Problémy s obsahem a výkladem definice malého a středního podniku se zabývala konference Ministerstva průmyslu a obchodu a Ekonomického deníku „Definice malého a středního podniku, podnik v obtížích – šance a rizika pro podnikatele“.
Malé a střední podniky jsou u nás i v Evropské unii obecně považovány za páteř ekonomiky tvořící naprostou většinu pracovních míst. V ČR představují 99 % všech místních firem a zaměstnávají cca 2 mil. osob (61 % všech zaměstnanců). Proto se na podporu jejich podnikání, rozvoje a růstu zaměřuje řada dotačních programů na národní i evropské úrovni, a nejvýznamnějším z nich je Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK).
Při poskytování dotace je vždy nutné ověřovat status malého a středního podniku. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Mariana Piechy není však jeho určení tohoto statutu zdaleka jednoznačná záležitost. „Výklad definice se neustále zpřísňuje a je předmětem přísné kontroly, protože pokusy o obcházení pravidel se netolerují,“ řekl Piecha v úvodu konference.
U podniků se složitější strukturou může být proto zapotřebí analýza každého jednotlivého případu, aby bylo zajištěno, že odpovídá „duchu“ malého a středního podniku. Podle Libuše Bílé, vedoucí oddělení veřejné podpory Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, může být právě určení partnerských vztahů mezi podniky jedním z největších problémů. „Je zapotřebí pečlivě posoudit např. vztahy mezi podniky prostřednictvím fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob jednajících společně. Tyto vztahy mohou být velmi komplikované s ohledem např. na různou výši vlastnických či ovládacích práv, příbuzenské vztahy mezi vlastníky podílů, stejné osoby vyskytující se v roli vlastníků či vedoucích pracovníků apod.,“ vysvětlila Bílá
Jak upozornil Petr Kadlec z Advokátní kanceláře Havel & Partners : „Příjemce dotace, který je „malým“ českým podnikem, nemusí být v každém okamžiku s ohledem na složité vlastnické struktury ani informován o změnách skutečného majitele.“
Zdeněk Tomíček, místopředseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, radil „obrátit se v případě složitějších podnikových struktur či propojenosti podniků na zkušenou právní kancelář, i když ani to však nemusí plně zajistit, že výklad nebude v budoucnu zpochybněn.“ S tím souhlasil i Jan Hanuš z České bankovní asociace, podle něhož „možná chybí jakýsi certifikační úřad, instituce, která by rozhodla o statutu malého a středního podniku. Veškerá zodpovědnost je nyní na podnikateli, který nemá znalosti ani čas toto řešit.“
Podle náměstka Piechy je klíčová osvěta. „Jediný, kdo může rozhodnout, zda podnik splňuje definici, je žadatel samotný, protože ten jediný má kompletní přehled o situaci v podniku. Je třeba se školit, vzdělávat, konzultovat.“ uvedl Piecha a dodal: „I z tohoto důvodu pořádá ÚOHS a MPO ve dnech 29.-31. května 2019 v Brně třídenní mezinárodní konferenci o veřejné podpoře a problematice malých a středních podniků, kam jsme pozvali zástupce zemí V4, abychom spolu sdíleli zkušenosti s definicí malého a středního podniku.“
V závěru konference se její účastníci shodli, že definice malého a středního podniku potřebuje revizi, resp. její výklad zjednodušit. „Definice by měla usnadnit přístup k finanční pomoci, ale pokud je taková, že podnikatel je sám v nejistotě a raději nebude o dotaci žádat, tak je něco špatně,“ řekl náměstek Piecha. „V současné době probíhá na úrovni EU diskuse o revizi definice a MPO se toho bude ve spolupráci s ostatními státy Visegrádské čtyřky aktivně účastnit. Zjednodušení pravidel a snížení administrativní náročnosti je potřeba. Pravidla se nesmí obcházet, nicméně musí vést k vyšší právní jistotě,“ dodal na závěr. (9.5.2019)
