Na otázky CzechIndustry odpovídá Mgr. Jiří Protiva, ředitel Vojenského technického ústavu, s. p.
Pane řediteli, letošní rok je bohatý na řadu významných událostí počínaje vznikem Československé republiky před sto lety. Na řadě akcí, za všechny bych uvedl například pražskýveletrh obranných a bezpečnostních technologií
(FFF 2018), se nedal přehlédnout Vojenský technický ústav. Znamená to, že se více otevíráte veřejnosti?
Využíváme vhodných příležitostí, abychom prezentovali odborné, ale i laické veřejnosti výsledky naší práce. V reálu, dílčí projekty obranného výzkumu a vývoje, které jsou příspěvkem Vojenského technického ústavu k posilování obrany a bezpečnosti jak České republiky, tak i NATO a v nejednom případě mají uplatnění i v civilním sektoru. Nedávný veletrh Future Forces Forum v Praze-Letňanech byl pro VTÚ optimální příležitostí prezentovat nejen stávající činnost, ale rovněž nové trendy státního podniku. Nesporným pozitivem byla pracovní jednání s představiteli Armády ČR a dalších bezpečnostních složek státu k navázání nových kontaktů, popřípadě součinnost se zahraničními firmami. Důležitá pro nás je i zpětná vazba a srovnání námi dosažené technické úrovně s tím, co umí konkurence.
Splňují vaše aktivity tímto směrem očekávání, jak jste vnímáni odbornou, ale i širokou veřejností?
Neberte to jako neskromnost. Byl jsem mile překvapen, stejně jako další představitelé Vojenského technického ústavu, za uznání, kterého se nám v tomto roce dostalo při různých příležitostech od našich tuzemských zákazníků, ale i od zahraničních partnerů. Nemám tím na mysli jen slova chvály, ale i konkrétní přínos v podobě zakázek.
Můžete to více konkretizovat?
Například zástupci krajských zdravotnických záchranných služeb projevili zájem o náš biobox, který slouží k oddělené evakuaci osob podezřelých z možnosti přenosu virových onemocnění, včetně těch smrtelných. Jsme oslovování dalšími subjekty, které si od nás bioboxy v civilní verzi kupují a montují je do svých výrobků a pak je nabízejí dál. To je jeden z příkladů využití výsledků našeho vývoje, který má uplatnění v Armádě ČR, ale je určen i pro potřeby zdravotnických záchranných služeb a specializovaných pracovišť. Unikátní projekt, který lze využít jak při nasazení jednotek ozbrojených sil, tak složek integrovaného záchranného systému, je sestava energetického centra, které je mobilním a zcela nezávislým zdrojem elektrické energie velkého výkonu pro všeobecné použití. Příkladem služeb pro civilní sektor je i naše zkušebnictví, které mimo jiné zahrnuje zkušebny vozidel, speciálních měření, elektromagnetické kompatibility, elektrické bezpečnosti, potápěčské techniky, speciálních systémů a PHM, laboratoř záchranných prostředků a padákové techniky, tribodiagnostickou laboratoř, zkušebny malorážových zbraní a ochranných prostředků, výbušnin, munice a muničních obalů, střeleckých měření a zkušební střelnici Bzenec. Už tento výčet sám o sobě napovídá, nakolik je naše nabídka využitelná pro české, ale i zahraniční firmy a další subjekty.
A pokud jde o zahraniční obrannou a bezpečnostní komunitu?
Prezentujeme se i na mezinárodních výstavách a veletrzích v Česku, ale i v zahraničí. V příštím roce se zúčastníme například veletrhu IDET v Brně, kde plánujeme větší expozici s cílem představit naše novinky. Z pohledu Evropy je pro nás důležitý veletrh v Londýně. V Abú Dhabí zase míříme na potenciální zákazníky z arabských a dalších zemí.
Když budu konkrétní, tak zahraniční zájemce oslovují námi vyvíjené automatizované systémy velení a řízení letectva a PVO, bezpilotní technologie, ale také zbraňové systémy, průzkumné a monitorovací prostředky a systémy, speciální munice a rakety a další technologie.
Výzkum VTÚ je zaměřen především pro Armádu České republiky, nicméně mnoho jeho výsledků nachází uplatnění v civilním sektoru. Projekty toho druhu byly k vidění například na statické ukázce techniky AČR a složek Integrovaného záchranného systému…
Na této akci, která byla součástí oslav 100. výročí vzniku samostatného Československa, jsme představili řadu projektů z odborného portfolia státního podniku. Například systém ochrany a monitorování SOM 3, dále pojízdnou převazovnu POP 2, komunikační a informační moduly KIM 5, 50, polní veterinární pracoviště, vyprošťovací vozidlo pro obrněné kolové transportéry Pandur nebo víceúčelové obrněné vozidlo s průzkumnou nástavbou Iveco ISR. Prezentace VTÚ pokračovala i v takzvané klidové zóně, kde byli zájemci informováni o aktuální činnosti v obranném výzkumu a vývoji nebo ve zkušebnictví VTÚ.
