.jpg?s3=1)
Víte, že Česká republika má Národní akční plán pro chytré sítě (tzv. NAP SG) a právě probíhá jeho aktualizace pro roky 2025 - 2030? Má za úkol 1) vytvořit podmínky pro zapojení, řízení a koordinaci obnovitelných zdrojů, akumulace a elektromobility; 2) zajistit vyšší dostupnost informací zákazníkům tak, aby se mohli aktivněji zapojovat na trhu s elektřinou a 3) zvýšit spolehlivost, kvalitu a bezpečnost dodávek elektrické energie. Jak se mu to zatím daří? Za Frank Bold jsme podali připomínky na zlepšení k příležitosti aktualizace NAP SG, které kladou důraz na skutečně chytrá a méně nákladná opatření. Finální verze aktualizace NAP SG bude schválena Ministerstvem průmyslu a obchodu do konce roku 2024.
„Vzhledem k navrhovaným cílům se domníváme, že jde částečně o promarněnou příležitost. Cíle i jednotlivé ukazatele a nástroje, jak jich dosáhnout by měly být ambicióznější, pestřejší, více provázané a měly by se soustředit i na témata neinvestičních opatření v síti. Příkladem může být doplnění nových KPIs zaměřených na uvolnění spekulativních rezervací, podporu připojování bateriových úložišť, standardizace dat z chytrého měření či lokální výroby a spotřeby elektřiny (komunitní energetiky). Pro rozvoj komunitní energetiky je pak důležité i to, aby NAP SG pokračoval v práci na zadávacím listu 21, který se věnuje spolupráci provozovatelů distribučních soustav a energetických společenství,“ říká Eliška Beranová, právnička Frank Bold.
Neinvestiční opatření pro uvolnění kapacity distribuční sítě a vyšší zapojení OZE
Finanční investice do nové infrastruktury jsou sice důležitým, ale nikoliv jediným opatřením pro navýšení kapacity distribuční sítě. Navrhli jsme proto doplnění následujících klíčových ukazatelů (KPI - key performance indicators), které by měl stát splnit do roku 2030:
1. Uvolnění spekulativních rezervací: Navrhujeme, aby cílem pro provozovatele sítě bylo uvolnit aspoň 5 % (cca 1 GW) dosavadního zasmluvněného, ale nepřipojeného výkonu pro projekty OZE.
Podle údajů provozovatelů distribučních soustav (PDS) víme, že současný objem zasmluvněného, ale doposud nepřipojeného výkonu projektů OZE v síti dosahuje hodnot 20 GW. Mohou za to ze značné části tzv. spekulativní rezervace pro elektrárny, které se nikdy nepostaví. Díky posledním novelám energetického zákona ale PDS mají v rukou nástroje, kterými mohou alespoň část spekulativních rezervací zrušit. Cílem je uvolnit místo pro připravenější projekty, které pomohou dosáhnout našich cílů pro OZE.
2. Závazek připojení celkově alespoň 2,5 GW bateriových úložišť, tzv. BESS (Battery Energy Storage System) do roku 2030. Hodnota odpovídá konzervativnímu scénáři dle hodnocení zdrojové přiměřenosti ČEPS.
3. Podpořit komunitní energetiku a sdílení elektřiny: Podíl schválených žádostí s požadovaným rezervovaným výkonem by měl činit alespoň 30 % z celkově schválených žádostí (v roce 2023 byl podíl odmítnutého rezervovaného výkonu z celkového požadovaného rezervovaného výkonu 84 %). Aktualizovaný NAP SG komunitní energetiku označuje za jednu z priorit, přitom ale neobsahuje ani jedno KPI, které by její rozvoj podporovalo.
4. Přednostně navyšovat kapacitu distribuční soustavy v akceleračních zónách: Podíl investic by měl v těchto zónách činit alespoň 30 %.
Větší ambice v zapojování spotřebitelů a přístupnosti dat
Roll-out chytrého měření je v České republice teprve na začátku, přičemž dle evropského práva bychom měli mít do roku 2030 hotovo. Navržený ukazatel ale zatím směřuje k tomu, že v roce 2030 bude chytrý pouze asi každý třetí elektroměr. Proto navrhujeme ambicióznější cíl v podobě osazení alespoň 75 % odběrných míst do roku 2030.
