Číslo 2020 je nesmírně sympatické, protože jsem se narodil dvacátého, a to mi dává optimismus a víru, že to zase bude dobrý rok. Bude ale asi trošku složitý. Mám obavy, že narostou vnější problémy, které můžou mít dopady na českou ekonomiku. Na konci ledna by to měl být brexit, v průběhu roku občasné nerozvážnosti amerického prezidenta a rizika z toho vyplývající jako třeba cla, celní válka a podobná omezení. Jednoznačně to hrozí ve vztazích Spojených států s Íránem, Čínou a bohužel tomu tak možná bude i v některých oblastech ve vztahu Spojených států k Evropské unii, z čehož rozhodně radost mít nebudu.
Co se týče České republiky, bohužel, rozpočet na rok 2020 je nepovedený. Má obrovské mandatorní výdaje a je špatnou výzvou pro budoucí léta. Vláda to nechce slyšet, je populistická a levicově, sociálně orientovaná, a to v době hrozícího oslabování ekonomiky. Sice nevěřím, že by krize v roce 2020 nějakým dramatickým způsobem přišla a udeřila, ale musíme se na ni připravit. Musíme – tak jako u krize, která byla v letech 2008 až 2010 – udržet nejlepší lidi za každou cenu a nebát se riskovat a investovat. Tyhle dvě věci rozhodnou. Když investujeme, budeme mít inovativní výrobky, novou technologii a zvládneme digitalizaci mnohem lépe než stát.
Zároveň chci věřit, že když se v roce 2020 nekonají žádné klíčové volby, jako třeba parlamentní, tak politická reprezentace včetně prezidenta, premiéra, ministrů a vedení poslanecké sněmovny bude co nejvíce jezdit na vládní a podnikatelské mise, protože na to je ten správný rok a čas. To mi přijde jako nejdůležitější v roce 2020. Firmám pak přeji, aby měly co nejvíce zakázek zahraničních, domácích a aby udržely tempo v digitalizaci, robotizaci a k tomu, aby měly odvahu odměňovat ty nejlepší lidi, kteří je táhnou.
Ing. Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (2.1.2020)