Další příležitostí k seznámení s odborným portfoliem Vojenského technického ústavu byla přehlídka jednotek a techniky Armády ČR na Evropské třídě. Při slavnostním defilé se mimo jiné představilo dílenské vozidlo nebo průzkumný a pozorovací komplet Sněžka M.
Na Future Forces Forum jste podepsal memorandum mezi VTÚ, ČVUT a firmou MOB-BARS v oblasti vývoje a zkušebnictví mobilních ochranných bariér a dalších ochranných prostředků pro armádu i bezpečnostní složky. Můžete ho více konkretizovat, pokud je mi známo, tak s ČVUT už spolupracujete na některých projektech.
Máte pravdu, s fakultami ČVUT spolupracujeme při řešení řady projektů. I když ve státním podniku pracuje řada skvělých odborníků, tak nežijeme v domnění, že vše zvládneme sami. Mnoho věcí řešíme vlastními silami, ale bez součinnosti s akademickou sférou a členy Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu to nejde. Využíváme specializaci a unikátní know-how i od ostatních subjektů a když to propojíme s naším, tak z toho vznikají unikátní a efektivní řešení. Pokud jde o vysoké školy technického zaměření, tak jsme v kontaktu prakticky se všemi. Zapojujeme je podle jejich specifického zaměření do jednotlivých projektů. Zdůraznil bych ještě, že spolupracujeme s ostatními státními podniky Ministerstva obrany. Naše kontakty jsou velmi široké, v současné době navazujeme spolupráci se zahraničními subjekty a pracovišti, zapojujeme se i do projektů Evropské unie a NATO, především v rámci Evropské obranné agentury.
Máme taktéž zájem o větší míru zapojení státního podniku do evropských projektů. Buď na základě vlastní iniciativy, nebo v zastoupení Ministerstva obrany vysíláme naše odborníky do struktur NATO a Evropské unie. To nám dává možnost přinášet aktuální informace o směřování evropské bezpečnostní a obranné politiky do českého prostředí. Je to neopominutelná součást naší činnosti s velkým přínosem pro státní podnik, AČR a další subjekty obranného a bezpečnostního průmyslu, neboť máme informace takříkajíc z první ruky.
Pokud jde o zmíněné memorandum, tak se týká vývoje a zkoušení mobilních bariér s balistickou klasifikací, které společnost MOB-BARS vyvíjí a vyrábí. Jejich hlavním rysem je velmi rychlé nasazení na místě s ruční manipulací.
Obnovili jste pyrotechnickou tradici a stali se generálním partnerem odborné konference zaměřené na ICT, přečetl jsem si na vašich www stránkách. V čem je jejich hlavní význam?
V prvém případě jsme tak reagovali na požadavek odborné veřejnosti v oblasti výzbroje a munice k restartu pyrotechnických sympozií. Po osmi letech se znovu setkali představitelé armádních a policejních složek se zástupci výzkumných, vývojových a zkušebních institucí a experty z domácích a zahraničních firem v daném oboru. Přítomni byli odborníci z pěti zemí.
Její význam vidím v tom, že za uplynulých osm roků zaznamenala tato oblast mnoho nových poznatků. Pyrotechnická konference vyvolala ojedinělou diskusi nejen o odborných zkušenostech, ale také o nových trendech a způsobech jejich realizace. Pro Vojenský technický ústav je pozitivem sofistikovaná zpětná vazba a specifikace dílčích projektů v oblasti výzbroje a munice.
Ve druhém případě jsme se stali generálním partnerem odborné konference předních představitelů společností, organizací a institucí, nevyjímaje resort obrany, v oblasti informačních a komunikačních technologií, která se bude konat u příležitosti kulatého výročí vstupu ČR do NATO v březnu 2019 v Lipníku nad Bečvou. Jedná se o významnou akci jak z hlediska tématu, které bude diskutováno, tak významu našeho členství v Severoatlantické smlouvě zejména v soudobé mezinárodní situaci.
