Třetina Čechů v práci obědvá o samotě, každý dvacátý dokonce vůbec. Vyplývá to z průzkumu Barometr FOOD mapujícího stravovací návyky Čechů. V kvalitním stravování nám nejčastěji brání nevhodné pracovní prostředí, podpora lepšího způsobu stravování leží především v rukou zaměstnavatele. Nejčastěji si obědy nosíme z domova, naopak pokles registrují dříve populární podnikové kantýny. Vlivem stagnace až mírného poklesu cen se však obědoví strávníci pomalu vracejí i do klasických restaurací. Podle Edenred Restaurant Indexu se průměrná cena oběda drží na přibližně stejných částkách už třetí měsíc v řadě. Počet plateb v restauracích meziročně stoupl o 15 %.
Pravidelný oběd je klíčovým prvkem k udržení zdravého životního stylu. Většina zaměstnanců si jej proto v práci neodpustí. Podle výsledků Barometru FOOD hlavní jídlo dne pravidelně vynechává zhruba 5 % z nich. Dle odborníků ale pravidelnost není vše – záleží i na tom, kde a s kým si oběd obvykle dopřáváme. Se spolupracovníky ze stejného oddělení nejčastěji obědvá 59 % Čechů. Oběd s rodinou nebo s přáteli upřednostňuje 5 % pracovníků. Necelá třetina (31 %) zaměstnanců pak obědvá o samotě.
„Z výsledků průzkumu je jednoznačně patrné, že pokud tuto možnost máme, preferujeme obědvat v kolektivu. Zajistí-li zaměstnavatel správné podmínky, stává se z oběda pravidelný zvyk, který odbourává stres a utužuje vztahy na pracovišti. Zároveň motivuje zaměstnance se do kanceláře vracet, čímž se prohlubuje také jejich vztah ke značce zaměstnavatele. Na druhé straně ale podle dat řada strávníků přesto obědvá o samotě, nebo oběd zcela vynechává. Za bariéru pravidelného poledního stravování uvádějí zaměstnanci především nevyhovující stav pracovního místa či prostředí pro stravování,“ vysvětluje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.
Co zaměstnance motivuje k tomu, aby v práci obědvali pravidelněji?
Respondenti řadili položky podle důležitosti (1-9), vyšší hodnota znamená důležitější
Významnou roli hrají také finanční faktory. Oslovení zaměstnanci zmiňují, že k tomu, aby v práci obědvali pravidelněji, by je motivoval příspěvek od zaměstnavatele. Nezanedbatelná část zaměstnanců by rovněž ocenila delší obědovou pauzu. „Na stravování zaměstnanců v pracovní době má zásadní vliv zaměstnavatel, který svými rozhodnutími přímo i nepřímo ovlivňuje jeho kvalitu a vyváženost. Průzkumy Hospodářské komory ČR i zkušenosti konkrétních zaměstnavatelů jasně dokazují, že si podporou stravování zaměstnavatel zajistí větší spokojenost zaměstnanců, a spolu s ní stoupne i jejich výkonnost. Nemusí přitom jít pouze o podporu finančního charakteru. Důležité je dopřát zaměstnancům dostatek času na oběd a vytvořit prostředí, ve kterém nepůsobí půlhodinová obědová pauza jako obtíž, ale jako vítaná příležitost pro budování vztahů na pracovišti,“ míní Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR.
Obědy si nejčastěji připravujeme sami
Přímo v prostředí kanceláře během pracovního dne nejčastěji obědvají téměř tři pětiny zaměstnanců. Většina si přitom k obědu dává jídlo, které si přinesli z domova. Tímto způsobem nejčastěji obědvá 42 % pracovníků. Necelá 4 % zaměstnanců v práci obědvají jídlo, které si přinesli z restaurace, další 4 % si nechávají jídlo z restaurace dovézt rozvážkovou službou.
Mimo kancelář na oběd vyráží asi třetina zaměstnanců. Nejpopulárnější jsou klasické restaurace, ve kterých nejčastěji obědvá 22 % pracovníků. To je ve srovnání s dříve populárními podnikovými kantýnami (12 %) téměř dvojnásobek. V pohodlí domova se pak obvykle stravuje necelých 10 % zaměstnanců. To odpovídá datům z otázek v průzkumu týkající se práce z domova, podle kterých právě desetina zaměstnanců v pracovním týdnu stráví na home office více než polovinu dní.
„Stravování z domova může být příležitostí vychutnat si společně s rodinou vyvážené, doma připravené jídlo z kvalitních čerstvých surovin, ale také rizikem v podobě snadné dostupnosti nezdravých slaných i sladkých pochutin či dovážky z fast foodu konzumované ve spěchu u počítače. Měli bychom tak dbát na to, jaké domácí prostředí a kulturu stravování si vytvoříme. Protože právě prostředí, které nás obklopuje, do značné míry utváří naše návyky,“ vysvětluje MUDr. Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu.
Pro zaměstnance pracující na home office, kteří si nestíhají jídlo sami připravit, nebo si na oběd zajít do restaurace, představuje jednu z mála možností, jak se během práce kvalitně najíst dovážka. Alespoň občas si jídlo nechávají doručit dvě třetiny zaměstnanců. Oblibu rozvážkových služeb potvrzují i data z Edenred Restaurant Indexu. Z něj vyplývá, že ze všech plateb restauracím za obědy je až 9 % realizováno skrze rozvážkové služby. Z hlediska celkové utracené částky však tyto transakce představují 21 % celkové hodnoty plateb.
