Komentář Lukáše Kovandy, ČSÚ
Ta inflaci letos může vyhnat až k 15 procentům.
Míra inflace za měsíc únor vykázala úroveň 11,1 procenta v meziročním vyjádření. Překonala tak drtivou většinu očekávání.
Klíčovými důvody citelného únorového vzestupu inflace na nejvyšší úroveň od roku 1998 jsou změny ceníků, k nimž se podnikatelé, firmy a další instituce uchýlili s počátkem nového roku. Dramaticky zdražuje bydlení, elektřina, plyn, ale nově také potraviny. Ke konci loňska skončilo osvobození energií od DPH, které v listopadu a prosinci 2021 snižovalo meziroční míru inflace o jeden procentní bod. Nově se přidává právě výraznější růst cen potravin, v němž se zrcadlí růst cen potravin ve světě a také vzestup cen energií, který probíhá už od loňska.
Změna ceníků je výrazná právě v oblasti cen energií, neboť od 1. ledna zvýšil své ceny například největší dodavatel elektřiny domácnostem, ČEZ, a to průměrně o zhruba třetinu.
K nebývalému zrychlení inflace přispěl v únoru také výrazný meziroční nárůst cen pohonných hmot, daný nárůstem světových cen ropy, nebo zdražování bydlení, v němž se odráží loňský vzestup cen stavebních materiálů a překvapivě silný růst cen nemovitostí, k němuž během pandemie v rozporu s většinou očekávání došlo.
Ceny bydlení společně s citelným růstem výdělků, který je výsledkem dlouhodobě utažené situace na trhu práce, jsou klíčovými zdroji rapidní jádrové inflace, tedy té očištěné o kolísavé položky typu cen energií nebo potravin.
V únorové inflaci pochopitelně ještě není započítána válka na Ukrajině a její inflační dopady. Vpád ruských vojsk na Ukrajinu se uskutečnil až koncem února, takže inflačně se válka a související sankce v ČR projeví teprve v dalších měsících. Inflace může vystoupat až na 15 procent. Záleží ovšem na vývoji válečného střetu a na závažnosti sankcí a ruské odvety za ně, například na tom, zda bude zavedeno embargo na ruskou ropu a plyn i ze strany zemí EU, nebo na tom, zda budou ruské banky šířeji než dosud odstřiženy od mezinárodního systému umožňujícího platby, SWIFT.
Rapidní jádrová inflace byla už před válkou stěžejním důvodem, proč Česká národní banka v posledních měsících zpřísňuje svoji měnovou politiku prakticky nejagresivněji v ekonomicky vyspělém světě. Cyklus zpřísňování měnové politiky však podle všeho pomalu končí. Měl by kulminovat letos na jaře, na úrovni základní sazby nejvýše 5,5 procenta, byť i kvůli válce otázkou zůstává, jak dlouho se základní sazba ČNB na svém maximu udrží. Tedy jak dlouhá bude pomyslná „stolová hora“. Sestup z ní nebude kvůli válečným inflačním tlakům nijak rychlý. Za celý letošní rok by totiž inflace měla vykázat úroveň 12 procent.
***
Meziroční růst inflace překonal 11 % (ČSÚ)
Spotřebitelské ceny se meziměsíčně zvýšily o 1,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 11,1 %, což bylo o 1,2 procentního bodu více než v lednu.
Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 1,3 %. V oddíle bydlení byly vyšší zejména ceny elektřiny o 3,2 %, zemního plynu o 5,6 %, tuhých paliv o 2,2 % a výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 1,1 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly především ceny zeleniny o 5,9 %, pekárenských výrobků a obilovin o 1,6 %, nealkoholických nápojů o 2,1 %, uzenin o 2,2 %, sýrů a tvarohů o 1,9 % a drůbežího masa o 2,2 %. Ceny vepřového masa klesly o 2,0 % a vajec o 4,0 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především zvýšením cen dovolených s komplexními službami o 4,0 %. V oddíle doprava byly vyšší ceny pohonných hmot a olejů o 4,0 %.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,4 % a ceny služeb o 1,0 %.
Meziroční srovnání
„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému únoru o více jak 11 %. Meziroční růst cen zrychluje od loňského července, tedy již 8 měsíců v řadě. Nejvýraznější cenové nárůsty jsme zaznamenali u položek bydlení, dopravy a potravin,“ uvádí Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 11,1 %, což bylo o 1,2 procentního bodu více než v lednu. Zrychlení meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle bydlení zrychlil zejména růst cen elektřiny na 22,6 % (v lednu 18,8 %) a zemního plynu na 28,3 % (v lednu 21,5 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší ceny pekárenských výrobků a obilovin o 11,3 % (v lednu o 9,4 %), výrobků ve skupině mléko, sýry, vejce o 8,8 % (v lednu o 7,2 %), zeleniny o 8,0 % (v lednu o 7,3 %) a nealkoholický nápojů o 7,0 % (v lednu o 3,9 %). Ceny masa přešly z lednového poklesu o 0,9 % v růst o 1,8 % v únoru. V oddíle stravování a ubytování v únoru zrychlil růst cen stravovacích služeb na 12,7 % (v lednu 11,2 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v únoru nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení, vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,3 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tuhých paliv o 17,9 % a tepla a teplé vody o 12,4 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava, kde byly vyšší ceny automobilů o 10,5 % a pohonných hmot a olejů o 31,0 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny mouky o 25,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 18,1 %, másla o 30,0 %, brambor o 14,7 % a cukru o 24,2 %. Ceny v restauracích a kavárnách byly meziročně vyšší o 14,1 %. Ceny oděvů vzrostly o 17,8 % a obuvi o 14,7 %.
Imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení) vzrostlo o 15,7 % (v lednu o 15,2 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen nových bytů pro vlastní bydlení, v menší míře i růstu cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl 110,6 %. (Více informací k indexu imputované nájemné: Metodická poznámka.)
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 12,0 % a ceny služeb o 9,6 %.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v únoru 5,2 % (v lednu 4,5 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů vzrostl v únoru HICP v Česku meziměsíčně o 1,3 % a meziročně o 10,0 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v únoru 2022 za Eurozónu 5,8 % (v lednu 5,1 %), na Slovensku 8,2 % a v Německu 5,5 %. Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v lednu 5,6 %, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v prosinci. Nejvíce ceny v lednu meziročně vzrostly v Litvě (o 12,3 %) a nejméně ve Francii (o 3,3 %).
(Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.) (10.3.2022)