Jaká je budoucnost amerického masného průmyslu po hackerském útoku?

V posledních několika letech narušily chod amerického maso-zpracujícího průmyslu hned 3 pohromy – požár (závod v Holcombu, Kansas v roce 2019), pandemie covid-19 a nyní kybernetický útok. Tyto tři události pouze dokladují, jak je tento sektor vysoce koncentrovaný a disponuje jen malým prostorem pro případné chyby.

Útok kybernetických vyděračů na největšího světového producenta masa – společnost JBS na konci května ochromil pětinu americké produkce masa a zastavil provoz závodů až v Austrálii a Kanadě. Toto narušení vyvolává otázky, jestli tato vysoká koncentrace několika obřích společností nepodkopává odolnost odvětví. Navíc přichází v době, kdy je koncentrace na trhu zkoumána v celé řadě oblastí.

V celosvětovém měřítku zůstává porážka a zpracování masa spíše roztříštěné, naopak v USA je to u skotu z 80 % v rukách 4 společností (JBS, Tyson, Cargill a National Beef Packing Co.), u prasat pak ze 70 %. Tyto společnosti se dále snaží o expanzi do Asie a Evropy. V posledních dvou dekádách došlo k výrazné konsolidaci, protože velké společnosti využívají své velikosti k vyrovnání cyklů růstu a poklesu na komoditních trzích. Sucho před téměř deseti lety způsobilo, že ceny krmiv pro zvířata dosáhly rekordních výšek a zisky z chovu hosp. zvířat se snížily, což některé společnosti přimělo k odchodu z tohoto odvětví. Úspory z rozsahu se také ukázaly jako důležitý faktor v době celosvětového růstu poptávky po mase.

Až donedávna šlo vše relativně hladce. Požár v Holcombu v srpnu 2019 však způsobil prudký výkyv na trhu, kdy ceny skotu výrazně poklesly, naopak ceny masa vyletěly vzhůru. Nucené výluky zpracování z důvodu masivního rozšíření infekce covid-19 vloni vyřadily některé zpracovatelské závody a vyvolaly určitý nedostatek masa. K tomuto problému se přidala ještě obvinění, že tyto podniky přehlíží ochranu svých zaměstnanců. Chovatelé skotu, prasat a drůbeže si navíc stále více stěžují, že zatímco spotřebitelé platí za maso více, k nim se spravedlivý podíl na tržbách nedostane. Situace se dostala již tak daleko, že se vybrané profesní organizace zastupující chovatele sjednotily v požadavcích, aby masokombináty zveřejňovaly více informací o nákupech a aby americké ministerstvo spravedlnosti veřejně informovalo o antimonopolním vyšetřování, které před rokem zahájilo u těchto čtyř společností. V Kongresu byly dále předloženy návrhy zákonů, které požadují větší transparentnost při stanovování výkupních cen. Federální ministerstvo zemědělství dále plánuje využít část prostředků z nedávného záchranného balíčku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů na pomoc malým a středním zpracovatelům masa při rozšiřování provozu, čímž by se měla rozředit vysoká koncentrace v sektoru. O vývoji situace budeme nadále informovat.

EU a USA zmrazí spor o letadla, dodatečná cla na zemědělské a potravinářské produkty zmizí

Americká administrativa potvrdila svůj záměr zlepšit transatlantické obchodní vazby a přistoupila na smírné řešení 17 let trvajícího sporu ohledně podpor do vývoje a výroby letadel. Na pět let dojde k suspenzi zavedených dodatečných cel, které se v podstatné míře dotýkají i zemědělských a potravinářských produktů na obou stranách Atlantiku. Po řadě týdnů intenzivních jednání byla na summitu EU – USA potvrzena dohoda, která se kromě pozastavení protiopatření (již zmiňovaných cel) na dobu pěti let skládá ze sedmi dalších obecných zásad, mezi něž patří např. zřízení pracovních skupin, které se budou scházet, aby analyzovaly a překonávaly případné neshody a společně hledaly řešení u netržních praktik třetích stran – Číny, Ruska apod. V rámci pěti let tak vyjednavači na obou stranách musí najít řešení, které jednou provždy ukončí spory vedené před Světovou obchodní organizací.

Vzhledem k tomu, že předmětná cla nedopadla zásadním způsobem na položky vyvážené z ČR, bude mít tato zpráva pro české exportéry spíše zprostředkovaný efekt. Pravděpodobně totiž dojde k postupnému obnovení původních obchodních toků, které byly navýšenými cly narušeny – např. u vývozu vín z EU nebo whisky u USA do EU.

Je třeba připomenout, že ač jde o podstatný krok americké administrativy, z pohledu EU je na stole pořád dost sporných amerických opatření – cla na ocel a hliník, hrozba dodatečných cel kvůli plánovanému zavedení digitální daně (v hledáčku USA je v tomto případě jmenovitě i ČR) nebo sporné regulatorní překážky. Více na https://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/ (30.6.2021)