Nová zpráva OSN se zaměřuje na zoonotické epidemie, ke kterým se řadí i současný koronavirus COVID-19. Autoři varují, že ačkoliv svět léčí zdravotní a ekonomické příznaky této pandemie koronaviru, vlády ignorují hlavní příčiny: destrukci přírody a zvyšující se poptávku po mase. Z tohoto důvodu nelze očekávat, že se podobné pandemie nebudou v budoucnu opakovat.
Zpráva s názvem „Preventing the next pandemic” je výsledkem spolupráce Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Mezinárodního institutu pro výzkum hospodářských zvířat (ILRI). Identifikuje sedm trendů, které souvisí s rostoucím výskytem zoonotických chorob, včetně zvýšené poptávky po živočišných bílkovinách, nárůstu intenzivního a neudržitelného zemědělství, využívání volně žijících živočichů a klimatickou krizi.
Rizika: Odlesňování i namačkaná zvířata
Primárními riziky pro budoucí pandemie jsou dle ekologa Thomase Gillespieho, recenzenta zprávy, především odlesňování tropických pralesů a rozsáhlé průmyslové chovy zvířat, konkrétně prasat a kuřat chovaných jedno vedle druhého. „Jsme v krizovém bodě. Pokud zásadním způsobem nezměníme naše postoje k přirozenému světu, bude to mnohem, mnohem horší. To, co nyní zažíváme, se při srovnání bude zdát mírné,“ varuje Gillespie. „Současná krize pouze podtrhuje fakt, že musíme hledat alternativní způsoby jak zabezpečit potravu pro rostoucí světovou populaci a to s ohledem na zdraví lidí i planety,” prohlásil předseda České veganské společnosti Martin Ranninger.
Důsledky: Obrovské peněžní ztráty a miliony mrtvých
Každý rok zemřou na zoonotické choroby přibližně dva miliony lidí většinou v zemích s nízkými a středními příjmy. Jen v posledních dvou desetiletích způsobily zoonotické choroby ekonomické ztráty ve výši více než 100 miliard dolarů, a to bez zahrnutí nákladů na pandemii COVID-19, která by měla v příštích několika letech dosáhnout 9 bilionů dolarů.
„Současná krize je příležitostí nastavit nová pravidla pro férovou globalizaci: zajištění práv a důstojnosti každého jednotlivce, život v souladu s přírodou a ohled k příštím generacím. Soutěž o zdroje musí vystřídat spolupráce. Jedním ze základních předpokladů je zastavit vytěžování divoké přírody, vrátit se k udržitelným způsobům zemědělské výroby a přednostně chránit zdraví ekosystémů i lidí,“ říká vedoucí informační kanceláře OSN pro Česko Michal Broža.
Zvyšující se politický rozměr zemědělství
V nedávno zveřejněné strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli”, která je součástí nové Zelené dohody pro Evropu, nastínila Evropská komise finanční podporu ve výši nejméně 100 miliard eur pro přechod na udržitelnější zemědělství. Podle strategie má být 10 miliard eur použito na bio-hospodářství a potraviny, přičemž klíčovou oblastí výzkumu bude „zvyšování dostupnosti a zdrojů alternativních proteinů jako jsou rostlinné, kultivované či mořské proteiny a proteiny na bázi hmyzu a další náhražky masa.”
Komise ve své strategii Od zemědělce ke spotřebiteli uvádí, že živočišné zemědělství je hlavním přispěvatelem ke změně klimatu a způsobuje téměř 70 % všech emisí skleníkových plynů v Evropě. Nadměrná spotřeba živočišných výrobků má však i zdravotní dopad na celou společnost, což s sebou nese nemalé náklady do zdravotní péče. V roce 2017 bylo podle odhadů více než 950 000 úmrtí v EU spojeno s nezdravým stravováním. Zdravý jídelníček založený na rostlinné stravě snižuje riziko život ohrožujících nemocí a omezuje environmentální dopad na náš potravinový systém. (27.7.2020)
