Letní osvěžení u bazénu si v těchto dnech užívají i majestátní obři v Zoo Praha. Moderní výběhy připomínající jejich přirozené prostředí obývají sloni a hroši už přes jedenáct let. Návštěvníci mohou pozorovat ladný plavecký styl hrochů přes prosklenou stěnu bazénu nebo pobíhání stáda slonů z vyhlídkové lávky.
Při vytváření nových pavilonů pro slony a hrochy se autoři chtěli co nejvíce přiblížit jejich přirozenému prostředí. Pražská zoo v současnosti chová šest slonů indických. Volně v přírodě se tento druh vyskytuje především v Indii a na Srí Lance a celkem jich zbývá asi 50 tisíc jedinců. Hroši obojživelní se v přírodě objevují podél řek subsaharské Afriky. Jsou výborní potápěči a na jedno nadechnutí vydrží pod vodou až deset minut.
Budování výběhů začalo v roce 2010 a šlo do té doby o největší investici Hlavního města Praha v pražské zoo. Výzdobu expozic dostala na starost společnost S.O.S. DEKORACE, která dnes funguje pod názvem Bert solutions. Hlavním cílem bylo, aby si zvířata připadala jako doma. Všechny prvky také musí být bezpečné a zároveň odolat šťouchancům a kousancům svých obyvatel. Pětitunový sloní samec si s překážkami příliš hlavu neláme.
Pochopení zvyků zvířat
„V první řadě nás inspirovaly návrhy od chovatelů a stálých návrhářů pražské zoo. Snažili jsme se zapracovat detaily z přirozeného prostředí, kde zvířata žijí. Chovatelé nám také pomáhali pochopit zvyky slonů a hrochů a možná rizika s nimi spojená,“ vysvětluje ředitel Bert solutions Jakub Olbert.
Ne vždy se ale předpoklady potkaly s realitou. Hroch Slávek, který patřil k symbolům pražské zoo, si přichystal pro zhotovitele překvapení. „Podle chovatelů měl tlamou dosáhnout jen do určité výšky. Na základě toho jsme umístili obří umělé stromy nad samotný výběh s dostatečnou rezervou. Slávek však předvedl netušený talent a při první návštěvě vyhoupnul své statné tělo nad uváděnou výšku a ukousl větev z polystyrénu a puru,“ popisuje Jakub Olbert.
Naštěstí se po několika dnech ukázalo, že umělý materiál prošel jeho traktem bez obtíží a Slávek se v novém prostředí hezky zabydlel a zplodil tam i svého posledního potomka Fandu.
Sedmimetrové konzervované kmeny
Ve sloní expozici bylo nejnáročnějším úkolem sehnání takzvaných krmítek a drbátek vyrobených z kmenů tvrdých dřevin. Bylo potřeba sehnat kmeny s průměrem nad 80 centimetrů a délkou přes sedm metrů. Ideálně to měly být dřeviny dlouhodobě konzervované pod zemí, pod vodou nebo alespoň delší dobu pokácené. Kvůli intenzivní těžbě je problém takové velikány sehnat.
Po dlouhém pátrání se vhodné kmeny podařilo objevit v zatopených lomech ve Středočeském kraji. Z hluboké vody je vytáhl speciální jeřáb. „Pokud dnes navštívíte výběh slonů, stále můžete rozeznat zvláštní načernalý povrch těchto dřevin, které byly dlouho lidskému oku skryté v temnotě,“ vypráví Jakub Olbert.
