Trh s plynem byl v České republice plně liberalizován, plyn nenakupuje stát, ale jednotliví privátní obchodníci. V případě, že by došlo k zastavení dodávek z Ruska do EU, tak nejen dodávky plynu z Norska či jiných zemí budou muset být součástí celoevropského řešení tak, aby bylo možné zajistit dostatečně dodávky do zemí ve středu Evropy, které nemají přístup k moři a k LNG terminálům. Klíčovým předpokladem pro umožnění alternativních nákupů zemního plynu z LNG nebo Norska bude zároveň zajištění dostatečných přepravních kapacit ze západu na východ, resp. ze severu, aby se plyn mohl dostávat až do střední Evropy bez nutnosti odběrových omezení v jiných zemích. Na to by se měly zaměřit budoucí investice do evropské plynárenské infrastruktury. Do doby jejich realizace se jako vhodné jeví využít swapové operace a plyn ze zdrojů LNG ve státech západní Evropy zaměnit za plyn z Norska, jehož dodávky by pak bylo možné bez výraznějších problémů přesměrovat za pomoci existující infrastruktury do České republiky a dalších států střední Evropy. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela od počátku ruské agrese proti Ukrajině právě společný unijní přístup prosazuje.
Aktuální kroky
● MPO je v pravidelném kontaktu se všemi významnými zástupci plynárenského sektoru, aby zjišťovalo jejich aktuální stav a potřeby a v případě potřeby na ně reagovalo. Každý týden se schází Centrální krizový štáb plynárenství.
● Ze střednědobého hlediska je pro Česko zásadní jednotný přístup napříč Evropskou unií. V loňském roce EU ukázala velkou úspěšnost při společném nákupu vakcín proti covidu a jejich následné distribuce mezi jednotlivými členskými státy, společný nákup plynu jako náhrady za plyn z Ruska by měl probíhat podobně.
● Společné nákupy od počátku ruské agrese prosazoval ministr Síkela. Podpořil je na zasedání mimořádné Rady ministrů i na jednání s Bruno Le Mairem, ministrem hospodářství předsednické země EU Francie. Na společném postupu při nákupu plynu se shodla také 25.3. Evropská rada.
● V tomto ohledu je zásadní dobrá spolupráce s Německem. Ministr Síkela jednal s německým ministrem hospodářství Habeckem 29.3. v Berlíně. Tématem byl především možný zájem České republiky o podíl na kapacitě budoucích německých LNG terminálů a také navýšení kapacity ropovodu TAL, které by mělo zajistit až o 200 tisíc tun ropy měsíčně navíc pro Česko, Německo a Rakousko.
● 7.4. se uskutečnilo první jednání generálních ředitelů pro energetiku jednotlivých států EU (náměstci) v rámci společné platformy, jejímž úkolem bude postupně vypracovat detail společných nákupů a koordinované přípravy na zimu.
● V pátek 25.3. se také EU dohodla s USA na navýšení dodávek LNG. Letos by USA měly do Evropy dodat o 15 miliard kubíků LNG navíc, v dalších letech až o 50 miliard navíc. Z Ruska nyní Evropa odebírá cca 150 miliard kubíků LNG ročně.
● MPO připravuje komplexní analýzu dopadů možného omezení dodávek plynu z Ruska na jednotlivé energetické sektory. Máme již do této analýzy připraveny odhady toho, jak dlouho by zdejší zásoby vydržely při jejich kombinování s dodávkami z jiných zemí v čele s Norskem. V ideálním případě norské dodávky podle předběžných informací mohou zajistit mimo topné období cca polovinu, během zimního období cca jednu čtvrtinu obvyklé denní tuzemské spotřeby.
