Svaz průmyslu a dopravy ČR vydal jarní predikci vývoje ekonomiky. Dle jeho propočtů na základě aktuálních informací, průzkumů a dat se odhad možnosti meziročního růstu reálného HDP ČR pohybuje pro letošní rok kolem 1,0 - 1,3 %, pro příští rok pak kolem 3,5 %. Predikce je však charakterizována vysokou mírou nejistoty, a tak nepovažujeme za důležitou hodnotu odhadu jako takovou, ale spíše popis trendů, souvislostí a rizik, neboť může letos dojít i k výraznějším revizím těchto odhadů. Velmi vysoká míra inflace a její stále větší promítání do života firem a domácností, trvající válka a související sankce každým dnem zvyšují pravděpodobnost horších výsledků.
Českou ekonomiku potýkající se s dozvuky koronavirové krize nyní zasáhl další šok v podobě války na Ukrajině, který mimo jiné narušil mezinárodní obchod či vývoj cen. Český HDP má dle dosavadních výsledků a očekávání nadále šanci a potenciál udržet kladnou hodnotu výsledného růstu, nicméně v tuto chvíli jsou jakékoliv predikce značně nejisté a každý den války či s ní spojená další rizika mohou velmi rychle aktuální odhady změnit. Již nyní je jasné, že dochází ke zpomalení nejen české ekonomiky a k tomu přispívá i další nákladový šok, který se odrazí v letošní dvouciferné inflaci, jež omezuje například investiční aktivitu. Očekáváme, že bychom letos mohli dosáhnout vysoké inflace pohybující se kolem 14 %, která nemá obdoby od 90. let. Po skončení konfliktu by mohlo opět docházet k oživení. Bude ale záležet na mnohých neznámých, např. na konkrétní podobě poválečného uspořádání či na rychlosti napravení dodavatelsko-odběratelských vztahů ve světě.
Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) připravil jarní predikci, která na základě dostupných dat, průzkumů či šetření SP ČR odhaduje vývoj klíčových faktorů a V tuto chvíli odhadujeme růst reálného HDP v roce 2022 ve výši 1,2 % a v roce 2023 ve výši 3,5 %.
I když je nyní obtížné vyčíslit přesný dopad válečného konfliktu na českou ekonomiku, již teď je zjevné, že původní předválečné odhady přisuzující potenciál pro růst HDP pro letošní rok o více jak 3 % jsou nereálné. Jak domácnosti, tak firmy, ale i stát se budou muset vypořádat zejména s vyšší mírou inflace, než na kterou byli doposud zvyklí. Již nyní na ně dopadají vyšší ceny surovin, potravin, energií i pohonných hmot, které od začátku roku vzrostly o desítky procent.
Prakticky ze dne na den se také prohlubují dřívější bariéry růstu firem. Podniky vázané na obchod s Ruskem nebo s Ukrajinou přišly o významné zakázky a takřka všechny firmy se potýkají s dalším skokovým zdražením a zpožděním dodávek u řady vstupů, mj. z důvodu dalšího narušení dodavatelských řetězců.
I přes velmi vysoká rizika této predikce má česká ekonomika prozatím stále šanci udržet se v růstové hodnotě HDP a věříme, že tuto výzvu zvládne stejně jako předchozí koronavirovou krizi. Firmy se snaží aktivně na situaci reagovat a zakázky zůstávají převážně kladné. Zároveň ale vidíme vysokou volatilitu a obtížnou předvídatelnost řady ekonomických veličin (ceny energie, akciové trhy, měnové kurzy), nejistotu dalšího ekonomického i geopolitického vývoje, problémy s klíčovými dodávkami u základních průmyslů, na které jsou navázány další sektory a v neposlední řadě rizika spojená s válkou a souvisejícími opatřeními. Firmy jsou pod tlakem hledání rychlých řešení a dalších opatření v oblasti zefektivnění procesů, hledání alternativ zdrojů či trhů apod. Musí se připravovat na krizové scénáře, což se nepochybně odrazí i v jejich vyhodnocování situace, nervozitě a například i v investiční činnosti.
Na druhé straně zde zůstává i řada pozitivních efektů spojených například s odloženou poptávkou ze strany zejména domácností po dvou letech koronavirových restrikcí. Řada odvětví zpracovatelského průmyslu v prvním čtvrtletí také udržela růstové hodnoty výroby i nových zakázek a objevují se zde aktivity spojené s pomocí uprchlíkům. (19.4.2022)