K diskusi: Využití ložiska lithných slíd na Cínovci od těžby až po výrobu

V Krušných horách je v lithných slídách Zinnwalditu (Cinvalditu) uloženo za několik bilionů Kč lithia, ale ne v podobě málo koncentrovaných lithných slíd, ale až po tom, kdyby se toto množství lithia přepracovalo na výsledný žádaný produkt Li2CO3 (uhličitan lithný, karbonát lithia). Ale k tomu vede ještě dlouhá cesta.  Na otevření ložiska Cínovec pracuje od roku 2007 firma Geomet s.r.o. Tuto firmu založili čeští geologové Reichl a Morch s cílem průzkumu ložiska Cínovec se zaměřením na obsah lithia. Když se ukázalo, že ložisko lithných slíd je významné a protože neměli dostatek financí na rozsáhlý geologický průzkum, snažili se od českých velkých firem získat dostatečné finance na průzkum ložiska. To se jim ale v průběhu let 2007 až 2014 nikdy nepodařilo. Český stát v tomto směru trestuhodně zaspal! A tak do Geometu v roce 2014 vstoupili australští prospektoři, Europen Metals (UK) Limited, kteří na průzkum ložiska dali své finance. Až když se podrobným průzkumem ukázalo, že ložisko je jedno z největších v Evropě, vstoupil do společnosti Geomet Český stát a prostřednictvím ČEZ resp. Severočeských dolů a.s. Chomutov koupil v roce 2020 za 50 + 800 mil. Kč 51 % akcií Geometu.  Nyní vedení  Geometu tvoří 3 jednatelé jmenované ČEZ Severočeskými doly + 2 australští jednatelé EMH. Český stát zaspal a místo toho, aby v letech 2007 až 2014 podpořil české vlastníky společnosti, které by bylo tehdy mnohem levnější, tuto šanci svoji liknavostí propásl a následně v roce 2020 musel za cca 850 milionů Kč koupit 51 % tedy většinový podíl Geometu  od australských prospektorů a tím zajistit zatím i 51 % ze zisku z těžby surovin v následujících letech.
Největší zisk z ložiska lithných slíd na Cínovci (Zinnwald) 2/3 ložiska je na české straně 1/3 je na straně německé, nebude mít ten, který bude „těžit“ ložisko, ale ten, který převede málo koncentrované lithné slídy o obsahu 0,20 až 0,25 % hmotnostních lithia na světově žádaný produkt tedy na Li2CO3. Technologie výroby uhličitanu lithného se skládá ze 2 kroků. První je jednoduší a tím je výroba koncentrátu lithných slíd magnetickou separací, kdy se zvýší koncentrace z 0,2 % až na 1,3 až 1,5 % lithia. Touto operací by se měla zabývat VŠB TU Ostrava. Bohužel vedení VŠB, zejména vedoucí Technologického centra, necítí žádnou zodpovědnost za řešení této technologie. A tak VŠB až na jednu malou výjimku, kdy pro FŽP UJEP Ústí n. L. připravil Ing. Botula, bývalý vedoucí katedry úpravy surovin, ke škodě věci pro neshody na VŠB odešel do předčasného důchodu, asi 60 kg koncentrátu, se touto problematikou nikdo nezabývá. To vidím jako fatální chybu.  A tak experimenty magnetické separace se prováděly v režii australských jednatelů Geometu v Jihoafrické republice. Ještě větší chybu vidím v tom, že „Technologie výroby Li2CO3“ se až na alternativní chlorovou technologii VŠCHT v Čižkovicích, podle mne daleko horší, než technologie výroby Li2CO3 metodou alkalického tavení, na které kdysi pracoval bývalý VÚAnCh Ústí n. L. a dále pak Jandová z VŠCHT  Praha a Šulc z FŽP UJEP, se nepracuje. Bohužel Technologie výroby Li2CO3 se výrobně řeší v Německu a ne v ČR. Osobně jsem s kolegou Richterem připravil v rámci TAČR projekt na řešení nejvýhodnější technologie výroby Li2CO3, bohužel nikdy tento projekt nebyl zařazen, nikdy jsme jako FŽP UJEP Ústí n. L. nesehnali kofinancování. Ale začít by šlo s magnetickou separací ihned před otevřením hlavního ložiska, a to z odvalu Cínovecké deponie - asi 700 000 tun, za což zaplatil jen asi 800 000 Kč miliardář Janeček na základě zřejmě ´zkresleného´ posudku a Sanaka Industry v Horním Slavkově asi 2 000 000 tun odvalu, který dostal Janeček zadarmo jako odpad. Na technologii výroby by se mělo pracovat opět v bývalém VUAnCh, dnes bohužel v majetku PKN ORLEN UniCRE, který o řešení technologie nemá zájem. A vlastní výroba Li2CO3 pak samozřejmě patří do Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n. L., který byl mnohokrát tunelován a málem skončil v konkurzu. Spolek od doby svého založení v roce 1856 zpracovával rudy Krušných hor.                                  
Ing. Jindřich Šulc, CSc., obr. Uhličitan lithný, zdroj Wikipedie (19.2.2022)