Zaměstnanecká spokojenost. Termín, který je používaný už roky a firmy kvůli němu realizují nejrůznější průzkumy a dotazníky. Zjišťuje, zda a jak jsou zaměstnanci spokojeni například s pracovním prostředím, hodnotou stravenek, parkováním a v neposlední řadě i s kolegy, šéfy a platem. Na úspěšnost a ziskovost firmy má ale zaměstnanecká spokojenost tak, jak ji část firem chápe, jen velmi malý vliv. Proč? Protože spokojený zaměstnanec nemusí nutně znamenat to samé jako dobře pracující zaměstnanec. Mezi těmito dvěma lidmi je totiž propastný rozdíl. Ke zjištění skutečného stavu a správnému vyhodnocení odpovědí je důležitá především metodika dotazování založená na odborných znalostech.
Dotazník spokojenosti zaměstnanců je pro část firem stále jakýmsi alibi. Jednoduše si odškrtnou, že péči o zaměstnance splnili, ale nad výsledkem se nikdo příliš nepozastavuje. Přitom z firemních průzkumů se dá získat mnoho cenných údajů. Je ale potřeba umět se správně ptát a v první řadě si přiznat, co je skutečným cílem. Zda relevantní informace, se kterými se dá dál pracovat a mnohé zlepšit, nebo jen pomyslné odškrtnutí a splnění jakési povinnosti.
Proč je zaměstnanec spokojený?
“Při každém průzkumu je klíčové zjistit, proč je vlastně zaměstnanec v práci tak spokojený. Vypadat to totiž může i tak, že ten nejspokojenější člověk z firmy chodí každý den do práce pozdě a brzy odchází, pravidelně přetahuje pauzy na oběd a pracovní dobu si plete s kávovým dýchánkem u milých přátel, kde vyřeší spoustu soukromých záležitostí. Svého šéfa i firmu má ale upřímně rád. A není divu, když mu vše výše popsané s přehledem umožní a ještě za to dostane plat. Otázkou ale je, jak takový zaměstnanec působí na své kolegy a jaký lidský, a v neposlední řadě i finanční, přínos pro firmu skutečně má,” vysvětluje, Hana Matějková Fabíková manažerka společnosti SocioRating Institute, věnující se hodnocení sociálního prostředí ve firmách.
Jak ale v rámci zaměstnaneckých dotazníků dostat relevantní informace, ze kterých bude jasné, zda je firma vitální a zaměstnává identifikované a důvěřující zaměstnance?
Ke zjištění aktuální situace ve firmě je dobré využít některý ze sofistikovaných nástrojů měření sociálního prostředí a vyhodnocení přenechat na odbornících. Jedním z nich je například společnost SocioRating Institute zabývající se měřením sociálních prostředí ve firmách. Metodika, kterou k měření používá je založena na více než 30 letech výzkumů. SocioRating Institute ve firmách sleduje 5 hlavních indexů prostředí - identifikace, důvěry, inovativnosti, spokojenosti a zodpovědnosti. Právě díky nim se dá pravidelným měřením dobře sledovat vývoj vitality a sociálního prostředí ve firmě a hned ze začátku zachytit případné nedostatky nebo nezdravé artikly. Pro opravdovou spokojenost v práci je totiž klíčová především seberealizace a bezpečné prostředí, tedy možnost přijít za vedením s novou myšlenkou nebo mít důvěru v nastavené procesy a řízení. Firmy, kterým se tyto faktory u svých zaměstnanců daří naplňovat dlouhodobě, mají díky tomu vyšší ziskovost, rychleji se vzpamatovávají z ekonomických výkyvů a jejich zaměstnanci jsou v těžkých časech ochotni firmu “podržet”.
“Výsledky dotazníků někdy poukážou na nedostatky v řízení nebo komunikaci a přiznat i takové chyby vedení často velmi bolí. Také cesty nápravy jsou mnohdy sice trnité, ale z dlouhodobého hlediska velmi přínosné. Víme například, že pokud se v rámci firmy podaří zvýšit index identifikace zaměstnanců s firmou o 30 %, klesne fluktuace o 60 %. Dojde-li ke zvýšení indexu identifikace o 60 %, přiblíží se fluktuace k nule. A to jsou rozhodně výsledky, které stojí za to,” říka Hana Matějková Fabíková.
Z dlouhodobých zkušeností odborníků z měření firemního prostředí jasně plyne, že ptát se zaměstnanců jen na spokojenost je v podstatě k ničemu, resp. nedostatečné. To, co firma potřebuje vědět je především to, jací lidé pro ni pracují a jak oni v rámci firmy vnímají věci jako jasnost komunikace, předávání informací, důvěra v kolegy i vedení. Z praktických věcí třeba ochotu firmy k nákupu nových technologií a pomůcek k práci, ale i spokojenost s ohodnocením jejich práce. To všechno jsou věci, se kterými se při práci setkáváme každý den a jsou pro výkon povolání i duševní pohodu zaměstnanců naprosto zásadní.
“Hlavně u malých a středních firem se často potkávám s přesvědčením, že měření sociálního prostředí si z finančního hlediska nemohou dovolit. Cena našeho měření se odvíjí od počtu zaměstnanců a nastavili jsme ji tak, aby si nás mohli dovolit i malé společnosti. Jde o investici do celé firmy, a pokud své zaměstnance nechává firma například pravidelně školit, měla by si také pravidelně ověřovat, zda se v práci a při práci cítí dobře. Dodávat pouze informace totiž opravdu nestačí,” uzavírá Hana Matějková Fabíková, manažerka společnosti SocioRating Institute, věnující se hodnocení sociálního prostředí ve firmách. (18.5.2022)