Inovace, transformace ekonomiky, přístup k udržitelnosti v dopravě, logistice i energetice. To jsou jen některé z oblastí, které se řeší všude v Evropě. Jsou s tím spojené změny i v našem uvažování o problémech a způsobech jejich řešení. Obecně i v detailu se na tyto otázky zaměřil summit Nové horizonty, na němž vystoupila řada odborníků z oblasti inovací a start-upů.
Summit Nové horizonty má za cíl obecně podpořit inovace, udržitelnost v podnikání, a zejména sdílení poznatků o úspěšných projektech v České republice i v zahraničí. Posílení inovací je klíčové pro budoucí prosperitu naší ekonomiky a konkurenceschopnost. Zásadní roli v posílení inovačních kapacit hrají malé a střední podniky, které jsou schopny rychle reagovat na potřeby trhu.
„Věřím, že summit Nové horizonty přinese další impuls k posílení spolupráce mezi veřejnou správou, městy, podniky, venture kapitálovými fondy, inovativními startupy a akademickou sférou v České republice. Odborné diskuze, startupová soutěž i speciální workshopová zóna se zaměřovaly na tato specifická témata, a summit tak nabídl jedinečnou příležitost pro navazování nových kontaktů a výměnu znalostí“, komentoval záměr akce Traian Urban, Director Innovation Hub East, EIT Urban Mobility.
Inovativní ekonomika budoucnosti: střední a východní Evropa
Jiří Havránek, poslanec Parlamentu České republiky, v zahajovacím panelu uvedl, že Evropa je založená na regulacích, jejichž stavidla je třeba otevřít. „Máme mozky i vizionáře, nedaří se nám nicméně v České republice držet podmínky. Lidé odcházejí do Silicon Valley, čemuž nelze z hlediska financí zabránit. Měli bychom ovšem umět aplikovat novinky a začleňovat je i do veřejné správy,“ řekl Jiří Havránek. Firmy podle jeho slov nechtějí dotace, ale především snížení byrokracie, aby mohl plně fungovat inovativní byznys. Peníze v rámci dotací je potřeba směřovat do vědy a výzkumu.
Traian Urban z EIT Urban Mobility uvedl, že i když má Evropská unie dobré úmysly, v praxi často podnikatelům situaci komplikuje. „Máme sice jednotný trh, ale stále existuje mnoho specifických národních regulací. Například podmínky pro podnikání nejsou ve všech zemích EU stejné,“ vysvětlil. Jako další problém vidí nastavení vzdělávacího systému a jeho propojení s reálným byznysem a podnikatelskými aktivitami. „Jen málo studentů má po škole v úmyslu začít podnikat, většina hledá pohodlnější cestu a míří do velkých firem nebo státních institucí, což brzdí inovace,“ dodal. Dále zdůraznil, že firmy by se neměly soustředit pouze na granty a dotace, ale hlavně na zákazníky a trh. Co se týče udržitelnosti, Traian Urban zdůrazňuje, že každý jednotlivec by měl přispívat svým dílem, místo spoléhání se jen na regulace.
Ondřej Krutílek z Evropského parlamentu zdůraznil, že v rámci EU nejsme schopni inovace financovat jinak než přes banky, což je pomalé. Mobilizace soukromého kapitálu se neděje, podmínky pro mimoevropské investory nejsou připravené. „Před pěti lety se Evropa rozhodla o zelené a digitální transformaci. Ale udělali jsme to špatně, vše se vsadilo na jednu kartu. Připravila se regulace, nedal se prostor kreativitě. Směrnice se schválí, ale trvá několik let, než se podle nich dá řídit,“ navázal na předřečníky Ondřej Krutílek. Byznys nemůže mít svázané ruce, je potřeba věci nechat fungovat i organicky. Zároveň podle Krutílka platí, že už i malé a střední podniky pochopily, že když se regulace EU udělají dobře a podchytí včas, tak jim můžou být ku prospěchu ve všech 27 zemích EU.
Finanční zdroje pro růst startupů a inovací
Druhý blok summitu se zaměřil na to, kde mohou nalézt zdroje financování start-upy a jaké jsou klíčové výzvy start-upů.
Simona Michalíková z CzechInvestu představila Sandbox, nový web pro podporu fintech, zaměřující se na finanční trhy. „Snažíme se pomoci start-upům a malým a střední podnikům. Mladý člověk má ideu, ale neumí si poradit s regulacemi a podobně. Máme vhled do problematiky, know-how k podpoře byznysu. CzechInvest jednak přímo podporuje firmy, pak se také nepřímo snaží zlepšovat ekosystém, aby byl dostatečný přísun kapitálu pro start-upy,“ řekla Simona Michalíková.
Zuzana Picková z Czech Private Equity and Venture Capital Association připomněla, že v České republice je v porovnání s Německem, Francií, tím spíše s USA, málo kapitálu. „Obrovské množství kapitálu můžou přinést fondy, které můžou distribuovat peníze do inovativních řešení a start-upů. Je třeba si říci, kolik peněz a na co chceme dát,“ uvedla Zuzana Picková. Je přitom důležité vhodně kombinovat peníze z penzijních fondů, od bank a státní peníze.
Emília Mamajová z Espira Investments, který podporuje malé a střední podniky, částečně také start-upy, přiblížila, že strategií společnosti je vstupovat do firem jako partner. „Podporujeme kapitálem. Finance, právní vztahy, byznys plán, strategie, to jsou věci, které firmy nemají úplně uspořádané. Společnosti, které dodržují diverzitu, tedy mají ženy ve vedení, jsou více kreativní, více se perou na trhu,“ řekla Emília Mamajová. Diverzita přináší i vyšší profitabilitu, menší riziko insolvence, má tedy prokazatelnou přidanou hodnotu.
