Jak zaplatit společnou unijní půjčku? Europoslanci tlačí na členské země, aby schválily nové zdroje

Více než 800 miliard eur. To je objem obálky s názvem NextGenerationEU, na kterou si Unie půjčuje na finančních trzích. Dluh má splatit do roku 2058. Pomoci mají nové zdroje rozpočtu, které dostaly ve čtvrtek 9. listopadu zelenou od europoslanců.

Nové zdroje jsou potřeba na financování dalšího chodu evropského bloku a zejména také společného dluhu z půjčky, kterou Unie reagovala na pandemií vyvolané ekonomické potíže v podobě propadu hospodářského růstu a zpřetrhaných dodavatelských řetězců.

„Objem evropského rozpočtu čítal zhruba jen jedno procento unijního HDP a už dávno před mimořádnými situacemi se poukazovalo na to, že fiskální kapacita EU je omezená. A že pro účely toho, aby byl naplněn veřejný zájem, je zapotřebí, aby evropské financování bylo daleko větší,“ doplnil pak v říjnu v podcastu serveru EURACTIV.cz Evropa zblízka ekonomický poradce České spořitelny Petr Zahradník.

Postupné zavedení nových zdrojů si unijní instituce odsouhlasily už v roce 2020. Prvním novým zdrojem se stala daň z nerecyklovatelných plastů. Na konci roku 2021 pak Komise představila další možnosti, jak do evropské kasy přinést nové peníze – výnosy z emisních povolenek, uhlíkového cla a globální korporátní daně. Návrhy pak ještě letos v létě doplnila.

Komise si od nových zdrojů slibuje, že přinesou do unijního rozpočtu od roku 2028 asi 19 miliard eur ročně v případě výnosů z povolenek a zhruba 1,5 miliardy eur ročně v případě výnosů ze cla.

Právě splacení společného dluhu je podle Zahradníka „lehkým úskalím“ tohoto typu financování EU. „Spočívá v tom, jakým způsobem se budou prostředky splácet, protože mají dlouholetou splatnost a v současné době to až tak úplně nikoho netrápí až na zodpovědné tvůrce hospodářské politiky. Jediná věc, která vázne, je konečná dohoda na vlastních zdrojích EU, která zatím bohužel neproběhla,“ řekl.

Aktualizaci trojice nových zdrojů totiž musí ještě schválit členské státy. Poslanci je vyzývají, aby to stihly do evropských voleb, které se budou konat příští rok v červnu.

Podle Zahradníka je ale splácení řešitelnou slabinou a ve společném půjčování prostředků vidí ekonom cestu, jak by měla Unie ke svým finančním prostředkům přistoupit do budoucna. Je to podle něj „férovější, transparentnější, tržnější a efektivnější“ způsob financování než současná praxe, kdy členské země dávají národní příspěvky, které se pak přerozdělí mezi jednotlivé oblasti unijních politik a dotace.

„Zobecnění zkušeností z NextGenerationEU je – alespoň z mého pohledu – natolik pozitivní, že by tato myšlenka neměla ustat. Myslím si, že přerozdělování přes kapitálový trh je opravdu cesta kupředu. Podle mě by bylo škodlivé a troufám si tvrdit i nesmyslné se této varianty vzdávat,“ dodal Zahradník.

První a poslední unijní půjčka?

Prohlubování dluhu ale nejsou v tuto chvíli nakloněny některé z členských zemí. Pokud se v budoucnu diskuse o společné půjčce v EU opět otevře, bude to podle ekonoma velký politický boj. I pro „dominantní čisté plátce zejména v přepočtu na hlavu“ do unijního rozpočtu by to ale mohl být podle Zahradníka nakonec schůdný krok.

„Myslím, že zejména malým a středním zemím typu Nizozemska, Rakouska, Dánska nebo Švédska, které jsou v úsilí o fiskální disciplínu extrémně důsledné, by mohlo vyhovovat přerozdělování prostředků prostřednictvím tržních mechanismů a na tuto formu by mohly přistoupit daleko více, než kdyby se navyšovala tradiční forma financování,“ řekl.

Řada unijních států se v současné době staví i proti navýšení unijního rozpočtu jako takového – tedy tou tradiční cestou skrze příspěvky členských zemí. Konkrétně proti navýšení asi o 66 miliard eur, které navrhla Evropská komise v rámci revize dlouhodobého rozpočtu.

Podle informací serveru Politico se naposledy před čtvrtečním (9. listopadu) jednáním unijních ministrů ve formaci Rady pro hospodářské a finanční věci proti navýšení rozpočtu ohradily právě zmiňované Rakousko, Dánsko a Švédsko. Pro jsou jen v případě 50miliardové obálky na podporu Ukrajiny. Země poslaly svým kolegům návrhy, jak se navýšení vyhnout a spíše přesměrovat peníze, které má Unie k dispozici.

Zdroj: Eurostat 13.11.2023