„Splnit ambiciózní globální cíle v oblasti změny klimatu chce Maďarsko prostřednictvím jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Vyplývá to z energetického mixu, který maďarská vláda schválila v roce 2011,“ řekl CzechIndustry v Budapešti Zsolt Hárfás, maďarský expert na jadernou energetiku. „Jedná se o zdroje s nízkými emisemi,“ dodal a poté odpovídal na naše otázky.
To byly hlavní důvody pro rozhodnutí o výstavbě dvou nových jaderných zdrojů v lokalitě jaderné elektrárny v Paksi?
Problematiku zásobování Maďarsku elektrickou energií musíme vidět v souvislostech. V současné době máme v provozu čtyři reaktory VVER 440, které byly uvedeny do provozu v letech 1982 až 1987. Ty zajišťují přibližně třetinu elektřiny. Jejich životnost byla plánována na třicet let a po modernizaci, na níž se podílely české firmy ŠKODA JS a ZAT, prodloužena o dalších dvacet let. Znamená to tedy, že jejich provoz bude postupně ukončován v letech 2032 a 2037.
Výroba elektřiny z uhlí je u nás dlouhodobě na ústupu a měla by být ukončena přibližně do roku 2030. Část produkce elektřiny je z plynu, i ta by měla dříve či později skončit. Takže by nám zbyly jen obnovitelné zdroje.
Maďarsko je v současnosti závislé na importu elektřiny a tato závislost by ještě výrazně vzrostla. Pro vaši představu, již nyní nakupujeme ročně v zahraničí elektřinu ve větším množství, než vyrobí oba bloky Jaderné elektrárny Temelín.
Řešením je tedy výstavba dvou bloků VVER 1200 na základě mezivládní dohody podepsané v roce 2014. Proč jste se rozhodli právě pro ruskou technologii?
Rozhodování vycházelo z globálního pohledu, že jaderná energie má budoucnost, je to téměř bezemisní zdroj, který dokáže vyrábět elektřinu po celý rok bez ohledu na výkyvy počasí. Navíc jistě není od věci, že stále více zemí na ní sází ve svých plánech rozvoje.
Pokud jde o Maďarsko, tak na prvním místě při rozhodování byla energetická bezpečnost, tedy mít dostatek relativně levné elektrické energie pro obyvatele a průmysl z vlastních zdrojů a nespoléhat se na dovoz. Když se dnes podíváme na situaci v Evropě, tak po odstavení německých jaderných elektráren vznikne na kontinentě nedostatek elektřiny. Při volbě dodavatele byla stanovena řada kritérií, která musela splňovat. Za všechny bych uvedl bezpečný provoz elektrárny splňující kritéria 3+, zkušenosti s výstavbou, účast maďarských firem na výstavbě v přibližné výši 40 procent a tak dále. Důležité bylo i financování výstavby. Toto vše splňoval pouze ruský dodavatel.
Na začátku roku 2014 proto Maďarsko podepsalo s Ruskem mezivládní dohodu, zavazující Rusko a jeho mezinárodní subdodavatele dodat dva reaktory VVER-1200 do elektrárny Paks. Spolu s dodávkou reaktorů byl také Maďarsku poskytnut úvěr v hodnotě 10 miliard eur, který poslouží k financování 80 % projektu známého jako Paks II.
Evropská unie jako celek, ale řada dalších zemí, nad maďarským rozhodnutím příliš nejásala, spíše naopak. Proč?
Důvodů pro to byla řada. Hlavně politických. Postupně jsme vyřešili všechny požadavky ze strany EU, hodně se o tom psalo i v českém tisku. Ty se týkaly zadávání veřejných zakázek a toho, zda financování projektu představuje státní podporu. Evropská komise nakonec souhlasila s modelem výběru dodavatele a financování výstavby elektrárny. Komise uznala, že podmínky financování a výstavby odpovídají evropským pravidlům hospodářské soutěže a poskytování veřejné finanční pomoci. Došlo i k úpravě dokumentace podle maďarských a evropských pravidel.
Pokud jde o negativní reakci, tak odpůrci jaderné energie nebudou jásat, ať by stavěl jadernou elektrárnu kdokoli a kdekoli. Hlasy proti JE Paks II zazněly i v Maďarsku, některé i se zahraniční podporou. Podobně jako tomu bylo v případě dostavby Temelína.
Takže, kdy dodá první elektřinu Paks II?
Maďarský regulační úřad pro energetiku a veřejné služby (MEKH) schválil 20. listopadu minulého roku plán na výstavbu dvou reaktorů VVER-1200 ve stávající jaderné elektrárně Paks. Podle plánu by měla výstavba trvat šest let.
V Česku se v současné době připravuje vypsání tendru na dodavatele Dukovan II. V této souvislosti sílí hlasy, aby z něj byly vyřazeny Rusko a Čína, neboť by v případě jejich volby mohlo dojít k ohrožení národní bezpečnosti. Co vy na to?
Nepřísluší mi, abych se vyjadřoval k záležitostem, které jsou vnitřní věcí České republiky. Vy sami si musíte rozhodnout, zda by byla vaše bezpečnost ohrožena či nikoli a jak. Pokud jde o Maďarsko, tak nevím o žádném případu, kdy by došlo v souvislosti s JE Paks k situaci, která by mohla ohrozit národní bezpečnost. Ruská strana své závazay plní, palivo nám dodává podle dohodnutého harmonogramu, případné problémy se řeší na dvoustranné úrovni nebo v rámci MAAE. Rusové by byli sami proti sobě, pokud by se ucházeli o jakoukoli zakázku z oboru s postranními úmysly. Já osobně se považuji za specialistu v oblasti jaderné energetiky, o věcech uvažuji čistě odborně a ne politicky, věrný fyzikálním zákonům a pravidlům fair play.
Maďarský parlament schválil v říjnu 2018 Národní klimatickou strategii, která se zaměřuje na snížení uhlíkových emisí náhradou fosilních paliv, vylepšením energetické účinnosti, rozvojem zelené ekonomiky a výsadbou lesů. Jakou roli v ní má jaderná energetika?
Řekl bych, že zásadní. Pokud do roku 2030 zvládneme všechny naplánované investice do energetiky, jako je například JE Paks II a sluneční elektrárny, více než 90 % výroby elektřiny v Maďarsku nebude produkovat žádné emise.
Jaderná energie bude i nadále důležitou součástí maďarské energetické strategie vzhledem k tomu, že jaderné elektrárny jsou téměř bezemisními výrobci elektřiny, jsou tedy ekonomickými a účinnými nástroji pro splnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu. Jaderná energie rovněž přispívá k bezpečnosti dodávek a nízkým provozním nákladům a tím i konkurenceschopnosti národního hospodářství. (24.2.2021)
Obr. Vizualizace JE Paks II
