Tropické horské lesy v Africe vážou mnohem více uhlíku, než se dosud myslelo – dokonce více, než na stejné ploše zvládne amazonský deštný prales. Jeden hektar nedotčených afrických lesů uloží přibližně 150 tun uhlíku. To odpovídá množství emisí CO2, které se vyprodukuje při zajištění elektrické energie pro stovku domácností ročně. Mezinárodní tým, v němž jsou i vědci z Botanického ústavu AV ČR, ovšem také překvapila rychlost, jakou lesy ve vysokých afrických horách mizí. Autoři studie, uveřejněné v časopise Nature, spočítali, že za posledních dvacet let jich ubylo 800 tisíc hektarů. Pokud bude pokračovat současné tempo odlesňování, zmizí do roku 2030 dalších 500 tisíc hektarů. Výsledky studie, na níž se vedle expertů z Akademie věd ČR podíleli i výzkumníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity, jsou překvapivé. Předpokládalo se, že díky horskému klimatu budou tamní lesy zachycovat méně uhlíku. Nižší teploty v horách a dlouhá období, kdy jsou hory zahaleny mraky, by měly zpomalit růst stromů, zatímco silné větry a příkré a nestabilní svahy měly omezit velikost, které mohou stromy dosáhnout, než se vyvrátí a odumřou.
Navzdory očekávání vědců se však i v těchto lokalitách stále velmi často objevují vzrostlé stromy s průměrem kmenu přes sedmdesát centimetrů. A právě ty zachytávají velké množství uhlíku. Na rozdíl od jiných kontinentů tak horské lesy v Africe pohlcují stejné množství uhlíku na jednotku plochy jako lesy nížinné. Dokonce v tomto ohledu překonávají amazonský deštný prales.
Jinými slovy, stávající informace Intergovernmental Panel on Climate Change o afrických horských lesích, podle něhož je v nich uloženo 89 tun uhlíku na jeden hektar, značně podhodnocují význam afrických lesů v rámci globální regulace klimatu.
A jak se množství zachyceného uhlíku vlastně měří? Mezinárodní tým shromáždil data o 72 tisícovkách stromů ve 44 horských lokalitách ve dvanácti afrických státech od Guineje po Etiopii, na jihu pak až po Mosambik. „Měření v horské lokalitě probíhá tak, že se vytyčí oblast, v níž se zaznamenává průměr kmene, výška a druh každého stromu. Z těchto údajů pak lze spočítat množství uhlíku, které stromy pohlcují,“ vysvětluje metodologii Jiří Doležal z Botanického ústavu AV ČR.
Úbytek lesů je alarmující
Autoři studie také zkoumali, kolik tropických lesů z afrických pohoří zmizelo za posledních dvacet let. Spočítali, že jich ubylo 0,8 milionu hektarů – asi pět procent z celkové plochy. V některých zemích je to více než dvacet procent. Nejhůře zasažené kácením jsou Demokratická republika Kongo, Uganda a Etiopie. Úbytek stromů vedl k uvolnění více než 450 milionů tun CO2 zpět do atmosféry. Pokud bude pokračovat současné tempo odlesňování, zmizí do roku 2030 další půlmilion hektarů těchto lesů.
Vedle toho, že tyto lesy významně ovlivňují regulaci klimatu, představují také přirozený biotop pro mnoho vzácných a ohrožených druhů. Například jsou útočištěm poslední populace pralesních slonů, kteří v ekosystému zastávají nezanedbatelnou úlohu při roznášení semen a živin a spásání menších stromů. To přispívá k tomu, že vyšší stromy mají lepší příležitost k dalšímu růstu. Tamní lesy zároveň poskytují vodu pro miliony lidí žijících níže po proudu řek.
V rámci tzv. Bonnské úmluvy uvolnila většina afrických států velké plochy na obnovu lesů. Ačkoli je zalesňování důležité pro zmírnění změny klimatu, větší prioritou je zabránit odlesňování. Vědci doufají, že tato nová zjištění pomohou k efektivnímu využití finančních mechanismů na zastavení odlesňování a ke zlepšení ochranářských zásahů v tropických pohořích. Bohužel i v chráněných oblastech totiž kácení, degradace lesů a úbytek živočišných druhů představují stále velký problém.
Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů, ve spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR (28.8.2021)