Mzdová úroveň zaměstnanců závisí na mnoha různých faktorech, od dosaženého vzdělání a délky praxe, přes region a odvětví, kde zaměstnanec pracuje, až po způsob mzdového vyjednávání. V návaznosti na aktuální data za 1. čtvrtletí představil Český statistický úřad podrobné údaje o mzdové struktuře a trendech v odměňování.
Kromě zvyšování údaje uvedeného na výplatní pásce je důležitý také růst cen, který může část mzdového zvýšení znehodnotit. „Zatímco za roky 2014–2016 růst spotřebitelských cen nepřekročil jedno procento, od začátku roku 2017 jsme si museli zvyknout na hodnoty přes 2 %. To má významný dopad na kupní sílu českých výdělků,“ připomíná Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Ty se za roky 2017–2018 zvýšily nominálně o 14,8 %, avšak inflace ve stejném období dosáhla 4,7 %, reálně tak mzdy stouply o 9,7 %. Totéž se opakuje i v letošním roce, kdy v 1. čtvrtletí padla třetina mzdového nárůstu na úkor zvyšujících se cen.
V odměňování jsou velké rozdíly podle velikosti podniku a platí, že s velikostí roste mzdová úroveň. Podle výsledků Informačního systému o průměrném výdělku MPSV (ISPV) za rok 2018 pobíralo 31 % zaměstnanců nejmenších podniků (do 10 zaměstnanců) hrubou mzdu nižší než 15 tis. Kč; naopak jen 6 % z nich mělo mzdu vyšší než 40 tis. Kč. Na druhé straně v největších podnicích s počtem 5000 a více zaměstnanců pobíral jen každý dvacátý méně než 20 tis. Kč, a 39 % zaměstnanců mělo výplatu vyšší než 40 tis. Kč. „Platí též obecné pravidlo, že čím je podnik větší, tím větší je i rozdíl mezi mzdou mužů a žen. V nejmenších podnicích do 10 zaměstnanců mají ženy mediánovou mzdu nižší než muži o 5 %, v největších podnicích o 25 %,“ říká Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Za podmínek nedostatku pracovní síly a zvyšování minimální mzdy se distribuce mezd v roce 2018 dále zužovala. „Třebaže rostly výdělky ve všech pásmech, největší přírůstek byl zaznamenán u nejnižších mezd: dvacetina nejméně odměňovaných zaměstnanců dostala meziročně přidáno o 12 %, na druhé straně dvacetina nejvyšších mezd se zvýšila nejméně, o 7,3 %,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Tomuto vývoji odpovídají i výsledky podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání, kde se platy řídících pracovníků zvýšily meziročně o 6 %, ale mzdy pracovníků ve službách a prodeji stouply o 11 %. Tím se dostaly na 40 % manažerské úrovně, zatímco dva roky předtím představovaly 37 %.
Výsledky ISPV ukazují také významný vliv toho, jak probíhá mzdové vyjednávání. Nejúčinnější se podle nich jeví kolektivní smlouva na podnikové úrovni, neboť mzdová úroveň těchto zaměstnanců je cca o 5 tis. Kč vyšší než u těch, kteří nemají kolektivní smlouvu, tedy vyjednávají se zaměstnavatelem individuálně. Kolektivní smlouva na odvětvové úrovni zvyšuje mzdovou úroveň podstatně méně. (4.6.2019)
