Zhruba 900 let ležely pod povrchem, až je na zoraném poli zcela náhodou nalezla žena na procházce. Více než dvě tisícovky mincí původně spočívaly v keramické nádobě, nyní ležely roztroušené na půdě i pod ní. Odborníci považují středověký depot denárů z Kutnohorska za jeden z největších nálezů posledního desetiletí. Archeologové a historici nyní mince podrobí detailnějšímu zkoumání a následně poklad představí veřejnosti.
Mince pravděpodobně pocházejí z první čtvrtiny 12. století, z neklidné doby, kdy zuřily boje mezi členy přemyslovské dynastie o ovládnutí pražského knížecího stolce. Ve své době šlo zřejmě o obrovský obnos peněz; nelze vyloučit, že mohlo jít o hotovost připravenou pro vyplacení žoldu vojákům anebo válečnou kořist.
„Bohužel pro přelom jedenáctého až dvanáctého století postrádáme údaje o kupní síle, jistě šlo ale o obrovskou, pro obyčejného člověka nepředstavitelnou a současně i nedostupnou částku. Dá se srovnat s dnešní milionovou výhrou v jackpotu,“ přibližuje Filip Velímský z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
Během detektorové prospekce si archeologové všechna místa nálezu mincí průběžně označovali žlutými praporky.
Podoba mincí
Jedinečný nález středověkých mincí na Kutnohorsku čítá více než 2150 mincí, mezi nimiž odborníci zatím identifikovali ražby tří přemyslovských panovníků – krále Vratislava II. a knížat Břetislava II. a Bořivoje II. (cca 1085–1107).
„Mince byly s největší pravděpodobností vyraženy v pražské mincovně ze stříbra, které se do Čech tehdy dováželo,“ říká ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře Lenka Mazačová. Vyrobené byly z mincovní slitiny, která vedle stříbra obsahuje také příměs mědi, olova a stopově dalších kovů. Určení této konkrétní skladby může pomoci zjistit i původ použitého stříbra.
Ukázka nejstarších českých mincí z knihy Františka Cacha
Kdy poklad uvidíme?
Odborníci si pochvalují přístup nálezkyně, která je o pokladu neprodleně informovala. Mohli se tak na místo dostavit bez zbytečného zpoždění a pustit se do práce. Mince roztroušené po poli hledali pomocí detektorů kovů a vše pečlivě zaznamenávali. Přesná dokumentace nálezové situace se potom hodí při zpracování předmětů.
Denáry projdou klasickým i rentgenovým snímkováním a spektrální analýzou, která stanoví jejich konkrétní materiálové složení. „Úkolem zaměstnanců muzea bude provést zápis všech součástí nálezu do sbírky, dále zajistit očištění jednotlivých mincí a případné restaurátorské zásahy, jejich nafocení pro publikační a propagační účely, numizmatické určení, včetně zpracování podrobného katalogu,“ vypočítává Lenka Mazačová.
Finálním záměrem je zpřístupnění mimořádného nálezu veřejnosti, a to v mincovní expozici muzea v Kutné Hoře. Jeho návštěvníci se budou moct pokladem potěšit možná už v létě příštího roku.
Nálezová situace depotu stříbrných mincí z přelomu 11. a 12. století, který na Kutnohorsku odkryli archeologové. (20.5.2024)