Kanalizace

Soudíc z vykopávek, měli kryté odpadní stoky již v Ninive, v Babylonu, ve star. Egyptě, v Jeruzalémě i v pravěkém městě, vykopaném v 20. letech tohoto století v údolí ř. Indu. V Římě byla zřízena v 6. století př. Kr. rozsáhlá stoka podzemní, Cloaca maxima, a v 1. století př. Kr. značně rozšířena. V Evropě se první (nekryté) stoky objevují v městech v 12. století. V 16. století v některých angl. městech stoky kryté. R. 1531 zřízeny ve slez. městě Bunzlau klenuté stoky, jimiž odváděny odpad. vody na pole za městem. V Praze zřízena první klenutá stoka od kostela sv. Jindřicha k Prašné bráně r. 1660. R. 1815 zavedena ve Spoj. státech jednotná kanalizace, dovoleno pouštět do stok i fekálie. R. 1843 zřízena první soustavná kanalizace v Hamburku. R. 1870 zavedeno po prvé chemické čištění kanal. splašků. Roku 1882 zavedl Mouras ve Francii zahnívací jámy. R. 1891 se objevuje kanalizace závlahová (pouštění kalů na pole), v Anglii. R. 1893 čištění kalů skrápěním biologických těles. R. 1904 zavedl Travise v Anglii zdrže v čist. stanicích, r. 1906 první zdrže Imhoffovy v Německu. R. 1912 první zařízení na aktivaci kalů.