Komentář Lukáše Kovandy
Míra inflace za měsíc leden vykázala úroveň 9,9 procenta v meziročním vyjádření. Za únor tak zřejmě vykáže dvoucifernou hodnotu, přičemž od března bude pozvolna zmírňovat.
Klíčovými důvody citelného lednového vzestupu inflace na nejvyšší úroveň od roku 1998 jsou změny ceníků, k nimž se podnikatelé, firmy a další instituce uchýlili s počátkem nového roku. Zároveň ke konci loňska skončilo osvobození energií od DPH, které v listopadu a prosinci snižovalo meziroční míru inflace o jeden procentní bod.
Změna ceníků je výrazná právě v oblasti cen energií, neboť od 1. ledna zvýšil své ceny například největší dodavatel elektřiny domácnostem, ČEZ, a to průměrně o zhruba třetinu.
K nebývalému zrychlení inflace přispěl v lednu také výrazný meziroční nárůst cen pohonných hmot, daný nárůstem světových cen ropy, nebo zdražování bydlení, v němž se odráží loňský vzestup cen stavebních materiálů a překvapivě silný růst cen nemovitostí, k němuž během pandemie v rozporu s většinou očekávání došlo.
Ceny bydlení společně s citelným růstem výdělků, který je výsledkem dlouhodobě utažené situace na trhu práce, jsou klíčovými zdroji rapidní jádrové inflace, tedy té očištěné o kolísavé položky typu cen energií nebo potravin.
Právě rapidní jádrová inflace je stěžejním důvodem, proč Česká národní banka v posledních měsících zpřísňuje svoji měnovou politiku prakticky nejagresivněji v ekonomicky vyspělém světě. Cyklus zpřísňování měnové politiky však podle všeho pomalu končí. Měl by kulminovat letos na jaře, byť otázkou zůstává, jak dlouho se základní sazba ČNB na svém maximu udrží. Tedy jak dlouhá bude pomyslná „stolová hora“. Sestup z ní nebude nijak rychlý. Za celý letošní rok by totiž inflace měla vykázat úroveň 8,7 procenta.
Koruna na dnešní čísla o inflaci výrazněji nereaguje. Pro trh tedy nejsou překvapením.
Internet je dnes pro českou ekonomiku významný zhruba jako celé stavebnictví
Hlavně díky němu zbohatla čtvrtina z těch úplně nejbohatších Čechů.
Dnes je to přesně třicet let od připojení České republiky k internetu. Od té doby zaznamenal obrovský rozmach, který poznamenal život každého z nás. A také dal vzniknout internetové ekonomice. Ta dnes představuje zhruba 5,5 procenta hrubého domácího produktu České republiky, tedy přibližně 360 miliard korun ročně. Její význam je tak srovnatelný třeba se stavebnictvím. Impuls ji dodala i pandemie.
Internetová ekonomika zahrnuje zejména příslušný segment informačních a telekomunikačních technologií v průmyslu a ve službách, internetová média a samozřejmě sféru internetového obchodování, čili e-commerce.
Česká republika vykazuje jeden z nejvyšších počtů internetových obchodů v přepočtu na obyvatele na světě, více než 50 tisíc.
V Česku také roste nejvýrazněji ze všech zemí EU podíl lidí, kteří nakupují přes internet. V roce 2016 celkem 57 procent z těch obyvatel ČR, kteří používají internet, uvedlo, že přes něj také nakupují. V roce 2021 už takto odpovědělo hned 84 procent z nich. To značí nárůst o 27 procentních bodů, který je za období let 2016 až 2021 nejvýraznější ze všech zemí EU. Česko se tak zařadilo mezi evropské velmoci internetového nakupování. Větší podíl uživatelů internetu nakupuje online v celé EU už jen v Nizozemsku, Dánsku, Švédsku a Irsku. Česká republika se tak řadí mezi pětici zemí EU, kde lidé přes internet nakupují vůbec nejvíce. Údaje pocházejí z pravidelného šetření Eurostatu.
Je to právě také rozmach internetu a e-commerce, díky němuž se hned pět úspěšných podnikatelů zařadilo mezi dvacítku nejbohatších Čechů dle Forbesu. Internet samozřejmě tak či onak využívají prakticky všichni byznysmeni, čistě díky němu se ale mezi ty úplně nejbohatší vyhoupli Aleš Zavoral, zakladatel e-shopu Alza.cz, Ivo Lukačovič, zakladatel vyhledávače Seznam.cz, Ondřej Tomek, jenž stál u zrodu vyhledávače Centrum.cz, a z velké části také Pavel Baudiš a Eduard Kučera, kteří položili základy původně antivirové, dnes spíše již technologické společnosti Avast. Čtvrtina těch úplně nejzámožnějších Čechů tak zbohatla právě hlavně díky internetu.
USA právě teď vyvážejí historicky rekordní objem plynu
Míří hlavně do Evropy, kde jsou ceny kvůli zelené transformaci EU a možné ruské invazi na Ukrajinu více než šestinásobně vyšší než v USA.
Export zkapalněného zemního plynu z USA včera dosáhl svého historického rekordu, a to 13,2 milionu krychlových stop (což odpovídá 373,8 tisíce metrů krychlových). Vyplývá to z dat agentury Bloomberg (viz graf).
Tankery převážející zemní plyn v sobotu kotvily nebo plyn přímo nakládaly ve všech sedmi příslušných exportních terminálech v USA. Stalo se tak vůbec poprvé v historii. Agentura Bloomberg proto poznamenává, že Spojené státy nyní „vyvážejí zkapalněný plyn do poslední molekuly“.
Spojené státy přitom vyhlížejí vývoz až 13,9 milionu krychlových stop zkapalněného plynu denně (393,6 tisíce krychlových metrů). Tím by upevnily své vedení před Katarem a Austrálií jakožto největšího světového dodavatele zkapalněného plynu.
Momentálně míří více než dvě třetiny amerického námořního nákladu zkapalněného plynu do Evropy. Zelená transformace EU a německá energetická přeměna („Energiewende“) v důsledku zvyšují závislost evropské energetické soustavy na dovozu právě plynu.
Každým dnem houstnoucí napětí stran možné invaze Ruska na Ukrajinu, stejně jako rekordně vyčerpané zásobníky v EU, zvedají cenu plynu na starém kontinentu, takže se mu vyplácí i dovoz plynu po moři z USA. Vyplácí se také americkým dodavatelům, a to vrchovatě, jelikož cena zemního plynu je nyní v Evropě více než šestinásobná oproti USA. (14.2.2021)