Rok „osudových osmiček“ se chýlí ke konci a je tedy možné ho předběžně bilancovat…
Na úvod odpovědi na tuto otázku bych chtěl říci, že Vojenský technický ústav byl v roce 2014 hospodářsky téměř „zdecimován“. Po nástupu do funkce ředitele jsem si nepřipouštěl myšlenku, že by státní podnik zopakoval v roce 2015 negativní hospodářský výsledek. Bylo proto třeba změnit filozofii přístupu vedení a komunikaci k zakladateli, zákazníkům i zaměstnancům. Ukázat, že jsme spolehlivý a komunikativní partner. Neskrývat případné nedostatky, ale otevřeně o nich mluvit a hlavně je řešit a být férový. Tedy budovat dobré jméno VTÚ, což se prolínalo všemi otázkami, jak dál. To jsou podle mého hlavní faktory, pomocí nichž se nám podařilo zvládnout náročné technické projekty a nastartovat cestu k lepším hospodářským výsledkům. Důležitá pro nás byla podpora armády a Ministerstva obrany. Byla by velká škoda, kdyby stát ztratil schopnosti zabezpečované naším státním podnikem.
Hospodaření podniku má od roku 2015 vzestupný charakter a vykazuje kladný hospodářský výsledek. Tím jsem, myslím, dostatečně odpověděl na vaši otázku.
Takže lidé byli na prvním místě?
Rozhodně. Těm je třeba věnovat soustavnou pozornost a vzhledem k hospodářsky pozitivnímu vývoji bylo možné přijmout některá opatření v oblasti personální a mzdové politiky včetně zvýšení úrovně mezd a ocenit tím dobře odvedenou práci. A taky jim nabídnout benefitový program s možností využití nejrůznějších aktivit. Z hlediska generační výměny a s tím předání dosaženého know-how se dnes zabýváme i přijímáním nových zaměstnanců.
Je podle Vás výhodná forma státního podniku?
Jsme samostatný podnikatelský subjekt jako každý jiný. Vytváříme zisk, na rozdíl od privátních firem však působíme ve veřejném zájmu, v našem případě v oblasti obrany a bezpečnosti. Je mylná představa, že by stát využíval podniky jím zřízené na sto procent, tak, aby měly zakázky pouze od zakladatelského rezortu. Je proto třeba hledat další cesty k vícezdrojovému financování. To ostatně vyplývá i z naší zakladatelské listiny, kde je uvedeno, že primárně plníme závazky vůči zakladateli, ale máme přitom za povinnost efektivně využívat kapacity podniku. Výhodou je naše široké zaměření, kdy můžeme nabídnout využitelné kapacity zákazníkům ze státní i komerční sféry.
Není ke škodě věci, že jsme nuceni, lidové řečeno, vytvářet podmínky pro nové zakázky v rámci možností, které nám dává legislativa. Musíme být aktivní, komunikovat s odbornou veřejností, aby věděla, jaké máme know-how, co všechno umíme a jaké služby jsme připraveni nabídnout. Svou prací de facto nutíme komunitu v oblasti obrany a bezpečnosti státu přemýšlet, jak by co nejvíce využívala naše znalosti. Státní podnik má svá specifika například v oblasti bezpečnosti dodávek, máme prověrku pro práci s utajovanými informacemi a tak dále. To vše vcelku tvoří naší vizitku atraktivity pro subjekty státní správy, ale například i pro bezpečnostní rady jednotlivých krajů České republiky.
Které projekty Vy osobně považujete za takzvané TOP?
Každá zdařilá zakázka nás posouvá výše v onom pomyslném žebříčku odborné a profesní zdatnosti. Zmíním se proto o projektech, které považuji za referenční, a otvírají nám dveře k novým vysoce sofistikovaným zakázkám. Ve své podstatě i malý projekt může mít velký význam. Z projektů uvedu například komunikační a informační modul pro úkolové uskupení Armády České republiky řešený v roce 2015 a nasazený v zahraničních vojenských misích, zdravotnická kontejnerová pracoviště či vybavení pro letecký radiační monitoring.
Velmi úspěšné projekty máme i v oblasti výzkumu a vývoje, které patří do kategorie ryze dotačních. Je to například výzkum vlivu fyzické zátěže na chování pilota, koncepce rozvoje robotických systémů, vývoj účinnější munice a další. Každý rok řešíme přibližně dvě stovky projektů různého charakteru a tento počet by se neměl vzhledem jejich náročnosti a našim technickým a kapacitním možnostem v příštím roce měnit.
Řada úkolů přesahuje horizont dvou a tří let, takže budeme pokračovat v některých stávajících projektech a přidají se k nim další, které jsou ve stádiu jednání nebo přípravy zadání.
Jakou podobu by měl mít podle Vás státní podnik v roce 2022, kdy oslaví desáté narozeniny?
Mělo by se jednat o sebevědomou instituci. Její sebejistota by měla vycházet z kreativních přístupů, na provázanosti jejích schopností s potřebami ozbrojených a bezpečnostních složek České republiky. Dále by mělo pokračovat budování vysoké integrity státního podniku tak, aby si zachoval své postavení a co nejvíce odolával negativním vlivům, které se mohou týkat konkurenčního prostředí nebo případného oklešťování jeho působnosti.
