Musíme vydržet ještě jeden měsíc. Po 13. červnu 2023 již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 163 dní, pracujeme pouze pro stát. Letošní Den daňové svobody je o čtyři dny dříve než loni.
Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období – v části roku do Dne daňové svobody je třeba vydělat na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí. Toto virtuální období 100% zdanění končí Dnem daňové svobody, od kterého vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích si rozhodujeme podle vlastního uvážení. Za každých 20 tisíc Kč, které si necháme na vlastní spotřebu, stát přerozdělí dodatečných 16 153 Kč.
„Ve dvou letech koronavirové pandemie zažila Česká republika dva daňově nejméně svobodné roky a bohužel jsme se posunuli do „nového normálu“ velkých vládních výdajů a velkých schodků veřejných rozpočtů. Vláda fiskální situaci zdědila a vina tedy neleží zcela na ní. Lze ji částečně pochválit, že Den daňové svobody se posouvá zpět k začátku roku, což by se mělo potvrdit v dalších letech, pokud Parlament přijme aspoň část úsporného balíčku,“ komentuje letošní termín ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.
Liberální institut pro výpočet Dne daňové svobody používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.
Nejdříve daňovou svobodu letos přivítali již tradičně v Irsku (19. 3.) a poté ve Švýcarsku (9. 5.), tento týden ji oslaví v Izraeli (17. 5.) a ve Spojených státech (18. 5.). Naopak nejdéle si na ni počkají také již tradičně ve Francii (30. 7.), v Belgii (23. 7.) a ve Finsku (21. 7.). Průměr OECD oproti pandemickým letům klesl o dva týdny a je o týden dříve než v ČR (6. 6.).
„V předchozích ročnících Dne daňové svobody, dávno před pandemií a válkou, jsme varovali, že české veřejné finance potřebují reformu a že trvalé schodky způsobí to, že v krizi nebude kde brát. Také jsme upozorňovali, že v situaci nízkých úrokových měr se na dluh žije snadno, ale že tato situace nebude trvat věčně. Poslední roky nám daly zapravdu a je pozitivní, že si toho všímá i vláda, ale je třeba učinit ještě razantnější kroky,“ uzavírá Pánek. (15.5.2023)