Jiří Vopravil: Rodinné účty zjišťují vydání domácností v České republice

Přestože Jiřímu Vopravilovi předpovídal profesor Cyhelský mahagonovou kancelář ve Škodě Plzeň, nadějný statistik se rozhodl nastoupit po ukončení studia VŠE v Praze do ČSÚ. V současné době se věnuje hlavně sociálním šetřením v domácnostech.

V ČSÚ se zabýváte rodinnými účty. Mohl byste nastínit, o jakou statistiku se jedná?

Rodinné účty zjišťují vydání domácností na základě výběrového šetření. Výsledky se potom publikují za určité typy domácností, kde hlavním výstupem je struktura výdajů podle klasifikace COICOP, která má 12 základních skupin výdajů, jako jsou potraviny, nápoje, výdaje za bydlení, výdaje spojené s dopravou, zdravím apod.

Kdy poprvé začal ČSÚ zjišťovat výdaje domácností?

Statistika rodinných účtů má v ČSÚ dlouhodobou tradici. První šetření se uskutečnilo v roce 1957 a od té doby se dělá každým rokem.

V poslední době došlo k revizi rodinných účtů. O co přesně šlo?

Z historických důvodů výběr domácností probíhal stále na kvótním výběru, což není pravděpodobnostní výběr. Vzhledem k mezinárodnímu srovnávání údajů nebyla tato metoda již akceptovatelná. Proto bylo třeba přejít na náhodný výběr. Od roku 2015 jsme na tom pracovali a v roce 2016 se již uskutečnilo pilotní šetření. Podle nového modelu běží statistika rodinných účtů už od roku 2017. Se změnou metodiky šetření došlo současně ke snížení zátěže domácností a k poklesu finančních nákladů.

Jak se tedy domácnost dostane do výběrového šetření?

V rámci reformy šetření statistiky rodinných účtů jsme podmínku náhodného výběru vyřešili tak, že jsme toto šetření integrovali do šetření Životní podmínky, které běží podle jednotné evropské metodiky ve třiceti zemích v Evropě.

Jak domácnosti motivujete? Jistě je to pro ně zátěž.

To si, samozřejmě, uvědomujeme. Proto také za to domácnostem nabízíme finanční odměnu ve výši 2 400 korun za dva deníky, vyplňování jednoho trvá čtyři týdny. Kromě toho dáváme domácnostem drobný reklamní předmět a také zpětnou vazbu, pokud o to projeví zájem. To znamená, že po pořízení deníků do elektronické formy posíláme zainteresovaným domácnostem výpis jejich výdajů, které měly po dobu vyplňování deníků. Zajímavé je, že o tuto službu mají zájem hlavně ty bohatší domácnosti, které příliš nemotivuje finanční odměna za vyplňování deníku. Zajímá je totiž, za co ve skutečnosti utrácejí.

Nedochází díky odměně k disproporci? Nemáte v šetření více chudších domácností?

Ze začátku byly obavy, že nám budou odpovídat hlavně domácnosti důchodců nebo žen na mateřské dovolené. Ale ve srovnání se šetřením Životní podmínky ta pestrost odpovídá struktuře domácností.

Jak vypadá deník, který domácnosti vyplňují?

Šetření začíná úvodním rozhovorem tazatele se členy domácnosti. Společně vyplní krátký dotazník, který se týká aktualizace složení domácnosti, typu bydlení a domácího hospodářství, což je jedinečný zdroj pro statistiku zemědělství. Stručně odpovědí na dotazy ohledně příjmů domácnosti. Potom tazatel předá zástupci domácnosti deník. Vyplňování deníku začíná tzv. obvyklými platbami, což jsou například měsíční výdaje spojené s bydlením, jako je nájem, výdaje za elektřinu, plyn, vodné a stočné apod., dále pravidelné platby spojené s dopravou nebo telekomunikacemi, za mobil, za internet. Deník je rozdělen na čtyři týdny. Za kaž­dým týdnem v deníku je kapsa, do níž domácnost vkládá účtenky, které obdrží při jakémkoli nákupu. Pokud uskuteční nějaký nákup, na který účtenku nedostane, tak tento nákup zapisuje chronologicky po dnech do papírového deníku. Pro ty domácnosti, které nechtějí vzít tužku do ruky a upřednostňují elektronickou formu vyplňování deníku, máme připravenou jeho elektronickou verzi ve formátu PDF. Ta je totožná s papírovým deníkem. Přesto i tato domácnost dostane papírový deník, aby měla kam vkládat účtenky. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že tam, kde z úsporných důvodů zrušili tazatelskou síť, neboť se domnívali, že když vytvoří na internetu on-line deník, už nebude tazatelů zapotřebí, se nyní potýkají s nízkou kvalitou dat a s vysokou non-response.