● Disponujeme také podrobnými propočty toho, o kolik se sníží spotřeba plynu v České republice při vyhlašování jednotlivých odběrových stupňů. Značně to závisí na ročním období, přibližně 70 % celkové roční spotřeby plynu se spotřebuje v topném období a jenom 30 % mimo něj. Tak např. v březnu tohoto roku by se při vyhlášení odběrového stupně č. 1, který znamená omezení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků s předpokládaným ročním odběrem nad 630 MWh s možností úplného nebo částečného přechodu na náhradní palivo, ušetřilo cca 1 % předpokládané denní spotřeby. U odběrového stupně č. 6, který mimo omezení dalších skupin zákazníků znamená již přerušení dodávky plynu do odběrných míst zákazníků s převažujícím technologickým odběrem s předpokládaným ročním odběrem v daném roce nad 52 500 MWh by jeho vyhlášení znamenalo úsporu přibližně 23 % předpokládaného denního odběru. Vyhlášení odběrového stupně č. 10, znamenajícího přerušení dodávky všem odběratelům mimo domácnosti a maloodběr, by znamenalo úsporu téměř poloviny plánované denní spotřeby České republiky.
● Zároveň se MPO zapojilo do přípravy analýzy připravenosti na možné odpojení napříč Evropskou unií, který iniciovala Evropská komise.
● MPO pracuje na identifikaci energetických firem strategického zájmu, aby dokázalo nastavit mechanismy, jak jim případně pomoci.
Co se chystá do budoucna
● Kroky ke stabilizaci trhu s ropou, a tedy i cen pohonných hmot podniká Mezinárodní energetická agentura. Její členské státy, včetně Česka, se již na začátku března shodly na dobrovolném uvolnění až 60 milionů barelů ropy na trh. V pátek 1.4. se členové IEA dohodly na dobrovolném uvolnění dalších až 120 milionů barelů.
● Kromě kroků státu ve věci mezinárodní spolupráce a domlouvání nákupů plynu od alternativních dodavatelů se řešení tohoto problému neobejde bez pomoci ze strany veřejnosti při individuálním snižování spotřeby. MPO připravuje manuály pro firmy, jednotlivce i státní úřady, jak na úspory energií.
● Je třeba zvýšit důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů. Aktuálně běží například výzva MPO na podporu fotovoltaických systémů, polovina čtyřmiliardové alokace této výzvy byla rozebrána za týden.
● Kromě toho bude nutné velmi podpořit energetickou účinnost a úspory. MPO nyní přijímá také předběžně žádosti o dotace rozvoj brownfieldů v obcích a podporu energetických úspor. Alokováno na to nyní je 500 milionů korun.
● Na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů jsou nyní připraveny dotace v hodnotě vyšších desítek miliard korun. Na podporu účinnosti budov a úspory jsou připraveny nižší desítky miliard. Jde o prostředky především z Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy.
● Na tuto podporu navazuje také legislativní usnadnění výstavby FVE, které je součástí komplexního energetického balíčku připravovaného MPO. Jedním z nich je například navýšení hranice pro povinnost stavebního povolení ze současných 20 kWp na 30 kWp, pro zjednodušené stavební povolení z 30 kWp na 100 kWp. Nebo zvýšení hranice pro povinnost licence na výrobu elektřiny. Dále platí nutnost iniciovat na unijní úrovni modernizaci plynárenské infrastruktury a jejího lepšího propojení napříč kontinentem.
● Další kroky MPO se zaměřují na posílení stability trhu s energiemi a prostřednictvím toho i energetické bezpečnosti. Řešíme také likviditu obchodníků ve vztahu na jistiny, které musejí skládat u OTE, a finalizujeme pro ně pomoc se zárukami, které musí skládat podle burzovních pravidel. MPO také ve spolupráci s plynárenským sektorem mapuje možnosti, jak případně napomoci obchodníkům při zajišťování nově na evropské úrovni připravované povinnosti naplnit zásobníky plynu na 80 % jejich celkové kapacity, a to k datu 1. listopadu 2022. Naplnění všech evropských zásobníků na zmíněnou úroveň by výrazně zvýšilo odolnost EU v případě možných výpadků dodávek plynu v nadcházejícím zimním období. (8.4.2022)
