Komentář Tomáše Kudly, obchodního ředitele společnosti Ebury pro Česko a Slovensko
Americký FED dnes přistoupil k dalšímu razantnímu zvýšení úrokových sazeb. Ty se počtvrté v řadě zvedly o 75 bazických bodů do pásma 3,75-4,00 procenta. Trhy toto rozhodnutí očekávaly, a to především kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům v americké ekonomice. Celková inflace v USA se sice minulý měsíc snížila na 8,2 %, analytici však čekali pokles na 8,1 %. Zásadní byl také vývoj jádrové inflace, která dosáhla 6,6 %, což je nejvíce za posledních 40 let. Zvýšení sazeb o méně než 0,75 procent by tak byl pro trhy výrazným zklamáním.
V současnosti to však vypadá, že jde o poslední takto razantní zvýšení sazeb ze strany americké centrální banky. Zpráva, kterou začátkem minulého měsíce zveřejnil deník Wall Street Journal, naznačila, že někteří politici jsou stále více nesví z dopadu agresivního zvyšování sazeb na americkou ekonomiku. Od jejího zveřejnění se přitom makroekonomické údaje v USA v řadě oblastí zhoršily. Například spotřebitelská důvěra výrazně zaostala za očekáváním a ceny nemovitostí v srpnu poprvé po více než deseti letech klesly druhý měsíc v řadě.
O dalším vývoji měnové politiky americké centrální banky bude jasněji v prosinci
Přestože trhy dnes předpokládají, že na prosincovém zasedání zvýší FED úrokové sazby pouze o 50 bazických bodů, stále platí, že se jeho představitelé budou rozhodovat především podle aktuálních makroekonomických dat. V prosinci přitom FED zveřejní další soubor makroekonomických projekcí a projekcí úrokových sazeb. Teprve poté se můžeme dočkat ze strany americké centrální banky konkrétnějších vyjádření ohledně konečné výše úrokových sazeb. (2.11.2022)