Čím si to vysvětlujete?

Domácnosti se nechtějí nikde přihlašovat. Je pro ně jednodušší vyplnit papír tužkou. I u nás je zájem vyplňovat deník elektronicky minimální. Pohybuje se v řádech jedinců, což je pro nás signál, že domácnosti upřednostňují papírovou verzi.

Snažíme se také snižovat zátěž domácností, aby nemusely složitě vypisovat nějaký seznam nákupu. Jen vloží účtenku do deníku a je to. Převedení účtenek do elektronické formy je pak na specializovaných zpracovatelích v ČSÚ.

Pomohla vám elektronická evidence tržeb?

Nemůžu říci, že by nám EET výrazně pomohla, ale domácnostem dnes obchodníci jistě vydávají více účtenek, které pak můžeme využít i pro naše účely. Spíše jsme sledovali způsob zavádění účtenkové loterie. Účtenková loterie funguje tak, že domácnosti musejí účtenku on-line zaregistrovat a dále už ji nepotřebují, takže nám ji pak mohou v klidu vložit do kapsy deníku.

Máte zkušenost, že domácnosti si i bez vašeho deníku vedou vlastní účetnictví, kam si zapisují jednotlivé položky?

Takové jistě existují, ale nemyslím si, že jich je mnoho. Pokud by se taková domácnost náhodně dostala do našeho výběru, jistě by to bylo užitečné pro obě strany.

Dnes řada domácností používá elektronické bankovnictví. Nešlo by otázku výdajů domácností vyřešit tak, že byste si prostě stáhli výpis z účtu?

Takhle to fungovat nemůže, neboť to už se jedná o individuální údaje. Navíc jsou na výpisu z účtu zachyceny pouze výdaje, které se platí kartou či bankovním převodem. Nejsou tam však zaznamenány výdaje platbou v hotovosti.

Kolika domácností se tedy šetření týká?

Statistiku rodinných účtů jsme navázali na šetření Životní podmínky, ze kterého jsme oslovili okolo 2 500 domácností. Již v prvním roce šetření podle nové metodiky souhlasilo asi 40 % z nich, že se zúčastní i šetření statistiky rodinných účtů. Všem domácnostem, které se šetření účastní, nabízíme možnost vyplňovat deníky i v dalším roce. Předpokládáme, že od roku 2019 či 2020 bychom mohli mít vyšetřeno asi 1 600 domácností za celý rok.

Jakým způsobem pokrýváte ty extrémní skupiny domácností, tzn. ty nejbohatší a nejchudší?

Podobně jako v jiných zemích ty nejbohatší a ty nejchudší domácnosti nejsou v těchto šetřeních zachyceny. To je prostě běžný jev, který nelze žádným způsobem zcela eliminovat. Jednotkou šetření je samostatně hospodařící domácnost. To znamená, že lidé, kteří bydlí na ubytovnách nebo někde mimo, se do takového výběru nemohou dostat. Nejchudší domácnosti se kolikrát nechtějí šetření účastnit možná proto, že se stydí za svoje nízké příjmy a vysoké dluhy. Na druhou stranu zase ty nejbohatší domácnosti, které měsíčně vydělávají miliony, nemají zájem informovat o svých příjmech, potažmo výdajích, byť v tom výběru několik milionářů máme.

Spolupracují domácnosti se statistiky i v jiných zemích Evropské unie tak dobře jako u nás?

V červnu 2015 jsme uspořádali seminář v Praze, kterého se zúčastnilo asi 15 evropských zemí. V kaž­dé zemi se to řeší nějak jinak. Eurostat prakticky vyžaduje výsledky šetření statistiky rodinných účtů jednou za pět let. My jsme se přiklonili ke každoročnímu šetření na menším výběrovém vzorku, což přináší jednak finanční úsporu, jednak pravidelnou práci pro tazatelskou síť a pro uživatele výsledky prakticky každým rokem.

Se statistikou rodinných účtů máte letité zkušenosti. Jak se za tu dobu, co je v ČSÚ sledujete, změnily výdaje domácností?

Na začátku 90. let minulého století převládaly výdaje za potraviny, na druhém místě byly výdaje spojené s bydlením. Během posledních 20 let se to otočilo. Výdaje spojené s bydlením jsou dnes na prvním místě.

Můžete z rodinných účtů poznat i to, jaké výdaje má domácnost na produkty a služby z nelegální činnosti?

Ne. Do deníku to nikdo nenapíše. Je to, víceméně, práce národních účtů, které očišťují celkovou spotřebu domácností o odhady výdajů spojených s nelegální ekonomikou.