Roll-out chytrého měření
Anglický pojem “roll-out” se používá ve spojení s osazováním odběrných míst inteligentními elektroměry, které umí samy odesílat data např. distributorům, zákazníkům nebo i Elektroenergetickému datovému centru (EDC) v téměř reálném čase (zpravidla v řádu minut či dokonce sekund). Kromě toho, že distributorům i obchodníkům poskytují užitečná data pro řízení elektrizační soustavy a obchodování na trhu s elektřinou, to i znamená, že spotřebitelé mají lepší přehled o své spotřebě, mohou ji přizpůsobovat aktuálním cenám na trhu a nemusí se již starat o roční odečty elektroměru.
Neméně důležité je, aby NAP SG doplnil závazek zpracovat strategický plán a časový harmonogram instalace chytrého měření na všechna odběrná místa na síti nízkého napětí (tzn. především domácnostem a menším a středním podnikům), což umožní spotřebitelům lepší kontrolu a řízení jejich spotřeby.
Schází analýza přínosů a nákladů sdílení elektřiny i ambice ji zpracovat
Podle evropského práva musí Česká republika zajistit transparentní zpracování analýzy nákladů a přínosů společenství pro obnovitelné zdroje. Hodnotící zpráva NAP SG za roky 2019 - 2024 uvádí, že již byla zpracována jiným subjektem, ale schází jeho upřesnění i samotný výstup.
Aktualizace NAP SG navíc navrhuje zcela zrušit zadávací list 21, jehož cílem je kromě zpracování analýzy také zajistit spolupráci energetických společenství s provozovateli distribučních sítí. Komunitní energetiku přitom návrh aktualizace NAP SG definuje jako jednu z priorit, ale pokud dojde ke zrušení tohoto zadávacího listu, jedná se pouze o prázdnou proklamaci.
Zadávací listy v NAP SG
Zadávací listy jsou v podstatě souborem úkolů a slouží k upřesnění zadání konkrétního projektu v NAP SG - tedy jeho cílů, výstupů, indikátorů a organizátorů, kteří jsou zodpovědní za jeho splnění. Příkladem je zmíněné zpracování analýzy přínosů a nákladů nebo implementace inteligentního měření.
Pozitivní motivace pro aktivní zákazníky a energetická společenství
Připomínkovali jsme také rozsah navržených priorit a navrhli je rozšířit o další opatření či motivaci aktivních zákazníků a energetických společenství k šetrnému využívání sítě - přibližování času a místa spotřeby a výroby elektřiny.
Příkladem může být zvýhodnění lokální výroby a spotřeby elektřiny, kdy si aktivní zákazníci a energetická společenství sdílí elektřinu skrz stejnou síť nízkého napětí. Vzhledem k tomu, že při sdílení elektřiny na stejné části sítě nízkého napětí nevyužívají zákazníci vyšší napěťové hladiny, neexistuje ani důvod, aby za jejich užití sdílející platili. Naopak je potřeba toto pro síť přínosné chování tržně zohlednit a podpořit i v rámci NAP SG.
Aby naše síť nezůstala chytrá jen na papíře
Když uvažujeme nad posilováním kapacity distribuční soustavy, musíme se dívat po široké paletě opatření a odstraňovat bariéry, které neslouží ve prospěch bezpečnosti, stability a cenové přijatelnosti dodávek elektřiny pro spotřebitele. Považujeme proto za klíčové se intenzivně zaměřit také na neinvestiční opatření, která zefektivní využití stávající kapacity distribuční soustavy. Investiční opatření, která pochopitelně rezonují ve veřejném prostoru, nejsou jediným ani samospásným řešením. Měli bychom proto začít více hledat i taková řešení, která kapacitu sítě chytře navyšují i bez nutnosti přímých investic a maximalizují pozitivní dopad na spotřebitele. (14.12.2024)