Radim Pařík, prezident Asociace vyjednavačů
Tento týden se uskutečnil celonárodní sjezd Demokratické strany v Chicagu. Kamala Harrisová byla očekávaně potvrzena jako prezidentský kandidát. Jako viceprezidentka se stala logickým nástupcem odstoupivšího Joe Bidena. Ale nenechala nic náhodě.
Příležitost vycítila okamžitě po odstoupení Joe Bidena, kdy si o nominaci nepřímo řekla tím, že okamžitě zahájila neoficiální volební kampaň. Oficiálně ji oznámila až na začátku července ve Filadelfii. Své odpůrce tak dostala do nezáviděníhodné pozice, protože není v zájmu nikoho, a o to více ne v zájmu sponzorů strany, aby se tříštily síly. A tak musí tlačit potenciální soupeře ke spolupráci. Je to zcela nestandardní postup a z pohledu vyjednávání jde o slepou uličku, kterou Kamala Harris svým spolustraníkům připravila.
Do své kampaně Harrisovou samozřejmě museli zahrnout i republikáni. Donald Trump se vyjadřuje k její etnicitě a barvě pleti, tu nejšpinavější práci (cílící na opravdové rednecky) za něj ale v kampani udělal bývalý wrestler Hulk Hogan. Jenže obojí je možná zbytečné, demokrati jsou schopni si kampaň kazit sami. Třeba tím, když k mikrofonu pustí manželku bývalého prezidenta Baracka Obamy Michelle, která svým vystoupením na sjezdu Demokratické strany všechny řečníky zastínila.
Politické kampaně přiostřují, a o USA to platí dvojnásob. Navíc s Bidenovým odstoupením ztratil Donald Trump svůj velký trumf, když rád útočil na soupeřův věk. Situace se otočila a Kamala Harrisová se začala profilovat jako velmi silný protikandidát. Trump proto přitvrdil, a naprosto pochopitelně jako přeživší atentátu na svou osobu i této situace nadmíru využívá. Někteří politologové dokonce tvrdí, že od toho momentu je o jeho vítězství rozhodnuto.
A tak i když Biden při svém pondělním projevu na sjezdu Demokratické strany působil, jako by o deset let omládl, a přednesl strhující projev plný sil, demokraté musí spoléhat na Harrisovou a na to, že neodradí voliče, kterým bude během kampaně zdůrazňováno, že na politickém spektru reprezentuje spíše levici. I tak ale těsně, aktuálně o jedno procento, v průzkumech vede. Nespornými plusovými body pro ni jsou ty, že je žena, a že zastupuje menšinu. Dále umí dobře mluvit, a umí také vyprávět příběhy.
Donalda Trumpa však nesmí podcenit. Je to těžký a tvrdý soupeř, a dokáže udělat kampaň tak špinavou, že se všichni po kolena zmáčí v blátě. Třeba když sdílí podvržené fotky Swifties, tedy fanoušků Taylor Swift, kteří mu vyjadřují podporu. Paralela s Babišem na festivalu Votvírák se nabízí. Babiš postoval na sociální sítě, že ho mladí návštěvníci festivalu mají rádi, mezi tím na podiu vystupující kapela skanduje pravý opak. Rozdíl je v tom, že za Trumpa tentokrát udělala špinavou práci umělá inteligence. A i když na to mnozí skočí, Harrisová má stále hodně velkou šanci.
Rozhodující totiž bývají debaty. Ta první bude 10. září na stanici ABC a vyjednává se o dalších. Američani mají několik hledisek, jak změřit své prezidentské kandidáty – hodnotí jejich vzhled, zdraví a činy. Mají rádi debaty ve stylu kampaně JFK, americky nadupané energií. Kamala Harris mluví k publiku a jasně vzkazuje ‚já vyhraju‘. A Amerika potřebuje silné lídry, jako my všichni.
Svět chce být klamán, a pravda je to, čemu uvěří voliči. Fake news tak slouží jako dokonalý nástroj, protože se zapíše do hlav lidí rychleji, než protistrana zasáhne. Taylor Swift se tak oprávněně bojí budoucího tlaku obou stran. Přitom se zpravidla k politice ani politickým představitelům nevyjadřuje. Až na výjimku. A to v pět let starém prohlášení. Vyjádřila v něm svou nespokojenost. S prezidentem Trumpem. (25.8.2024)