17. červen si jako Mezinárodní den boje proti suchu a rozšiřování pouští připomínáme už 25 let. V roce 1995 jej zavedla Organizace spojených národů s cílem upozorňovat svět na rostoucí problém sucha a degradace půdy v ohrožených oblastech.
Úmluva OSN o boji proti desertifikaci byla sjednána v roce 1994 především pro řešení nepříznivého stavu v afrických zemích a dnes je celosvětovou mezinárodní smlouvou v oblasti ochrany životního prostředí.
Blahobyt lidí neodmyslitelně závisí na produktivitě půdy, na to upozorňuje letošní heslo Úmluvy - Jídlo. Krmivo. Textilní vlákna. Udržitelná výroba a spotřeba (Food. Feed. Fibre. Sustainable production and consumption). S růstem počtu obyvatel naší planety a jejich životní úrovně roste také poptávka po půdě, která musí produkovat více potravin pro lidi, krmiva pro zvířata, ale například i materiálu pro textil. Zároveň produktivita stávající zemědělské půdy ohrožené změnou klimatu klesá a její množství se v důsledku eroze snižuje. I proto je důležité podporovat ochranu půdy, jak proti degradaci, tak i před suchem.
„Ministerstvo životního prostředí pomáhá obcím, městům i soukromým vlastníkům pozemků a domácnostem s adaptací na sucho už od roku 2014. Od té doby jsme podpořili na 17 tisíc projektů částkou 13 miliard korun,“ uvedl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec.
Adaptace na sucho je nejdůležitější výzvou dneška a Ministerstvo životního prostředí pomáhá rychlými, účinnými a efektivními projekty. „Právě rychlost administrace i realizace je v době postupující klimatické změny předností našich dotačních programů. Jenom v loňském roce jsme například zafinancovali výstavbu 359 kilometrů nových vodovodů a posílili zdroje pitné vody nebo nově napojili na pitnou vodu 281 tisíc lidí. Vzniklo 3 164 m2 zelených střech. V krajině díky nám přibylo 100 nových tůní, rybníků nebo mokřadů, bylo vysazeno 54 tisíc nových stromů a zrealizováno bylo dalších 814 projektů pro obnovu přirozené funkce krajiny – tedy projektů adaptující krajinu na sucho a posilující biodiverzitu. Každý den jsme tak podpořili nejméně 12 projektů a minimálně stejné ambice máme i letos,“ vysvětluje ministr Brabec.
V krajině díky dotacím MŽP jen v roce 2019 přibylo 100 nových tůní, rybníků nebo mokřadů, bylo vysazeno 54 tisíc nových stromů a zrealizováno bylo dalších 814 projektů pro obnovu přirozené funkce krajiny – tedy projektů adaptující krajinu na sucho a posilující například biodiverzitu. „Každý den jsme tak podpořili nejméně 12 projektů a minimálně stejné ambice máme i letos,“ doplňuje ministr Brabec.
A dodává, že se s ministrem zemědělství Tomanem také shodli na termínu účinnosti důležité protierozní vyhlášky, a to od 1. ledna 2021. Ta půjde ruku v ruce se snížením velikosti lánů s jednou plodinou pod 30 ha na veškeré zemědělské půdě, které začne platit rovněž od začátku příštího roku. Kromě toho Ministerstvo financí přislíbilo navýšit letošní a příští rok rozpočet MŽP o 5 miliard korun navíc právě na opatření proti suchu.
Poznámky:
Úmluva OSN o boji proti desertifikaci, sjednaná v roce 1994, je celosvětovou mezinárodní smlouvou pro ochranu půdy před degradací a zmírňování dopadů velkého sucha. Zapojeno je v ní aktuálně 197 zemí a jako celek i Evropská unie. Úmluva pamatuje také na region střední a východní Evropy, jehož specifické podmínky, jako je ohroženost vodní a větrnou erozí či znečištění půd chemickými látkami, řeší příloha V této úmluvy, platná od roku 2001. Česká republika přistoupila k úmluvě v roce 2000 a podílí se tak na celosvětové úrovni na hledání způsobů, jak zmírňovat dopady sucha a jak předcházet degradaci půdy v ohrožených oblastech.
Odkaz na aktuální stránky úmluvy Světového dne boje proti suchu a desertifikaci 2020: https://www.unccd.int/actions17-june-desertification-and-drought-day/2020-desertification-and-drought-day (17.6.2020)