Kdo má nejnižší inflaci z významných světových ekonomik?

Komentář Lukáše Kovandy

Nejnižší inflaci mají z významných světových ekonomik nyní Čína, Rusko a Saúdská Arábie. Česká inflace převyšuje tu ruskou nejvíce v tomto miléniu, zcela nebývale.

Z dvaceti nejvýznamnějších/největších ekonomik světa (G20) mají momentálně nejnižší meziroční inflaci Čína, Rusko a Saúdská Arábie, ukazují data Bloombergu. Pořadí je následující. První je Čína s meziroční inflací 0,1 procenta, druhé Rusko s inflací 2,3 procenta a třetí Saúdská Arábie s inflací 2,7 procenta. Například USA vykazují inflaci 4,9 procenta, a eurozóna dokonce 6,1 procenta (viz tabulka agentury Bloomberg níže).

Inflace v Česku momentálně převyšuje inflaci v Rusku v historicky nebývalém rozsahu (viz Graf 1 níže). Rozdíl mezi inflací v Česku a inflací v Rusku je nyní nejvyšší v tomto miléniu. Po roce 2000 mělo Česko málokdy inflaci vyšší než Rusko. A pokud ano, tak jen zcela nepatrně a po kratinkou přechodnou dobu. To se ale v posledních dvanácti měsících zásadně změnilo (viz Graf 2 níže).

Samozřejmě, problematická je jak srovnatelnost obou časových řad, například už jen z důvodu odlišné metodiky zjišťování. A problematická je i sama důvěryhodnost ruských dat. Na druhou stranu platí, „poznej svého nepřítele“. Můžeme si namlouvat, že ruská data jsou zásadně zfalšovaná. Jsme si tím ale jisti? Pokud tomu tak totiž nebude, uniká nám zásadní vysvětlení třeba toho, proč má Putin stále tak širokou podporu ruského obyvatelstva; prostě proto, že se mu ekonomicky možná nevede až tak zle, jak si namlouváme.

Pokud si to tedy ovšem namlouváme, zhoršuje se také náš odhad dalšího ekonomického a společenského vývoje v Rusku, což naši pozici ve vzájemné konfrontaci oslabuje. Proto, že jsme dost dobře „nepoznali našeho nepřítele“.

Kde se letos nejvíc vyplatí dovolená?

Kde se letos nejvíc vyplatí dovolená s ohledem na kurs koruny a inflaci? V Egyptě a v Norsku, naopak v Turecku i přes výrazný propad liry česká koruna ztrácí hned pětinu své kupní síly.

S blížícími se prázdninami vrcholí rozhodování Čechů, kam letos vyrazit na dovolenou. Pokud by se měli rozhodovat podle toho, kde z vyhledávaných dovolenkových destinací je letos v porovnání s loňskem nejlevněji, musí vzít v potaz hlavně dva faktory: kurs koruny vůči měně dané destinace a zároveň meziroční inflaci dané destinace. Tedy najít takovou destinaci, vůči jejíž měně koruna po zohlednění tamní inflace nejvíce posílila.

Inflace přitom byla v uplynulých dvanácti měsících mimořádná celosvětově. Vždyť inflaci vyšší, než je cíl řady centrálních bank světa, totiž inflaci vyšší než dvouprocentní, vykazuje podle letošních nejnovějších dat Bloombergu celkem 111 sledovaných zemí světa. Zato inflací na nebo pod úrovní dvou procent se může pochlubit pouze devět sledovaných zemí.

Z měn vyhledávaných turistických destinací posílila česká koruna v uplynulém roce, tj. od 2. června 2022, do včerejška nejvíce vůči egyptské libře, a to o 42 procent. Výrazně zpevnila také vůči turecké liře, a sice o 24,5 procenta. Z evropských destinací možné dovolené zpevnila výrazně vůči norské koruně, o více než 18 procent, či vůči koruně švédské, o 13,5 procenta.

Posílení české koruny vůči egyptské libře, o zmíněných 42 procent, je dokonce tak výrazné, že překonává tamní meziroční inflaci, která letos v dubna dosáhla 30,4 procenta. Posílení české měny vůči egyptské libře tedy reálně – po zahrnutí tamní inflace – činí zhruba 12 procent. V Turecku tomu tak není, neboť tam inflace – v dubnu činila meziročně 43,7 procenta – naopak překonává uvedené posílení koruny vůči liře, a to hned o bezmála dvacet procentních bodů. Po zahrnutí turecké inflace – reálně – tak koruna i přes své výrazné zpevnění vůči liře letos disponuje v Turecku o takřka pětinu nižší kupní silou.

Norsko v dubnu vykázalo meziroční inflaci 6,4 procenta. Češi tak letos budou v Norsku po zohlednění kursového vývoje disponovat o zhruba 12 procent vyšší kupní silou než loni. Podobně jako v Egyptě. Samozřejmě, Norsko i tak zůstává pro našince velmi drahou zemí. To však nic nemění na tom, že za poslední rok z hlediska Čecha Norsko zlevnilo takřka nevýrazněji ze všech častěji vyhledávaných dovolenkových destinací, společně s Egyptem.

