Patrik Novotný, Investiční stratég Colosseum, a.s.
Meziroční inflace podle Českého statistického úřadu v lednu 2023 dosáhla 17,5 procenta. Výnos českých státních dluhopisů na delších splatnostech, jako je například 10letý vládní dluhopis, lze dozajista vnímat jako odraz inflace. Ostatně rekordní propad cen státních dluhopisů, a tedy růst jejich výnosů, který jsme u českých dluhopisů pozorovali v posledních týdnech, odráží jistý neúspěch boje proti růstu všeobecné cenové hladiny.
Nově zveřejněná data PPI překvapila zejména silnou meziměsíční dynamikou cen, kdy ceny producentů rostly až o +5,8 %, přičemž meziročně ceny zvolnily pouze z 20,1 % na 19,1 %. Inflační tlaky tedy stále mnohé překvapují svojí setrvačností a zdá se, že se nám pevněji usazují v domácí ekonomice.
Míra, se kterou se inflační očekávání propisuje do výnosové křivky je denně ovlivňována novými daty a zprávami. Skutečnost v budoucnu může být, a na delších horizontech téměř jistě i bude, značně odlišná od momentálního sentimentu.
Trhy vyhlížejí nižší inflaci
Z hlediska střednědobého vývoje trhy očekávají v horizontu 6 měsíců mírný pokles sazeb pod úroveň 7 %. Klesající výnosová křivka u českých státních dluhopisů signalizuje, že trh vedle klesajících sazeb vyhlíží i postupně snižující se inflaci.
S aktuálními tržními očekáváními může ještě zahýbat statistika CPI o vývoji spotřebitelských cen za únor zveřejněná v březnu. Ta by mohla v případě zrychlení růstu cen přesvědčit centrální banku o dalším zvyšování úrokových sazeb, což by se projevilo na růstu výnosů napříč splatnostmi. Současný vývoj na dluhopisových trzích nastavuje Česká národní banka zrcadlo v kontextu její prognózy o výhledu inflace. Ukazuje, že očekávání naší klíčové měnové instituce ohledně 2,1 % inflace v roce 2024 může být příliš optimistické. (7.2.2023)
