Boj proti kastovní nadřazenosti v Indii trvá již přes sto let. Přesto je diskriminace na kastovním základě stále běžná a Indové ji šíří do západního světa. Někteří Indové se odmítají vzdát pocitu kastovní nadřazenosti a kasty v Indii mezi sebou soupeří o prestiž, státní výhody a ekonomické zdroje. Tématu jsme se věnovali v časopise A / Věda a Výzkum.
Psal se rok 1916, když indický vědec, vlivný politický vůdce a celoživotní bojovník za práva příslušníků nejnižší indické kasty Bhímráo Rámdží Ámbédkar prohlásil: „Pokud budou hinduisté migrovat do jiných oblastí na planetě, indické kasty se stanou světovým problémem.“ V červnu 2020 se před americký soud dostal bezprecedentní případ. Kalifornský stát zažaloval významnou IT firmu Cisco Systems ze Silicon Valley za porušení občanských práv, diskriminaci na pracovišti. A nešlo jako obvykle o rasu, pohlaví, věk nebo sexuální orientaci, ale vůbec poprvé o diskriminaci na základě kasty.Inženýra z Indie zaměstnaného u multimiliardové technologické firmy měli diskriminovat jeho dva nadřízení manažeři — také původem z Indie. Podle obžaloby mu bránili v povýšení, nedávali odměny, zadávali nesplnitelné úlohy… Důvodem byl podle žalobce fakt, že inkriminovaný pochází z nejnižší kasty dalitů, takzvaných nedotýkatelných, někdy se jim také říká nedotknutelní. Zatímco manažeři se narodili do kasty bráhmanů, kterou indická společnost vnímá na společenském žebříčku nejvýše.
Případ otevřel v USA Pandořinu skříňku. Začala se rojit podobná svědectví dokazující, že si někteří migranti zrcadlí v indické společnosti hluboce zakořeněný kastovní systém a brání si svůj pocit nadřazenosti v nových domovech po celém světě, kde spolu Indové většinou tvoří společenství.
Obr. Člověk si kastu vybrat nemůže, narodí se do ní. Původ kastovního systému je zastřen tajemstvím.
Od devadesátých let minulého století zásobuje Indie Západ především technologickými a IT odborníky. Americké společnosti jich najímají ročně téměř sto tisíc. Mnozí se ve svém oboru dostali mezi ty nejvlivnější a řídí nejmocnější organizace na světě – Googlu například velí Sundar Piččai, v Microsoftu je generálním ředitelem Satja Nádella. Většina migrantů pochází z vyšších kast. Díky indickým státním pobídkám, které umožňují studium i lidem z kast nejnižších, už není ale výjimkou, že se do světa dostávají také lidé, jejichž předky společnost odsoudila jen k těm nejhorším pracím jako třeba mytí záchodů, a dveře do škol pro ně byly zavřené.
„Neříkám, že kastovní nadřazenost dávají najevo všichni Indové, ale těch případů je dost. Problém je to například i ve školách, kde si studenti z nízkých kast stěžují, že se k nim ošklivě chovají, ponižují je,“ říká indolog Pavel Hons z Orientálního ústavu AV ČR. Spolužáci z vyšších kast je nepřijímají do kolektivu, odmítají s nimi společně jíst, jídlo a pití, kterého se dotkli, považují za nečisté, dávají jim najevo, že jsou méněcenní. Aby takovému chování školy předešly, zařadily v posledním roce některé univerzity v Anglii a ve Spojených státech zákaz diskriminace na základě kasty do školních řádů. „V Indii by se takové kastovní projevy možná i přešly. Ale na Západě je mohou lidé z nižších kast vnímat intenzivněji, protože si představují, že se kastovnictví tisíce kilometrů od Indie zbaví,“ míní Pavel Hons, autor knihy Kasta a basta a společně s Dagmar Markovou Když němí promluví.
Na Západě nedochází k takovým extrémním projevům kastovnictví jako v samotné Indii, kde nedotýkatelní mohou být vystaveni brutálnímu násilí. Evidovaných případů násilí na nedotýkatelných je ročně zhruba 40 tisíc. Dalité mohou zaplatit životem například za mezikastovní sňatek, nebo pokud si muži ve svůj svatební den vyjedou na koni, což je výsada jen vyšších kast. Objevují se případy znásilnění (nezřídka hromadné) dalitek muži z vyšších kast. Pokud z něj žena vyvázne živá, hrozí jí odsouzení vlastní rodiny, která na ni pohlíží jako na nečistou.
Kastovní galimatyáš
Indická společnost se tradičně dělí na čtyři společenské vrstvy neboli varny. Každou spojuje s nějakou činností, povoláním. Bráhmani jsou kněží a elita, kšatrijové vládcové a válečníci, vaišjové pracují jako obchodníci, rolníci, řemeslníci a šúdrové jsou dělníci, sluhové a námezdníci. Mimo systém stojí ještě jedna velká skupina lidí, již zmínění dalité neboli nedotýkatelní. Všichni se pak dělí do mnoha dalších kast a podkast. Dalitů je dnes asi 200 milionů, 16,6 % indického obyvatelstva.
V minulosti bývali prakticky vyloučeni ze společenského a náboženského života, vedli strastiplný život – v bídě, otroctví, ponížení. Byli bezzemci, někteří třeba mohli vycházet z domu jen v noci, nesměli si zahalovat vrchní část těla, nesměli se přiblížit k lidem z vyšších kast, museli, a mnohde stále musí, vykonávat jen práce, které hinduisté považují za nečisté: odklízejí uhynulý dobytek, kopají hroby, čistí ulice a záchody.
Kasta je dědičná, člověk se do ní prostě narodí. Určitou možností je mezikastovní sňatek, ten ale bývá komunitou špatně přijímán — ve výjimečných případech může být potrestán vraždou manželů. Kastovní systém se etabloval v době vzniku prvních měst a státních útvarů. Jeho původ je zastřen tajemstvím. Existuje mnoho hypotéz, podle kterých například sehrála roli urbanizace, dělba práce a etnické odlišnosti. „Na každé té teorii něco je. Muselo ale jít o souhru okolností, které daly vzniknout tak masivnímu společenskému zřízení, jež vydrželo několik tisíc let,“ myslí si Pavel Hons.
Kasty se časem měnily, rozrůstaly a dělily se do mnoha podkast. V dnešní Indii je jich asi čtyři tisíce. Jak ale dodává Pavel Hons, možná mnohem více. „Definovat přesně kastovní systém je složité. Je to velmi fluidní prostředí. Mezi kastami jsou obrovské rozdíly. Některé základní charakteristiky se mohou v různých regionech měnit. Proměnných je celá řada, ne všude třeba platí endogamie, jeden z typických znaků, “ vysvětluje indolog.
Obr. Pro mnoho Indů je bez ohledu na jejich postavení kastovní příslušnost důležitým prvkem jejich osobní identity.
Obr. Není výjimkou, že se děti z vyšších kast ve škole posmívají spolužákům z kast nižších.