K diskusi: Proč jsou výstupy z výzkumu v Česku neviditelné?

S velkým zájmem jsem sledoval oznámení paní ministryně Langšádlové o důvodech své demise z postu člena vlády za přítomnosti předsedkyně TOP paní Pekarové Adamové. Hlavním důvodem byla uvedena neviditelnost paní ministryně a malá prezentace výsledků vědy, výzkumu a inovací.

Podle mého názoru je největší slabina vědy a výzkumu jinde. Fatální chybou bylo zrušení prakticky všech ústavů aplikovaného výzkumu po transformaci československé ekonomiky v 90 letech.  Pracoval jsem za své výzkumnické praxe ve 4 ústavech:  VÚAnCh Ústí n. L. – chemický výzkum, VÚEK Hradec Králové – keramický výzkum, VÚSU Teplice – sklářský výzkum a ÚVP Běchovice – energetický výzkum. Výsledky těchto ústavů byly realizovány ve velkých průmyslových závodech: výroba průmyslových hnojiv v CHZJD Bratislava a Duslo Šala, izolátory pro jadernou energetiku Spielec v EPL Louny, optická vlákna ve Sklo Unionu Teplice a odsiřovací jednotka na Elektrárně Tušimice.

Pravým opakem je velký projekt SYRI pro UK Praha + MU Brno + Akademii věd ČR, který za cca 3 miliardy Kč nepřinese jediný realizační výstup, tedy žádné nové technologie natož nové výrobky s vysokou přidanou hodnotou.

U velkých státních úkolů musela být dříve vypočtena návratnost vložených financí, kritériem byl poměr diskontovaného zisku za 10 let u nových technologií a nových výrobků dělený cenou projektu, tedy nákladů na projekt. Úspěšné projekty dosahovaly vždy čísla většího než 1, nejlepší projekty měly tento poměr větší než 2, tedy koruna vložená do výzkumu přinesla za 10 let zisk realizujícího podniku přesahující cenu projektu. Takové hodnocení dnes úplně chybí. Dnes zcela absentují projekty přímo navázané na výrobní závody. Důvodem je naprosto chybějící struktura výzkumu a vývoje, která je schopna převést výsledky výzkumu do průmyslové praxe. Bohužel uvedený ukazatel u velkého projektu SYRI bude prakticky roven nule.

Jedním z důvodů je podfinancování terciálního školství, kdy jsou nedostatečné finance na prestižních univerzitách v Praze a Brně dofinancovávany z peněz pro vědu a výzkum, aniž se dá očekávat jejich využití v praxi v podobě průmyslových realizací, tedy v podobě nových technologii a nových výrobků.                                            

Ing. Jindřich Šulc, CSc. Výzkumník a emeritní univerzitní pedagog FŽP UJEP Ústí n. L. (16.5.2024)