhem bude imunitní odpověď slabá a mohli by se znovu nakazit. Už se ale ukazuje, že imunita nebude celoživotní ani po vážnějším průběhu. Proto se doporučuje očkování i lidem, kteří nákazu prodělali, a to zhruba po třech až šesti měsících po nemoci.
Jsou už nějaká data, která by naznačovala, jak dlouho bude očkování chránit?
U žádné nové vakcíny se to na začátku neví. Klinické studie probíhají od loňského jara. Lidem v nich se dodnes pravidelně odebírají protilátky, aby se zjistilo, jak rychle klesá jejich hladina. Potom se dá odhadnout, jestli ochrana bude na rok, dva nebo na pět let. Jsem přesvědčený, že ochrana bude dlouhodobější, rozhodně déle než rok. Pokud se ale objeví nová mutace, může se stát, že bude potřeba připravit novou vakcínu, kterou se člověk jednou dávkou přeočkuje.
Pokud člověk onemocní mezi první a druhou dávkou, za jak dlouho může absolvovat druhou dávku vakcíny?
Také o tom se vedou velké diskuze. Pokud člověk po první dávce onemocní, nejčastěji se tak stane do jedenáctého dne po očkování, kdy organizmus ještě nestačil vyrobit dostatek protilátek. Nedoporučuje se, aby šel na druhou dávku hned po vyléčení. Měl by počkat zhruba těch šest měsíců po nákaze. Většina zemí se kloní k dokončení očkovacího schématu s určitým odstupem po prodělání nemoci. Bude to i praktické. Řádně očkovaní nebudou muset do karantény, podstupovat testy, pravděpodobně budou očkovací cestovní pasy.
Neposkytne ochranu před Covid-19 očkování proti běžné chřipce?
Ne. To je jako kdyby se člověk nechal očkovat proti lidskému pneumokoku způsobujícímu zápal plic a myslel by si, že ho to zároveň chrání proti černému kašli. Je to úplně jiný princip a jiný mechanismus. Vakcína proti koronaviru neposkytuje ochranu proti chřipce a ani naopak.
Za normálních okolností trvá vývoj vakcín i několik let. Jak je možné, že vakcína proti Covid-19 vznikla tak rychle?
Z několika důvodů. Na vývoj a registraci vakcín se upnul celý svět. Celosvětově se zapojilo více týmů a urychlila se administrativa. Pokud vakcínu vyvíjí jedna firma s pár výzkumníky a potřebují naočkovat 40 tisíc dobrovolníků, které sledují, trvá i rok, než je naberou. Když se to rozdělí a každý tým nabere dva, tři tisíce dobrovolníků, zvládnou to rychleji. Také se významně urychlilo schvalování. Běžně proběhnou všechny studie, uzavřou se, data se zanalyzují sepíšou a jako celek předají Evropské lékové agentuře. U covidové vakcíny vědci zasílali výsledky postupně a léková agentura je ihned hodnotila. Rozhodně se ale nevynechala některá fáze vývoje. S tím jsme se setkali jen u ruského Sputniku. Ten pro urychlení vynechal nejdůležitější část klinického hodnocení a vakcínu v Rusku zaregistroval. Ale touhle cestou Evropa nešla.
Jak se díváte na vakcínu Sputnik V?
Z imunologického hlediska není důvod, proč by neměla fungovat. Nicméně Rusové nepředložili dostatek údajů, aby Evropská léková agentura mohla posoudit, že je prokazatelně účinná a bezpečná. Ta mimo jiné hodnotí třeba i kvalitu výrobního procesu. Pokud Sputnik V údaje předloží a povolení dostane, je to pro mě záruka bezpečnosti. Kdyby na světě nebyla jiná vakcína, asi bych šel do rizika, že se nechám očkovat vakcínou, která neprošla vším schvalováním. Ale v době, kdy tu máme očkovací látky, které splnily všechny podmínky, k tomu nevidím důvod.
Může očkování proti Covid-19 způsobit neplodnost?
To je krásný příklad fake news. Vychází z toho, že určitá část vakcíny má podobnost s bílkovinami v ženské placentě. Protože si vytváříme protilátky proti tomu, co je ve vakcíně, spekuluje se, že by mohly fungovat proti placentě a způsobit problémy v těhotenství. Data z terénu ale jasně prokázala, že protilátky po očkování s placentou nijak nereagují a těhotenství neovlivňují. Máme zkušenosti se ženami, které onemocněly v těhotenství. Jsou i případy, že ženy při první dávce nevěděly, že jsou těhotné. Protilátky, které si vytvořily, nevyvolávají žádné komplikace. Nejsou žádné varovné signály, že by poškozovaly placentu nebo plod.
Mohu se nechat očkovat, když trpím alergiemi?
Jediná alergie, která vadí očkování, je na složky vakcíny. Ta obsahuje například sodné soli, polysorbáty, sodík a tak dále. Nebo pokud měl člověk závažnou reakci na první dávku, druhou by neměl dostat. Různé pylové alergie, senné rýmy, potravinové alergie ani alergie na antibiotika nejsou překážkou a nemůžou očkovaného ohrozit.
Doporučuje se, aby v den očkování lidé nedělali žádnou fyzickou práci. Co se stane, když to poruší?
Klidový režim je z důvodu prevence, aby se nezhoršovaly reakce po očkování. Jestliže mě po něm začne pobolívat rameno a já budu celý den pracovat s lopatou, může být reakce několikanásobně silnější. Na imunitní reakci to ale nemá žádný vliv.
Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 2Q/2021.
