Informace k nárůstu respiračních onemocnění v Číně a situace v ČR

Mnozí z vás již pravděpodobně v médiích zaznamenali termíny jako „suchý zápal plic“ případně „čínská bakterie“. Těmito termíny se v mediálním prostoru často souhrnně označují informace k nárůstu respiračních onemocnění, které ohlásily 13. listopadu 2023 čínské úřady z Národní zdravotní komise. WHO následně oficiálně požádala Čínu o podrobné informace, a to včetně hlášených zvýšených výskytů zápalů plic u dětí. Pravděpodobným původcem velké části těchto infekcí  je, dle dostupných informací, Mycoplasma pneumoniae. Pro Českou republiku se jedná o běžnou bakteriální infekci, léčitelnou antibiotiky. Nejedná se o žádnou novou bakterii ani virus. Situaci v ČR s jednotkami hlášených případů infekcí Mycoplasma pneumoniae lze i přes předpokládanou podhlášenost v ISIN označit za běžnou a nevymykající se standardní epidemiologické situaci. 

Čínské úřady připisují nárůst respiračních infekcí zrušení omezení v souvislosti s onemocněním covid-19 a cirkulaci známých patogenů, jako je virus chřipky, Mycoplasma pneumoniae (běžná bakteriální infekce typicky postihující děti a adolescenty), respirační syncyciální virus (RSV)
a virus SARS-CoV-2. Čínské úřady zdůraznily, že je třeba zlepšit dohled nad onemocněním v tamních zdravotnických a komunitních zařízeních a také posílit kapacitu zdravotního systému.

Dne 21. listopadu média a International Society for Infectious Diseases (https://promedmail.org/) informovali o epidemii zápalu plic u dětí v severní Číně, kdy nebylo možné určit původce. Není jasné, zda jsou spojeny s celkovým nárůstem respiračních infekcí již dříve hlášených čínskými úřady nebo zda se jedná o novou událost.

Dne 22. listopadu si WHO prostřednictvím mechanismu Mezinárodních zdravotnických předpisů (IHR) vyžádala další epidemiologické a klinické informace a také laboratorní výsledky týkající se těchto hlášených případů u dětí. Vyžádala si také další informace k cirkulaci známých patogenů včetně viru chřipky, SARS-CoV-2, RSV a Mycoplasma pneumoniae a k současné zátěži zdravotnických systémů. WHO je také v kontaktu s lékaři a vědci prostřednictvím stávajících partnerství a sítí v Číně. Čína má systémy monitorování informací o trendech výskytu chřipky, chřipce podobných onemocnění, RSV a SARS-CoV-2  a hlášení do sítí jako je Global Influenza Surveillance and Response System.

WHO doporučuje, aby lidé v Číně dodržovali následující opatření ke snížení rizika respiračních onemocnění: očkování; odstup od nemocných; při nemoci zůstat doma; nechat se vyšetřit a podle potřeby zajistit lékařskou péči; nosit respirátory podle potřeby; zajistit dobré větrání; a pravidelné mytí rukou.

Podle informací z ProMED se předpokládá, že původcem u velkého počtu případů je Mycoplasma pneumoniae. U aktuálně se vyskytujícího onemocnění nicméně nejsou příznaky zcela typické pro infekci M. pneumoniae, u případů není popisován kašel a je přítomna vysoká teplota a nález nodulů na rentgenovém snímku plic.

Co se týká České republiky, zatím evidujeme jednotlivé případy, z laboratorně potvrzených případů v non sentinel surveillance NRL zatím nevyplývá zvýšená incidence onemocnění způsobených Mycoplasma pneumoniae.

V Evropě je od září evidován  vyšší výskyt Mycoplasma pneumoniae ve Francii, a to především ve věkové kohortě 2–15 let, další podrobnosti zatím nejsou k dispozici. Dalšími zeměmi hlásícími zvyšující se výskyt je Dánsko, Holandsko a Švédsko.

Infekce je poměrně nakažlivá a příznaky onemocnění jsou dlouhodobé, kašel může přetrvávat i několik týdnů. Typicky se nákaza vyskytuje epidemicky v úzkých kolektivech (školy). Šíří se kapénkově, pacienti zůstávají infekční dlouhou dobu i po odeznění příznaků s výjimkou kašle. Příznaky infekce Mycoplasma pneumoniae: postižení různých částí respiračního traktu – zánět horních i dolních dýchacích cest s kašlem, bolesti v krku, zarudnutí hltanu, může být sekrece z nosu a zvětšené krční mízní uzliny, část onemocnění probíhá jen s mírnými příznaky nebo bez příznaků. U dětí do 5 let je M. pneumoniae původcem až 5 % případů bronchiolitidy. Zánět plic se vyskytuje u 3-30 % nemocných, začíná horečkou s bolestí v krku, bolestí hlavy a suchým dráždivým kašlem, těžký průběh může mít onemocnění u chronicky nemocných osob. Typické, ale ne příliš časté, je postižení sluchového ústrojí – zánět bubínku. Onemocnění může být doprovázeno výsevem exantému. Komplikací onemocnění může být postižení srdečního svalu, kloubů nebo nervového systému. Od nákazy k prvním projevům nemoci zpravidla uplynou 2-3 týdny.

Většina mykoplazmových infekcí, zejména u dětí, probíhá pouze s mírnými příznaky a obvykle sama odezní. V takovém případě je dostačující symptomatická léčba – tlumení horečky, kašle, dostatečná hydratace, větrání a zvlhčování prostředí. U těžších případů je lékařem indikovaná antibiotická léčba pomocí makrolidových nebo tetracyklinových antibiotik, případně fluorochinolonů. Doxycyklin je první volbou v léčbě, neboť nevýhodou makrolidových antibiotik je nárůst antibiotické rezistence a omezení jejich účinnosti v léčbě mykoplazmových infekcí, především v asijských zemích. Makrolidová antibiotika se proto doporučují pouze v případech, kde není možné použít doxycyklin, například u malých dětí. Délka léčby je obvykle 7–10 dní.

Situaci společně s odborníky WHO a ECDC nadále sledujeme.

Zpracovali experti Státního zdravotního ústavu, odborná supervize experti NIZP (Národního institutu pro zvládání pandemie) (4.12.2023)