Na otázky CzechIndustry odpovídá Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR
Často skloňovanými pojmy v posledních letech jsou energetická chudoba a tepelná pohoda. Můžete je definovat?
Přibližně 30 % českých domácností je v současnosti ohroženo energetickou chudobou. Může za to neutěšený stav tuzemského bytového fondu, zejména toho postaveného do roku 1980, kdy 60 % bytových a 75 % rodinných domů z té doby je pouze částečně, anebo není vůbec zatepleno. Současné tempo zateplování je nevyhovující a je třeba zrychlit minimálně na 3 % ročně. V opačném případě se bude český bytový fond zateplovat až několik století. Energetická chudoba je chápána jako důsledek komplexních systémových nerovností, které vytvářejí překážky v přístupu k moderní energii za dostupnou cenu.
Pojem tepelná pohoda nebo tepelný komfort je velice individuální. V zásadě vyjadřuje, zda se cítí určitý jedinec v daném prostoru komfortně, a to z hlediska teploty, vlhkosti, kvality vnitřního prostředí (obsah CO2, obsah nepříjemných pachů, hluk apod.). Loni jsme si nechávali zpracovat průzkum, ze kterého vyplynulo, že každý pátý Čech není spokojen s tepelným komfortem svého obydlí. Nejčastějším problémem, který trápí až třetinu domácností, je přílišné teplo v obytných prostorech během letních měsíců. Necelá čtvrtina Čechů se pak s problémy s tepelným komfortem setkává i během zimního období, kdy musí pro dosažení příjemné vnitřní teploty přehnaně topit. Nedostatečně vytopené obytné místnosti v kombinaci s vysokou vlhkostí jsou předpokladem k růstu plísní, což představuje významné zdravotní riziko. S tímto jevem se bohužel setkává až 30 % Čechů.
Do určité míry, jak vyplývá z předcházející odpovědi, se jedná o spojené nádoby. Řešení má společného jmenovatele a tím je zateplení. V čem jsou jeho hlavní výhody?
Zateplením lze průměrně ušetřit okolo 50 % výdajů na energie, v případě kvalitní komplexní renovace (zateplení, rekuperace, OZE, okna) lze snížit spotřebu až o 70-90 %. Investice do zateplení je jednorázová, avšak spotřebu energií na vytápění snižuje trvale. Tepelný komfort a kvalita vnitřního vzduchu mají navíc výrazný vliv na zdraví a kvalitu života obyvatel domu. Zateplení se tak stává spolu se zajištěním výměny vzduchu klíčovým prvkem moderního a udržitelného bydlení
Naši předkové zateplovali budovy zevnitř, kdy stěny obkládali takzvanými buchtami, které byly směsí hlíny a plev nebo z rašeliny. Nebylo by ekonomicky výhodnější vrátit se k jejich zkušenostem?
Nejenom, že by to nebylo výhodnější ekonomicky, ale nebylo by to přijatelné ani z hlediska hygienických předpisů. Moderní stavební a izolační materiály nabízejí ideální kombinaci vlastností, které dnešní stavebník požaduje za rozumnou cenu a v dostupném množství. To se mimo jiné projevuje v životnosti staveb a v rychlosti výstavby, což jsou také velmi důležité parametry.
S polystyrenem jsem se jako kluk poprvé setkal v roce 1962, kdy součástí prvomájového průvodu byly balony s „tykadly“ právě z tohoto materiálu imitující Sputniky. Za šest desetiletí prošel řadou změn. V čem se především liší od svého předchůdce?
Pěnový polystyren se od svého vzniku konce 50. let 20. století v zásadě nezměnil. Jedná se o unikátní hmotu, která obsahuje 98 % vzduchu a jen 2 % tvoří polystyrenová matrice. To má samozřejmě velmi pozitivní vliv na kladné environmentální hodnocení a na možnost recyklace.
Kde všude má dnes uplatnění?
Polystyren je dnes nejčastěji používán jako izolace budov ve stavebnictví nebo jako ochranný obal např. na bílé zboží, elektroniku či převoz ryb a potravin. Využívá se i jako surovina pro zhotovení modelů, kulis, různých forem pro odlévání kovů, ochranných prvků (cyklistické či lyžařské přilby, dětské autosedačky) a pro celou řadu jiných výrobků
V čem jsou hlavní přednosti využití pěnového polystyrenu?
V první řadě se jedná se o 100% recyklovatelný materiál. Polystyren je nejvyužívanějším materiálem pro zateplení fasád, hlavně kvůli svým vynikajícím izolačním vlastnostem, odolnosti proti vlhkosti i teplotním výkyvům a dlouhé životnosti při zachování požadovaných vlastností. Jedná se o zdravotně nezávadný materiál a při manipulaci s ním není potřeba žádných speciálních ochranných pomůcek. Dalšími přednostmi, proč je tak hojně využívaný, jsou zejména jeho nízká hmotnost, skvělé mechanické vlastnosti nebo třeba možnost vyrobit z něj všechny možné tvary.
Zateplování budov se řídí fyzikální zákony stejně jako další oblasti lidské činnosti. Původně stačila tloušťka zateplení 50 milimetrů, dnes je to 200 milimetrů. Je to podle vás konečná hranice nebo se bude dále navyšovat?
Obecně platí, že větší tloušťka tepelné izolace znamená větší snížení spotřeby na vytápění. Podle mého názoru je optimální tloušťka izolace pro renovace starších budov 200 mm, a co se týká nové výstavby, pro pasivní domy se jako optimální jeví tloušťka izolace 300 mm. Potřebnou tloušťku izolace je vždy třeba posoudit na základě zhodnocení současného a požadovaného stavu energetické efektivity konkrétní budovy s ohledem na platnou legislativu.
Roční spotřeba EPS podle vašich webových stránek je 53 000 tun. Jeho spotřeba vzhledem k cílům Evropské unie poroste. Máme dostatečné kapacity na jeho výrobu?
Naši členové jsou plně připraveni pokrýt zvýšené požadavky na výstavbu nových a rekonstrukci starých, nevyhovujících bytů a domů. Kapacity výroby v ČR, včetně následného využití EPS odpadů jsou dostatečné.
Každý odpovědný podnikatel myslí takříkajíc dopředu. Rok 2050, kdy má být naplněna směrnice o energetické náročnosti budov není zas tak daleko. V tomto čase by měla poptávka po EPS výrazně klesnout…
Vzhledem k omezeným surovinovým zdrojům, bude i po roce 2050 pěnový polystyren představovat velmi zajímavý tepelně izolační materiál pro stavebnictví. Jeho množství se bude odvíjet od úrovně nové výstavby a potřeby renovace starších budov. V mnoha zemích nachází EPS uplatnění i při výstavbě liniových staveb jako jsou dálnice, železnice, mosty apod.
Objem EPS použitého na zateplení by podle některých názorů stačil na více než deset Cheopsových pyramid. Souhlasíte s tím?
Nikdy jsem to takto nepočítal, ale vzhledem k tomu, že je izolace z EPS tvořena z 98 % vzduchem, představuje vámi zmíněné roční spotřebované množství 53 000 tun EPS objemově 3,5 milionu metrů krychlových. Podle dostupných informací má Cheopsova pyramida objem 2,4 mil. m3.
