Počet obyvatel České republiky zůstal na konci 1. pololetí těsně pod hranicí 10,7 milionu. V průběhu prvních šesti měsíců letošního roku se zvýšil o pět tisíc, ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 šlo ale o přírůstek zhruba čtvrtinový. Opatření proti šíření onemocnění Covid-19 se odrazila v rekordně nízkých počtech uzavíraných manželství. Nižší byl letos i počet narozených a rozvodů, zatímco počet zemřelých zůstal na úrovni předchozího roku.
Populace České republiky v průběhu letošního prvního pololetí nadále rostla. Tempo růstu ale bylo výrazně nižší než v předcházejících letech. Ve srovnání s přírůstkem za první pololetí roku 2019 byl ten letošní ve výši 5,2 tisíce osob zhruba čtvrtinový. Počet obyvatel se tak od počátku roku do konce června zvýšil z 10,694 milionu na 10,699 milionu. Na meziročně nižším přírůstku obyvatel se podílelo zejména nižší saldo zahraniční migrace, částečně k němu přispěl ale i výraznější přirozený úbytek. Počet zemřelých převýšil v prvním pololetí počet živě narozených dětí o 3,1 tisíce.
Během měsíců ledna až června se živě narodilo 53,8 tisíce dětí, obyvatel Česka. Šlo o počet téměř o 1,9 tisíce nižší než v prvním pololetí roku 2019. Pokles počtu narozených z velké části odráží změny ve věkové struktuře, kdy se do věku nejvyšší plodnosti přesouvají početně slabé ročníky žen narozených v 90. letech 20. století. Stejnou měrou, o 3 %, se meziročně snížil jak počet narozených vdaným ženám (na 27,9 tisíce), tak i ženám nevdaným (na 25,8 tisíce). Děti narozené mimo manželství představovaly 48,1 % všech živě narozených a jejich podíl meziročně stagnoval. Polovina narozených měla matku ve věku 27 až 33 let. Necelých 48 % dětí se narodilo prvorodičce, 38 % dětí bylo druhorozených, 14 % bylo dětí třetího či ještě vyššího pořadí.
Počet obyvatel Česka, kteří zemřeli v průběhu prvního pololetí, dosáhl 56,9 tisíce a byl o 245 nižší než v témže období roku 2019. V porovnání s obdobím prvního pololetí v předcházejících pěti letech odpovídal letos počet zemřelých průměru. Nejvíce úmrtí, shodně 10,2 tisíce, bylo v lednu a v březnu. Téměř třetině (31 %) zemřelých bylo v době úmrtí minimálně 85 let. Zastoupení osob ve věku 85 a více let bylo přitom u zemřelých žen dvakrát větší než u mužů (42 vs. 20 %). Před dosažením jednoho roku věku zemřelo během ledna až června roku 2020 celkem 127 dětí, kojenecká úmrtnost tak činila 2,4 ‰ a dál se držela na velmi nízké úrovni.
Počet sňatků během prvního pololetí letošního roku byl nízký – 13,4 tisíce představovalo počet o 9,6 tisíce nižší než o rok dříve. Meziročně se snížil počet uzavřených manželství ve všech měsících s výjimkou února. Nejvýraznější úbytek byl zaznamenán v dubnu, kdy počet sňatků meziročně poklesl o čtyři pětiny (na 740). Historické minimum však připadlo na měsíc březen: 631 sňatků představuje nejnižší měsíční počet sňatků za více než stoletou historii České republiky. Ve srovnání s obdobím prvního pololetí roku 2019 byl letos mezi snoubenci zaznamenán vyšší podíl rozvedených či ovdovělých (30 %), tedy těch, kteří nevstupovali do manželství poprvé. Vyšší byl i průměrný věk ženichů a nevěst.
Počet rozvodů, které nabyly právní moci do konce června letošního roku, byl 10,2 tisíce, meziročně o 2,3 tisíce nižší. V pozadí nižšího počtu rozvodů však pravděpodobně stálo i omezení činnosti soudů v době nouzového stavu, neboť největší meziroční úbytek rozvodů byl v dubnu, a dále v květnu a březnu. Větší část rozvodů, 59 %, ukončila manželství, kde žily nezletilé děti. Celkem bylo zasaženo rozvodem 9,4 tisíce nezletilých dětí. Naopak ve 41 % rozvedených manželství žádné nezletilé děti nežily. Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce po 2 až 5 letech od uzavření manželství.
Podle údajů přebíraných z administrativních zdrojů se během měsíců leden až červen do České republiky ze zahraničí přistěhovalo 26,4 tisíce osob, o 5,7 tisíce méně než v prvním pololetí roku 2019. Úbytek přistěhovalých nastal v druhém čtvrtletí, nejvýraznější byl v dubnu. Počet vystěhovalých z ČR do zahraničí se naopak v prvním pololetí meziročně zvýšil, a to o 7,0 tisíce na 18,1 tisíce. Meziročně více bylo vystěhovalých ve všech měsících prvního pololetí. Saldo zahraničního stěhování dosáhlo v prvním pololetí 8,3 tisíce, což představovalo meziroční pokles o 60 %, resp. bylo o 12,7 tisíce nižší. Nejvyšší saldo bylo, stejně jako v předcházejících letech, zaznamenáno u občanů Ukrajiny (6,9 tisíce), meziročně však bylo o pětinu nižší. Druhé nejvyšší bylo saldo občanů Ruska (1,1 tisíce) a třetí občanů Rumunska (0,5 tisíce). Saldo stěhování občanů Slovenska, které bylo v loňském prvním pololetí druhé nejvyšší, dosáhlo letos záporné hodnoty (–124). Vůbec největší převaha vystěhovalých nad přistěhovalými byla v letošním prvním pololetí zaznamenána u občanů Velké Británie (–1,4 tisíce) a dále u našich sousedů, občanů Polska (–0,8 tisíce) a Německa (–0,7 tisíce), u kterých bývalo v minulých letech obvykle saldo kladné. Tato změna z velké části souvisí s administrativními úkony navazujícími na legislativní omezení platnosti potvrzení o přechodném pobytu pro občany EU na dobu 10 let. Jejich přesný rozsah však nelze z dostupných zdrojů určit. Saldo zahraničního stěhování Čechů zůstalo jako tradičně záporné, ztráta však byla ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 zhruba pětinová (–112). (11.9.2020)
