Kdepak, Poláci Čechy ve mzdách nedotáhli

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

V čistém mají Češi v průměru o takřka 3000 Kč měsíčně více, hlavně díky zrušení superhrubé mzdy.

Značný mediální ohlas vzbudila v tomto týdnu studie poradenské společnosti Forvis Mazars, podle níž už průměrná mzda v Polsku dotáhla tu českou – a dokonce ji převyšuje. To však je pravda jen v hrubém vyjádření. Jenže lidi mnohem spíše zajímá mzda čistá. A tu mají Češi stále zřetelně vyšší. V průměru takřka o 3000 korun měsíčně.

Konzultanti z Forvis Mazars ve svém letošním srovnání mzdové úrovně 25 zemí uvádějí, že průměrná mzda v polském soukromém sektoru dosahuje částky 1795 eur, zatímco v českém jde o 1779 eur. V přepočtu do korun dle nynějšího kursu se jedná o 45 503 korun v případě polské průměrné mzdy a o 45 098 v případě té české. V hrubém vyjádření tedy průměrně vydělávající Polák bere o 405 korun více než průměrně vydělávající Čech.

To, co je však primární z hlediska vývoje životní úrovně lidí, není mzda hrubá, nýbrž ta čistá.

Uvedená hrubá mzda 1795 eur odpovídá po přepočtu do polské měny výdělku 7665 zlotých. Z této částky ale v kapse průměrně vydělávajícího Poláka končí po odečtení daní a odvodů jen 5555 zlotých (viz kalkulátor zde). To je v přepočtu do měny české 32 941 korun. To je tedy čistá výplata průměrně vydělávajícího Poláka po přepočtu do korun.

Průměrně vydělávající zaměstnanec českého soukromého sektoru si letos podle Forvis Mazars přijde, jak už víme, na 1779 eur, tedy 45 098 korun. To je v případě bezdětného pracovníka 35 671 korun čistého (viz kalkulátor zde). Průměrně vydělávající bezdětný Čech tak měsíčně pobírá o 2730 korun čistého více než průměrně vydělávající Polák.

Důvodem vyššího čistého výdělku Čechů jsou v souhrnu nižší daně a odvody, jimž v porovnání s Poláky čelí. Jeden příklad za všechny. Ještě v roce 2020 by hrubá mzda čítající 45 098 korun odpovídala v čistém vyjádření částce jen 33 146 korun. V tom roce ale došlo k takzvanému zrušení superhrubé mzdy. Od roku 2021 tak čeští zaměstnanci platí ze svého příjmu daň ve výši pouze 15 procent, namísto zhruba 20 procent jako ještě roku 2020.

Pokud by k tomuto zrušení superhrubé mzdy nedošlo, v čistém vyjádření by letos průměrně vydělávající Čech měl už jen o 205 korun vyšší příjem než průměrně vydělávající Polák. Bez zrušení superhrubé mzdy by se tak výdělky Čechů prakticky srovnaly s výdělky Poláků nejen v hrubém, leč i v čistém vyjádření.

Zrušení superhrubé mzdy tedy zcela zásadním způsobem pomáhá držet čisté výdělky Čechů citelně nad čistými výdělky Poláků. Kritici by však mohli namítnout, že důsledkem toho je narůstající tuzemské veřejné zadlužení. Vždyť právě zrušení superhrubé mzdy je stěžejním důvodem nárůstu českého veřejného zadlužení v posledních letech. Ročně připravuje české veřejné rozpočty o více než 100 miliard korun.

Jenže i přes zrušení superhrubé mzdy je Česko znatelně méně zadluženo než Polsko. Veřejný dluh Česka ke konci loňska činil 44 procent HDP, zatímco v případě Polska to bylo 49,6 procenta HDP. Češi tak mají citelně vyšší čisté výdělky než Poláci, díky nižším daním, aniž by to stav české veřejné kasy zhoršovalo na, či dokonce za úroveň stavu té polské.

Harrisová ve svých šancích na Bílý dům již prakticky dotáhla Trumpa

Jeho šance je nyní dokonce nižší, než byla před televizní debatou s Bidenem

Americký exprezident Donald Trump rychle ztrácí své šance na návrat do Bílého domu. Už „prohospodařil“ nejen všechen nárůst svých šancí, jenž nastal po nezdařeném atentátu na něj, ale přišel i o předchozí nárůst, který byl důsledkem televizní debaty s Joeem Bidenem koncem června. Katastrofální Bidenův výkon v ní nakonec o minulém víkendu vedl k prezidentovu odstoupení z klání o Bílý dům. Mocný nárůst svých šancí od té doby zažívá jeho „náhradnice“, viceprezidentka Harrisová.

Dnes se vůbec poprvé dostaly šance Harrisové na úroveň padesáti procent. Dosud byly vždy méně než poloviční. Vyplývá to z údajů online predikční platformy PredictIt (viz graf agentury Bloomberg níže). Tu provozuje novozélandská Victoria University, kanceláře má v americké metropoli Washingtonu.

Predikční platformy vlastně představují formu sázení. Jejich prostřednictvím lidé směňují kontrakty, jejichž výnos vychází z výsledku nějaké budoucí události, třeba právě nadcházejících prezidentských voleb v USA. Cena daných kontraktů, která se ustaví v rámci jejich směňování, představuje kolektivní predikci zainteresovaných, podepřenou jejich vlastními penězi. Pokud se například, jako nyní, obchodují kontrakty na Trumpovo vítězství za 53 centů, značí to, že mu účastníci obchodování na platformě PredictIt přisuzují 53procentní šanci, že Bílý dům dobude.

To, že má nyní Trump 53procentní šanci a Harrisová šanci padesátiprocentní, není chybou. Součet šancí obou kandidátů na platformě, jako je PredictIt, může mírně kolísat kolem logické hodnoty sta procent. Cena kontraktu vztažená ke konkrétnímu výsledku odráží vždy ten poslední, nejnovější obchod, který se s ním uskutečnil. Zejména pokud se cena kontraktu rychle mění, součet jejich cen může být mírně odlišný od hodnoty sta procent.

Trumpovy šance na Bílý dům vystoupaly na své maximum sedmdesáti procent v polovině července, v reakci na pokus o atentát na něj. Od té doby vykazují klesající tendenci. Včera sestoupily až na 53 procent. To je dokonce nižší hodnota, než jakou vykazovaly v předvečer zmíněné televizní debaty se současným prezidentem Bidenem. Tehdy činily 55 procent.

Trump tak v očích „investorů do volebního výsledku“, tedy sázejících na platformě PredictIt, zatím nenalézá účinný recept na vzestup Harrisové. Její šance vystoupaly po Bidenově odstoupení ze 40 na nynějších 50 procent. (27.7.2024)