Mzdy letos v prvním čtvrtletí rostly o takřka 10 procent

Inflaci ale ani tak nepřekonaly.

Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí dle našeho předpokladu meziročně o 9,7 procenta, na 41 608 korun. Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta.

Pokles je ovšem o něco slabší než loňský celoroční reálný pokles mezd, jenž činil 7,5 procenta. Letos oproti loňsku dochází ke zrychlení nominálního růstu mezd, o němž svědčí výsledky kolektivního vyjednávání v jednotlivých podnicích. Některé z nich přistupují dokonce na vyšší než desetiprocentní navýšení nominálních výdělků.

Přitom platí, že inflace bude během letošního roku dále klesat, přičemž v létě by se měla dostat do jednociferného pásma. Postupně tak bude ukusovat stále menší a menší část z nominálního mzdového růstu. Podniky si zvyšování mezd mohou – a musí – dovolit, neboť loni citelně vzrostl podíl zisků firem a podniků na celkovém výkonu ekonomiky, a to z důvodu fenoménu takzvané ziskové inflace. Na stále přehřátém trhu práce, vykazujícím dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti v EU a nyní opět převis volných pracovních míst na počtem uchazečů o práci, je pro řadu firem a podniků i výraznější nominální přidávaní na mzdách vlastně nutnost, nechtějí-li o zaměstnance v čase výrazné inflace přijít.

Za celý letošní rok tak růst mezd nakonec bude takřka držet krok s inflací, neboť celoročně předpokládáme reálný propad pokles výdělků pouze o 1,5 procenta.

Letošní schodek vlády může být rekordní, i 450 miliard korun

Což je jen další důvod pro ministra Stanjuru, aby rázně škrtal desítky miliard ještě letos a nad rámec balíčku, jak nově slibuje.

Letošní schodek státního rozpočtu může překonat i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun.

Letos nelze vyloučit schodek 450 miliard korun. Pokud by totiž vláda pokračovala letos od června do prosince ve svém zadlužování tempem odpovídajícím tempu průměrného nárůstu zadlužení v období od června do prosince let 2020 až 2022, naroste schodek o dalších zhruba 180 miliard, nad rámec dosavadního letošního schodku zhruba 270 miliard.

Průměrné tempo zadlužování těchto let 2020 až 2022 ale letos zatím, tedy za období od ledna do května, vláda citelně překonává. Musela by tedy na tempu letošního dosavadního zadlužování přece jenom citelně „ubrat“, aby jej vůbec stáhla alespoň právě na průměr let 2022 až 2022. To by se ale podařit mělo, neboť na rozdíl od zmíněných let letos vládě připlynou prostředky z mimořádných daní či poměrně vysoká dividenda ČEZ.

Jestliže by ovšem k aktuálnímu schodku zhruba 270 miliard přibyl ještě schodek odpovídající průměru uplynulých tří let, oněch přibližně 180 miliard, výsledný celoroční schodek by se pohyboval právě kolem historicky rekordní úrovně 450 miliard.

Jde ale zatím o krajní scénář. Optimisticky lze počítat se schodkem „pouze“ nějakých 350 miliard. I proto, že ministr financí Zbyněk Stanjura ještě pro druhou polovinu roku slibuje mimořádné škrty v rozsahu desítek miliard korun, uskutečněné ještě nad rámec návrhů obsažených v nedávno předloženém konsolidačním balíčku.

Důchodový účet Česka padá letos do rekordního deficitu

Oproti loňsku narostl trojnásobně. Pokud Ústavní soud letos neposvětí snížení mimořádné valorizace penzí, bude deficit penzí ještě o dvacet miliard vyšší.

Do historicky rekordního schodku se za první čtyři měsíce letoška dostal důchodový účet České republiky. Schodek důchodů činil ke konci dubna historicky zcela bezpříkladných 27,8 miliardy korun.

Ještě loni za stejné období roku to ještě bylo jen necelých devět miliard. Nárůst důchodového deficitu je tedy meziročně trojnásobný (viz graf níže).

A může být ještě hůře. Vláda totiž nedala na rady expertů na penze a odmítla se důchody zabývat loni. Zřejmě vyčkávala až na dobu po prezidentské volbě, aby „jobovkami“ nenahrávala opozici. Po prezidentské volbě vláda sporně oznámila, že mimořádnou valorizaci v rozporu s tím, co do té doby sama hájila a slibovala, poníží.

Tento zásah ale putuje k Ústavnímu soudu. Jeho spornost přitom připouštějí sami mnozí právní znalci. Pokud ústavní soudci, už v novém složení, kontroverzní krok vlády, totiž zjevně retroaktivní snížení valorizace, neposvětí, schodek důchodového systému se dále prohloubí, a to dost možná ještě letos. Prohloubil by se také celkový deficit veřejných financí. O zhruba dvacet miliard korun. (4.6.2023)