Jaderná energetika zaměstnává v Evropě přes 1,1 milionu lidí, uvádí letošní studie poradenské společnosti Deloitte. Polovina ze započítaných pracovních pozic je přitom obsazena vysoce kvalifikovanými profesionály. Evropské jádro ročně generuje 9,3 miliardy eur v přímých i nepřímých investicích a na celkovém hrubém domácím produktu osmadvacítky se podílí cca 3,5 %.
Jádro hraje v energetice Evropské unie významnou roli – celkem 126 jaderných bloků se souhrnným výkonem 118 GW zajišťuje čtvrtinu produkce elektřiny, tedy víc než uhlí nebo zemní plyn. Je i největším nízkoemisním zdrojem v EU a pokrývá přibližně polovinu nízkoemisní výroby elektřiny v EU. Zároveň představuje významného zaměstnavatele: nejnovější studie poradenské společnosti Deloitte připisuje jadernému průmyslu 1 129 900 pracovních míst. Kromě přímých pozic (např. v elektrárnách, palivových závodech apod.) se do celkového součtu započítávají také navázané pracovní pozice přímých dodavatelů a takzvaná sekundární pracovní místa. Tedy ta, která vznikají díky utrácení přímých zaměstnanců, například ve službách.
Podle citované studie se dá zjednodušeně konstatovat, že 1 GW instalovaného jaderného výkonu zaměstnává zhruba 10 000 lidí. V České republice došli odborníci k podobným číslům. Socio-ekonomická studie Univerzity Karlovy identifikovala v regionu kolem Jaderné elektrárny Dukovany kolem 400 místních firem a živností navázaných na provoz tohoto podniku. Jen elektrárna samotná zaměstnává na přímo přes 1 500 lidí, dalších až 3,5 tisíce osob pak prostřednictvím svých dodavatelů a dokonce až 30 000 na sekundárních pracovních místech. Když se v roce 2014 zvažovala dostavba Jaderné elektrárny Temelín, vypracovala společnost Deloitte analýzu, podle níž by výstavba dvou nových bloků vedla ke vzniku 10 423 pracovních míst.
Uzavření jaderné elektrárny ovlivní negativně její okolí nejen ztrátou pracovních míst pro místní obyvatele a propadem tržeb regionálních živnostníků. Elektrárny patří mezi významné plátce daní, ze kterých pak obce mohou financovat nejrůznější veřejné služby. Například zkušenosti z americké elektrárny Vermont Yankee v roce 2014 ukazují, že město muselo v důsledku nižšího výběru daní omezit počet hodin hlídkujících policistů, otevírací doby knihovny ale i úřední hodiny radnice apod. Inženýři a technici se z oblasti odstěhovali jinam, snížil se počet děti v mateřských a základních školách, místní spolky přišly o aktivní členy a štědré přispěvatele.
Naopak výstavba nového jaderného bloku navýší potřebu pracovníků o cca 4 000 osob na straně dodavatele a cca 600 pracovníků na straně investora. V průběhu výstavby se číslo samozřejmě mění, stejně jako skladba pracovních pozic.
Souběžně s výstavbou je proto nutné v dostatečném předstihu začít řešit i nábor nových pracovníků. Zvláště na provozní personál se vztahují nejen vysoké kvalifikační nároky, ale také bezpečnostní a zdravotní požadavky. Je tedy nutné počítat i s adekvátním mzdovým ohodnocením. Že není radno včasnou přípravu nových zaměstnanců zanedbat, ukazuje i případ jaderné elektrárny Barakah ve Spojených arabských emirátech, kde sice jihokorejská společnost KEPCO bez větších problémů dokončuje 4 bloky typu APR-1400, ale pro které jejich provozovatel Nawah Energy Company usilovně hledá personál po celém světě.
Radek Svoboda, Česká nukleární společnost (13.12.2019)