Vladimír Bílek z Evropské komise popsal, že nefinanční podpory na úrovni EU je obrovské množství, například zahraniční stáže pro začínající podnikatelky. Existují programy na ochranu duševního vlastnictví nebo jak se dostat na zahraniční trhy. Druhou fází je vlastní finanční podpora, dotace10 miliard eur pro inovativní firmy. Dále je to podpora bank, aby úvěrovaly inovativní projekty. „V České republice existují poradenská centra pro čerpání podpory. Často je služba zadarmo, protože EU už pochopila, že nejde jen o to dát peníze na stůl. Firmy nemají čas procházet nejrůznější stránky, odkazy a aktualizace. S tím je potřeba jim pomoci,“ dodal Vladimír Bílek.
Městská mobilita: nové trendy
Marie Koflák z PowerHUB představila hlavní trendy v městské mobilitě. Budoucností je sdílená mobilita. Například v Berlíně již existuje multimodální aplikace, která je využitelná jak na metro, tak na koloběžku. „Lidé jsou nadšení pro nové technologie, například autonomní autobusy, ale jako součást stávajících služeb,“ uvedla Marie Koflák. Velké množství financí směřuje do vyšší efektivity baterií, podstatná je cirkulární ekonomika. Big data jsou dnes zlato, prostřednictvím nich je možné se kvalifikovaně rozhodnout. A kvalifikovaná rozhodnutí šetří náklady.
Jakub Moťovský z WOLT upozornil, že celosvětovými trendy jsou doručování drony a malými autonomními vozidly. „Už máme piloty ve Skandinávii. Je tam více technologických firem, lidé více akceptují nové technologie. Legislativně jsou nejdále pobaltské země. Ve střední Evropě chceme převést kurýry na elektro. Důležité je, aby existovaly univerzální baterie a univerzální dobíjecí stanice,“ nastínil Jakub Moťovský. Společnost WOLT algoritmicky optimalizuje trasy, čímž snižuje dopravu ve městech a emise. Nízkoemisní a bezemisní zóny chápe jako příležitost, jako otázku správného nastavení, například přechodem na e-biky.
Robin Švaříček ze Škoda X uvedl, že Čína má technologický náskok, který se teď snažíme vyřešit. Cla nejsou úplně nejlepší řešení, ale pokud existuje státní podpora v Číně, tak cla jsou jeho slov nezbytná. „Lepší je nacházet nové technologie než někoho neustále dohánět. Hlavním a nejlepším řešením sdílené mobility je veřejná doprava, elektrokola jsou doplňkem,“ dodal Robin Švaříček. Společnost se aktuálně zabývá například myšlenkou využití kufrů aut, která denně stojí 20 hodin na ulici, jako doručovacích boxů. Dále systémem dataparkování, kdy auto přijede na místo a samo komunikuje se systémem placeného parkování.
Diana Bosáková se společnosti Košík potvrdila, že čím jsou elektromobily dostupnější, tím pro firmu lépe. Především kvůli momentální infrastruktuře to pro Košík však stále není výhodné. „Jako firma poskytujeme to, že v rámci jedné cesty realizujeme více nákupů, což je ekologické. Klientovi jde o čas. Způsob dopravy se musí přizpůsobit požadavkům klientů. Pro větší nákupy jsou pro nás možné jak automobily, menší dopravní prostředky pro nás nejsou realizovatelné,“ řekla Diana Bosáková. Průměrné auto společnosti Košík je na 20 nákupů.
Inovace v cirkulární ekonomice
Ročně v České republice vyprodukujeme 38 milionů tun. Cirkulární ekonomika není jen o odpadech, ale o celém cyklu výrobků. O cirkulární ekonomiku se snaží start-upy, společnost jako celek je stále lineární.
Cyril Klepek z Cyrkl jako konzultant pomáhal s inovacemi, pak pochopil, že je potřeba změnit odpadový svět. Věnoval se aukcím odpadů v reálném čase, nakonec zjistili, že firmy odpady řešit nechtějí. „Uvědomili jsme si, že to musíme od nich převzít, udělat to za firmy sami. Klient má jednoho partnera, nemusí nic řešit. A po tom je teprve hlad. Může to být velký byznys. Buď systém musí ušetřit náklady nebo banka musí firmě dát výhody, jinak se firmy cirkulární ekonomikou zabývat nebudou,“ zdůraznil Cyril Klepek.
Hana Fořtová z NIL Textile se zaměřila na problematiku textilního odpadu. „Textilní průmysl je jeden z nejvíce zatěžujících pro naši planetu. Jen 1 % oděvů, co jsou kdy vyrobeny, se recyklují. Spotřeba primárních zdrojů je obrovská,“ řekla Hana Fořtová. Cestou jsou udržitelnější materiály a výroba blíže Evropě. Společnost zajišťuje systém zpětného sběru a recyklaci na molekulární úrovni. Technologie umí materiál rozložit na molekuly a složit ho zpět, a to někdy i v lepší kvalitě, čímž se chrání primární zdroje.
Matěj Louda z 1PS Technology sdělil, že před 10 lety se začali zabývat využitím baterií z elektromobilů. Je vyrobena z poměrně drahých materiálů pocházejících ze zdrojů mimo Evropu. Primárně jde o využití baterie pro ukládání energie. V další fázi o přepracování materiálů z baterie, aby zůstával v EU a dále se s ním pracovalo. „Nejdůležitější je nebát se vlastních nápadů. Když to člověk nezkusí, nikdy nebude vědět, jestli se vložená energie vyplatí. Pro cirkulární ekonomiku je v Evropě nejlepší čas. Dnes to není mainstream, ale za 15 let se může stát standardem, ne proto, že to někdo vnucuje, ale proto, že to chce a je to normální,“ dodal Matěj Louda.
