Spotřebitelské ceny vzrostly v srpnu proti červenci o 0,7 %. Tento vývoj byl ovlivněn vyššími cenami téměř ve všech oddílech spotřebního koše. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 4,1 %, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008.
Meziměsíční srovnání
V oddíle bydlení vzrostly ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 1,2 %. V oddíle rekreace a kultura byly vyšší zejména ceny dovolených s komplexními službami o 3,3 %. Vývoj cen v oddíle doprava byl opět ovlivněn růstem cen pohonných hmot a olejů o 0,9 % a automobilů o 0,5 %. Vliv na zvýšení cenové úrovně měly též ceny v oddíle stravování a ubytování, kde vzrostly ceny stravovacích služeb o 0,9 % (z toho ceny v restauracích a kavárnách o 1,1 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší zejména ceny másla o 8,5 %, vajec o 7,5 %, ovoce o 1,6 % a drůbeže o 1,8 %. Ceny zeleniny meziměsíčně klesly o 3,3 %, z toho ceny brambor o 5,8 %. Ceny vepřového masa byly nižší o 1,7 % a cukru o 5,4 %.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,5 % a ceny služeb o 1,2 %.
„Spotřebitelské ceny vzrostly v srpnu oproti červenci o 0,7 % a svůj meziroční růst zrychlily na 4,1 %, což je nejvíce od listopadu 2008. Na tomto vývoji se podílely jak ceny zboží, tak ceny služeb z téměř všech oddílů spotřebního koše. Ceny zboží se oproti loňskému srpnu zvýšily o 3,6 % a ceny služeb o téměř 5 %,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziroční srovnání
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 4,1 %, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci. Toto zrychlení cenového růstu bylo ovlivněno zejména vyššími cenami v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle bydlení vzrostly ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 6,7 % (v červenci o 5,5 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší ceny másla o 12,4 % (v červenci o 2,7 %), vajec o 5,8 % (v červenci pokles o 4,1 %) a ceny ovoce byly meziročně nižší o 2,2 % (v červenci pokles o 4,8 %). V oddíle odívání a obuv zrychlil růst cen oděvů na 8,2 % (v červenci 6,1 %) a obuvi na 8,6 % (v červenci 6,4 %).
Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v srpnu největší vliv ceny v oddíle bydlení a v oddíle doprava. V oddíle bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 2,5 % a ceny vodného a stočného shodně o 5,5 %. Ceny elektřiny klesly o 3,4 % a zemního plynu o 4,7 %. V oddíle doprava byly vyšší ceny pohonných hmot a olejů o 19,0 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde se zvýšily ceny piva o 6,3 % a tabákových výrobků o 9,9 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziročně vzrostly ceny olejů a tuků o 13,2 % a zeleniny o 7,0 %. Vliv na zvýšení celkové cenové hladiny měly také ceny v oddíle stravování a ubytování, kde se zvýšily ceny stravovacích služeb o 5,2 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 3,6 % a ceny služeb o 4,9 %.
Imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení) vzrostlo o 8,2 % zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen nových bytů pro vlastní bydlení, v menší míře i růstu cen stavebních prací. V meziročním indexu se také již téměř plně projevil vliv vyprchání dosud významně snižujícího efektu zrušení daně z nabytí nemovitých věcí v loňském roce. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl 103,6 %. (Více informací k indexu imputované nájemné: Metodická poznámka.)
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v srpnu 2,8 %.
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů vzrostl v srpnu HICP v Česku meziměsíčně o 0,4 % a meziročně o 3,1 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP za Eurozónu v srpnu 2021 3,0 % (v červenci 2,2 %). Na Slovensku byly ceny v srpnu meziročně vyšší o 3,3 % a v Německu o 3,4 %. Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v červenci 2,5 %, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Nejvíce ceny v červenci meziročně vzrostly v Estonsku (o 4,9 %) a nejméně na Maltě (o 0,3 %). (Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.) (10.9.2021)
