Interim management a automobilový průmysl za doby covidu. Snížení nákladů v logistice

Koronavirová pandemie a následná krize zasahuje mnoho sektorů. Výjimkou není ani ten automobilový, který je závislý na provozu velkých továren. S jejich uzavřením počátkem roku se výroba takřka zastavila. Takzvané zlaté časy střídá období propouštění, změn, krizového managementu a nutné státní podpory. Řešením může být interim management nebo také snížení nákladů v logistice.

Před začátkem pandemie, a tedy začátkem letošního roku, se českým automobilkám velmi dařilo. Poptávka po automobilech převyšovala nabídku, a tak české továrny zažívaly zlaté časy. Jediným problémem, se kterým bylo nutné se potýkat, byl nedostatek zaměstnanců na pokrytí tolik výrazné poptávky. Na to firmy reagovaly navyšujícími se mzdami a nadstandardními benefity. S nástupem koronaviru se však situace změnila, výroba byla pozastavená a firmy od nabírání nových zaměstnanců přešly k propouštění těch dosavadních. „Automobilový průmysl je v České republice jedním z hlavních tahounů zaměstnanosti,“ doplňuje Stanislav Petříček ze společnosti TP Consulting, která se věnuje a specializuje na interim management zejména v automobilovém průmyslu.

S nastalou krizí se museli potýkat nejen zaměstnanci, kteří mnohdy přišli o svá zaměstnání a svůj trvalý příjem, nastalou koronavirovou krizi museli řešit i zaměstnavatelé s ohledem na pozastavenou výrobu, propouštění a následná volná pracovní místa. Otázka ohledně přečkání zůstávala na krizovém managementu a odpověď často přicházela v podobě interim managementu, kdy si firma na konkrétní časové období najímá externího odborníka, specialistu či manažera, který má za úkol pomoci s vyjmenovanými činnostmi a přečkat nejisté a někdy rizikové období.

Interim manažer a krizové situace

Interim manažerství je termín, který se v česku mezi velkými firmami již pomalu rozšiřuje. Pod pojmem interim management se skrývá dočasné najímání odborníků jakožto externích zaměstnanců. Obvykle tomu odpovídají manažerské a odborné pozice, které vyžadují určité zaměření, zkušenosti a schopnosti. Interim odborníci nejsou žádaní jen ve velkých korporátech, jejich poptávka dnes vychází i od menších, středních a rodinných firem.

V případě nastalé nežádoucí situace a v případě potřeby řešit firemní krizi co nejrychleji, je najímání konzultantů a odborníků z IT sektoru, finančnictví, logistiky, případně i odborníků projektového managementu či profesionálů z lidských zdrojů často tou nejlepší volbou. Nejenže jsou tito manažeři rychle k dostání – firma se totiž nemusí zaobírat dlouhým výběrovým procesem – tito odborníci jsou pro firmu výhodou i svým novým know-how, které s sebou do firmy mohou přinést.

„Konzultanti mohou firmě nabídnout novou a svěží perspektivu. Mezi jejich hlavní přidané hodnoty patří bohaté zkušenosti napříč firmami různých velikostí, zaměření i manažerského stylu,“ doplňuje Stanislav Petříček ze společnosti TP Consulting. Dále pak nastiňuje interim manažera následovně: „Typický interim manažer je překvalifikovaný seniorní specialista s mnoha lety zkušeností a výbornou jazykovou výbavou, který může doslova naskočit do rozjetého vlaku a podle potřeby jej přibrzdit nebo naopak udržet i v plné rychlosti na kolejích.“

V mnoha očích zaměstnanců by mohl být interim manažer hrozbou, nicméně i přesto, že je externí manažer zodpovědný za svá rozhodnutí a v souvislosti s nimi i za samotné výsledky, hrozbou pro zaměstnance a současné vedení firmy není. Zaměstnanci se nemusí obávat, že by jim podobný externista mohl vzít příležitost kupříkladu na povýšení. „Jeho motivací není stoupání po korporátním kariérním žebříčku, ale zajímavé výzvy a projekty,“ doplňuje Stanislav Petříček.

Budoucnost interim manažerů

Na čem závisí budoucnost interim manažerů? Jejich úspěch se odvíjí od získaných referencí, protože úspěšný manažer má na svém kontě spokojené klienty s dobrými výsledky. Které vlastnosti jsou tedy pro úspěšné interim manažery klíčové? „Emoční inteligence a soft skills, které vedou ke správnému vyhodnocení situace, adekvátnímu přístupu a vhodnému chování s ohledem i na firemní kulturu, by tak měly být součástí jeho portfolia profesních dovedností,“ zakončuje Petříček.

Snížit náklady a řešit situaci lze i jinak. Třeba v logistice

Největší položkou mezi náklady v logistice je bezpochyby právě samotná přeprava. Ať už dálková přeprava materiálu či zboží k odběrateli (zde berme v potaz i úhrady mýtného, palivo, servis
a další) či jen přesun v rámci vlastního závodu nebo areálu. Větším oříškem je však pro firmy cena za dopravu zboží ze zahraničí. Hovoří se až o 11 procentech z nákupní ceny zboží. Řešení? „Volte lokální přepravce. Zde se určitě vyplatí investovat čas do srovnání možností. Porovnejte nabízené ceny známých mezinárodních dopravních společností s menšími lokálními přepravci, ideálně s českým zastoupením v dané destinaci. Takto lze náklady za dopravu ze zahraničí stáhnout třeba i o třetinu, ” říká Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com.

Při vnitrounijním obchodu patří mezi výdaje bezpochyby i zpracování výkazů pro Intrastat. Bohužel i toto je oblast, kde jsou firmy schopny vynakládat nemalé množství finančních prostředků, a to zbytečně. „Dost často se stává, že za jednu fakturu do hlášení Intrastat je firmám účtováno od 500 Kč až do 1000 Kč. Pro větší firmu tak celková částka může být až neúměrně vysoká. Mysleme na to, že snižování nákladů přinese vždy konkurenční výhodu,” vysvětluje Jaroslav Štěpán. Proč tomu tak je? V době před vstupem do EU musely firmy zboží proclívat a platit celním deklarantům za vytvoření celní deklarace a za následné proclení. Se vstupem České republiky do EU se podmínky pochopitelně změnily, ceny ale zůstaly. A proto právě v této nutné administrativě lze snížit náklady klidně i o polovinu. (11.11.2020)